Vážení čtenáři, v únorovém editorialu bych se rád s Vámi podělil o reflexi několika prožitků. Tím nejsilnějším bylo 23. představení Trubadúra ve Státní opeře, díky sousedícímu Rádiu Svobodná Evropa dlouhodobě nejlépe střeženém divadle světa. Zmíněné představení bylo symbolicky zaštítěno Kanadským vyslanectvím, neboť Kanada se silně angažuje v celosvětové kampani proti nášlapným minám. Pro Verdiho hudbu to byl vskutku slavnostní rámec. Nejspíš z toho důvodu prý bylo obsazení sólistů...

Vážení čtenáři, držíte v ruce jubilejní vydání s číslem 100. Je to pořádný kus života, který si zaslouží letmý pohled zpět. Pokusil jsem se o něj uvnitř časopisu na osmé straně. V editorialu Vás seznámím s plány pro rok 2002. Hlavní novinkou bude dvanáctidílný seriál o historii gregoriánského chorálu, který zásadně ovlivnil vývoj evropské hudby. Měla by to být pro Vás sice ne zcela vyčerpávající, leč dostatečně široká báze informací, která nastíní různé fáze vývoje chorálu v rámci...

Vážení a milí čtenáři, pomalu končí již devátý rok existence HARMONIE a blíží se zároveň důležitý mezník časopisu; lednové vydání totiž bude stým číslem. První rok nového století byl pro HARMONII úspěšný a díky finanční podpoře Ministerstva kultury, Nadace Bohuslava Martinů a stálosti našich obchodních partnerů byl klidný. Nabídli jsme vám množství zajímavých materiálů. Čtenáři HARMONIE byli často prvními občany této země, kteří se mohli blíže seznámit s velkými osobnostmi současné...

Vážení čtenáři, tento editorial píšu dva dny po skončení našeho veletrhu Muzika a nedá mi to, abych se alespoň krátce nezmínil o živé hudbě, kterou jsem zde slyšel. Samozřejmě bych mohl psát o stále lepších flétnách Pearl, kompletní sadě klarinetů od francouzského Selmera, o modelech fléten Privilege ve všech mechanických systémech, které České hudební nástroje na rozdíl od minulého roku už prodávají za stejnou cenu ne s postříbrným náústkem, ale s celostříbrným (každý dechař jistě ví, jaký je...

Vážení přátelé, původní koncept editorialu mi připadl po 11. září natolik malicherný, že jsem nebyl schopen jej realizovat. Pod dojmem nepopsatelně krutého útoku fanatického komanda na newyorské Světové obchodní centrum (a washingtonského Pentagonu), na jehož konci jsou tisíce mrtvých, mi několik dnů připadalo naše lidské hemžení, problémky a strasti nicotně malicherné. Už jedenáctého večer, když jsem se díval na newyorskou apokalypsu, jsem si uvědomil absurdnost tohoto pracovního dne. Odpoledne...