Vážení a milí čtenáři, v posledních měsících některá média připomínala, že ministerstvo kultury dává málo peněz na takzvané živé umění. Asi každý by chtěl, aby stát více podporoval složitě strukturovanou kulturu. Jenže ono bájné jedno procento státního rozpočtu bylo, je a nejspíš ještě nějaký čas bude jen snem. A ohánět se příkladem Francie a severských zemí je nefér. Základní problém totiž není jenom v ministerstvu kultury (i když i ono má během minulých více než dvaceti let na tom svůj...

Milé čtenářky a vážení čtenáři, dobrých zpráv nebylo zatím v tomto roce mnoho. Dvě takové vytryskly v mikrosvětě české kultury. V době, kdy píši tento editorial, nejsou naděje, které probudily, zcela konkrétní, nicméně nad první z nich se už mlha zvedá. V lednu dostala Filharmonie Brno nového šéfa, přesněji šéfovou – Marii Kučerovou. Řadu let jsem sledoval její práci v brněnské redakci České televize. Zaštítila, inspirovala nebo vedla široké spektrum hudebních pořadů, které patří k tomu...

Deficit jazzových celebrit Na obalu tohoto čísla Harmonie se skví Gregory Porter – nepochybná hvězda současného, gospelem napájeného jazzu a swingu, která vystoupí 14. března na pražském Žofíně. Při pohledu na něj jsem si vzpomněl na vzrušenou debatu s jedním mým známým z hudební branže. Přeli jsme se o zdánlivě jednoduchou věc: má Česko jazzovou celebritu, která umí zaujmout širší publikum mimo ghetto jazzových klubů? Případně může někdo z novějších tváří na takovou celebritu...

„Začínej tím, co je nezbytné, pak konej to, co je možné, a náhle budeš činit i nemožné.“ František z Assisi Milé čtenářky, vážení čtenáři, když v roce 1993 vyšlo první číslo HARMONIE, nebylo mnoho lidí, kteří věřili v budoucnost prvního nekomerčního, a přitom nestátního časopisu, jenž se rozhodl v rámci možností reflektovat domácí i zahraniční scénu klasické a jazzové hudby, později i tance a world music. Nicméně postupně se vyprofiloval v uznávané médium, které byla nucena respektovat...

Jaký byl rok 2012? Na sklonku roku je dobrou tradicí bilancovat. Letmé ohlédnutí si dovolím nabídnout i já. Přes reálnou ekonomickou a občanskou krizi se na nás opět valila záplava hudebních projektů. Nezapomenutelných nebylo v mých uších mnoho. Zůstanu-li jen na půdě metropole, tak zcela jistě například Leif Ove Andsnes a Mark Padmore na Pražském jaru, Vilde Frang na Dvořákově Praze, Magdalena Kožená na Pražském hradě, Philippe Jarrousky a Joyce Moreno na Strunách podzimu... Průměrných...

Země vzácných stromů, květin, ptáků a hlasů Do 14. října 2012 se mi pod názvem Brazílie vybavovaly pojmy Jobim, Villa-Lobos, Niemayer, Pelé, Samba, Mahagonovník, Sangre de Grado, Transamazonica, Platalea ajaja, Pionites melanocephala nebo Pionites leucogaster, Sofronitis, Grammatophyllum speciosum... Po fantastickém večeru ve Stavovském divadle k nim přibyla úžasně hrající, zpívající a vypadající čtyřiašedesátnice Joyce Moreno. První minuty jsem nedůvěřoval, pak jsem byl v šoku a na konci byl...

Rizikové povolání Být ředitelem příspěvkové organizace, zřizované u nás státem, městem nebo krajem, je nejrizikovějším zaměstnáním české kulturní scény.  Barvitě by o tom mohli vyprávět například Daniel Dvořák, Vladimír Darjanin, Ilja Šmíd a od 7. září i Ondřej Černý, exgenerální ředitel pražského Národního divadla, jenž byl pro mnohé překvapivě  propuštěn. Situace se každým dnem mění. Nejdříve byl jmenován prozatímním generálním ředitelem náměstek MK Martin Sankot, po týdnu názorové...

Nejsem Jacqueline! „Její violoncello se stalo řekou zalévající koncertní sál... emocemi.“ Tak na posluchače a diváky (vizuální dojem je u ní důležitý) působí Američanka Alisa Weilerstein. Vůbec se nedivím, že o ní kritici i laici píší v superlativech a přirovnávají ji k legendě – Jacqueline du Pré. (Můj přítel považuje Alisu Weilerstein za její reinkarnaci...) „Vím, že mě lidé srovnávají s Jacqueline. V dětství to byl můj idol, ale srovnání odmítám. Dnes jsem jiná.“ Málo platné, srovnání se ale...

Velcí Němci Současné Německo je silné nejen ekonomicky, ale navazujíc na historii i kulturně. Je pozoruhodné, jak německá umělecká scéna nabízí v každé generaci záplavu silných osobností. K těm starším patří režisér Peter Konwitschny, převážně scénograf Johannes Leiacker a dirigent Ingo Metzmacher. Jejich exkluzivní názory výrazně ovlivnily charakter srpnového vydání HARMONIE. Nicméně pozoruhodné jsou i rozhovory s pěvkyní Martinou Jankovou, houslistou Iljou Gringoltsem a veteránem jazzové...

Léto budiž pochváleno Léto má řadu výhod, například náš parlament má prázdniny... Jeden novinář sice tvrdí, že léto je nejlepší u nějakého zapomenutého rybníka, což může být určitě pravda, ale pro řadu lidí v různých koutech světa je časem, kdy mohou volně a bez stresu nasávat kvalitní hudbu. Jestliže v Čechách a na Moravě je ve znamení příjemných specifických festivalů typu Letní slavnosti staré hudby a Prague Proms a turistických akcí na hradech a zámcích, 1000 kilometrů od Prahy, v Londýně,...