čtvrtek, 28. prosinec 2017

Harmonie 1/2018

Napsal(a) 

Počáteční léta Harmonie byla směsí novosti, nadšení, spousty energie, ale i amatérství a bojem o ekonomickou existenci, jež se vně projevoval průměrnou úrovní papíru, polygrafie i přílišným vzhlížením k zahraničním vzorům. Naštěstí se pozitivně vyvíjel a stále více prohluboval v českých a moravských luzích unikátní koncept a obsah. Když jsem převzal řízení časopisu, brzy jsem zjistil, že na klasickou hudbu, která tvořila, tvoří a bude i nadále tvořit fundament obsahu, stačit sám nebudu. Chtěl bych poděkovat redaktorům, kteří mi v tom dle svých sil a času pomáhali: Miroslavu Srnkovi, Dině Šnejdarové, Kateřině Tůmové, Wandě Dobrovské a Jindřichu Bálkovi. Od února 2011 je redaktorkou a mojí zástupkyní Michaela Vostřelová, jež se stala později duší našeho svébytného portálu. Její energie, kreativita a pracovitost se mi jeví pro budoucnost časopisu jako zhmotnění naděje. Nad jazzem bděla nejdříve Petra Mičkalová, později Konrádová, od prosince 2004 jej skvěle rediguje Petr Vidomus. Nevím o žádném hudebním médiu, které by vneslo do českého prostoru klasiky a jazzu tolik nového.

Harmonie 1/2018 Harmonie 1/2018

Milí přátelé Harmonie,

v listopadu 2017 jsem poznal se svou manželkou nejlepší ze všech řadu míst Izraele, Palestiny a Jordánska. Měli jsme štěstí. I když viděno prizmatem toho, jak z Izraele profitují, je těžko pochopitelná existenciální nenávist Palestinců vůči státu Izrael setrvalá, nekonala se žádná intifáda, nelétaly rakety, nenapadl nás žádný islámský fanatik, takže jsme v klidu prožili mnoho krásného, prohloubili nebo naopak pozměnili naše názory na tyto země a jejich obyvatele. Ač by měla Evropana zasáhnout hlavně legendární křesťanská místa, jako jsou například Via dolorosa, Chrám Božího hrobu, Chrám Narození Páně, Olivetská hora, více se mě dotkly místa spojená s historií Hebrejců a Nabatejců. I když Kafarnaum, Jardenit nebo Galilejské jezero jsou magická místa, doslova spirituální prožitky jsem měl z noční návštěvy Západní zdi (Zdi nářků) pod Chrámovou horou v Jeruzalémě, z neskutečného ticha Judské pouště a z velebnosti starověké skalní pevnosti Masada poblíž Mrtvého moře. Jestliže na Masadě jsem přemýšlel nad tragickým nadčasovým příběhem, v Judské poušti jsem meditoval nejen o své rodině, ale i o Harmonii: jaký bude rok 2018, rok čtvrtstoletí časopisu, v čem jsem se rozhodl správně a v čem jsem chyboval, co jsme přinesli našim čtenářům, proč mají mnozí tento časopis rádi a proč jej někteří rádi nemají a proč jsou jedinci, kteří mu škodili. Poslední zmíněné nechám být, musí si to srovnat se svým svědomím.

Počáteční léta Harmonie byla směsí novosti, nadšení, spousty energie, ale i amatérství a bojem o ekonomickou existenci, jež se vně projevoval průměrnou úrovní papíru, polygrafie i přílišným vzhlížením k zahraničním vzorům. Naštěstí se pozitivně vyvíjel a stále více prohluboval v českých a moravských luzích unikátní koncept a obsah. Když jsem převzal řízení časopisu, brzy jsem zjistil, že na klasickou hudbu, která tvořila, tvoří a bude i nadále tvořit fundament obsahu, stačit sám nebudu. Chtěl bych poděkovat redaktorům, kteří mi v tom dle svých sil a času pomáhali: Miroslavu Srnkovi, Dině Šnejdarové, Kateřině Tůmové, Wandě Dobrovské a Jindřichu Bálkovi. Od února 2011 je redaktorkou a mojí zástupkyní Michaela Vostřelová, jež se stala později duší našeho svébytného portálu. Její energie, kreativita a pracovitost se mi jeví pro budoucnost časopisu jako zhmotnění naděje. Nad jazzem bděla nejdříve Petra Mičkalová, později Konrádová, od prosince 2004 jej skvěle rediguje Petr Vidomus. Nevím o žádném hudebním médiu, které by vneslo do českého prostoru klasiky a jazzu tolik nového.

Naše výročí se pokusíme oslavit poutavě. Už první edice tohoto roku bude plná atraktivních jmen: pianista Lukáš Vondráček, dvojhvězdí Cecila Bartoli – Sol Gabetta, trojhvězdí John Barbirolli – Thomas Beecham – Adrian Boult, z jazzu pianista Jason Moran a kytarista i skladatel Ralph Towner. Otevíráme skvělé nové seriály. Budete-li s námi sdílet moji radost z jubilea, budete-li šířit mezi svými přáteli či obchodními partnery povědomí o časopisu, lobbovat za něj, doporučovat jeho četbu, ba dokonce koupi či podporu, bude to pro mě ten nejlepší dárek.

Bylo by rouháním tvrdit, že chceme přinášet „chleba a víno“, stačí nám sdílet a nabízet čtenářům potěšení ze setkání s lidmi, kteří se vymykají hudebnímu průměru, jsou něčím zajímaví, přinášet poznání, jasně formulované, třebas i provokativní názory, seriózní informace a pokud možno unikátní obsah. Harmonii přeji hodně dobrých ročníků, dobrých lidí, dobrých autorů a dobrých podporovatelů. Ačkoliv žijeme ve složité době a osmička nám přinášela krize a tragédie, Vám všem přeji dobrý rok 2018.

 

PhDr. Luboš Stehlík, šéfredaktor

vychází 28. 12. 2017

elektronické vydání

zveřejněné články z Harmonie 1/2018

obsah

4 Harmonie 25 (Luboš Stehlík)
Čtvrtstoletí Harmonie pohledem šéfredaktora.

8 Jaká je Harmonie?
Co o nás míní Magdalena Kožená, David Mareček, nebo Vilém Spilka.

10 Lukáš Vondráček: Dělám muziku hlavně pro sebe, nemůžu bez ní žít (Šárka Mrázová)
Když byl malý, říkali o něm „zázračné dítě“. Za klavír usedl už ve dvou letech, nyní vyprodává sály po celém světě.

14 Cecilia a Sol: Horkou krev nezastavíte (Michaela Vostřelová)
Jak se z Cecilie Bartoli a Sol Gabetty stalo Dolce Duello.

18 201 let Moravského zemského muzea a 99 let jeho hudebního oddělení (Jiří Zahrádka)
První díl seriálu z historie jedné z nejvýznamnějších badatelských institucí v naší zemi.
22 Steven Isserlis: Umělec by měl hrát pro skladatele, jehož dílo hraje… (Markéta Vejvodová)
…a o svém pojetí přesvědčit publikum.

26 Daniel Müller-Schott: Od Dvořáka po Edgara (Petr Veber)
Se sólistou prvního abonentního večera orchestru PKF-Prague Philharmonia v roce 2018.

29 O lidu, který ještě zpívá (Martina Vídenová)
Tiago Pereira se snaží zachránit živé portugalské hudební dědictví.

32 Barbirolli – Beecham – Boult (Martin Jemenka)
Tři velká B britské dirigentské scény 20. století.

38 Inspirovat prací na své vlastní vinici (Michaela Vostřelová)
S ředitelkou brněnské filharmonie Marií Kučerovou.

42 Příliš krátký Plácido Domino (Denisa Valterová)
O názorech velkého tenoristy na Dona Giovanniho a Prahu jako evropskou kulturní křižovatku.

44 Petrof se ve velkém stylu otevřel veřejnosti (Jan Hocek)
Před deseti lety, kdy krutě zasáhla poslední krize, by nikoho ani ve snu nenapadlo, že Petrof realizuje takový projekt, jehož dokončením se 1. prosince 2017 pochlubil veřejnosti.

48 Beethoven – Schubert – Wagner – Verdi – Schönberg (Vlasta Reittererová)
Stopy a otisky, nový seriál vedoucí zpátky do minulosti.

53 Jason Moran: S Monkem v hlavě (DJ Mobley)
Americký pianista se koncem minulého roku stal již podruhé hostem pražského festivalu Struny podzimu, tentokrát s projektem In My Mind.

56 Ralph Towner: Prostě jsem se do hudby narodil (DJ Mobley)
Nejen o svobodomyslné atmosféře New Yorku na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století.

59 Bugge Wesseltoft: Nepotřebuji k hudbě přidávat text (Milan Tesař)
Norský pianista a skladatel Bugge Wesseltoft vydává nové album Everybody Loves Angels.

62 Blue Effect v čase syntéz jazzu a rocku (Jaroslav Riedel)
Jak se Modrý efekt vyrovnával s normalizací.

64 Recenze

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.