Romská cesta

10. duben 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Romská cesta

„Romské osady na východním Slovensku patří k nejzoufalejším místům. Když jsem tam byla poprvé, nemohla jsem tři měsíce spát. Pořád jsem před sebou viděla oči dětí, které tam žijí,“ říká Ida Kelarová. „Když se do takové osady narodíte, jste v podstatě odsouzení na doživotí k bídnému životu. Chudoba a beznaděj je tam nezměrná.“ (Z výstavy k Mezinárodnímu dni Romů 2019 v pražském Rudolfinu)

Netrebko, Terfel, DiDonato: Přehlídka velkých jmen a hlasů v příští sezoně přímých přenosů z MET

Klasiky i nové inscenace nabídne MET v příští sezoně přímých přenosů. Do českých kinosálů zamíří celkem deset inscenací, z toho pět nových. Toscu, Turandot nebo Madama Butterfly doplní například Porgy a Bess George Gershwina nebo Achnaton Philipa Glasse.

Nová výzva i návrat ke kořenům: Collegium Vocale 1704 bude mít samostatnou sezonu

Předvelikonočním provedením Matoušových pašijí Johanna Sebastiana se uzavřela letošní sezona Collegia 1704 a Collegia vocale 1704. Letošní novinkou ovšem je, že naváže série koncertů, kde bude Collegium vocale 1704 samostatným protagonistou v dílech podstatně komornějších. A v repertoáru, který u nás neslýcháme často.

Harry Bicket: Od svatby Prince Andrewa mne skutečně hned tak něco nerozhází

„Pokud nejsme odvážní, skončíme pouze u toho, že jsme hezcí. Být jen hezký pro mne není samo o sobě zajímavé,“ metaforizuje své chápání hudby britský dirigent Harry Bicket. Sympatický, vzdělaný a na první pohled kultivovaný umělec se ve světě hudby prosadil především v oblasti interpretace hudby 17. a 18. století. V roce 2007 převzal od Trevora Pinnocka vedení předního britského starohudebního ansámblu The English Concert, aby jeho repertoárové těžiště otočil o sto osmdesát stupňů k dílům vokálně-instrumentálním. Strategie, která mu přinesla cennou rezidenci v Carnegie Hall, pravidelnou spolupráci s Wigmore Hall a Barbican Center nebo účinkování na BBC Proms. Jeho korunními pěvci jsou Joyce DiDonato, Ian Bostridge a Renée Fleming, která stála u jeho debutu v Metropolitní opeře v roce 2004; jeho královskou disciplínou pak opery Georga Friedricha Händela, jež mu otevřely dveře do již zmiňované MET, Královské opery Covent Garden v Londýně, Bavorské státní opery či na slavný operní festival v Glyndebourne. Od roku 2018 je rovněž uměleckým ředitelem Opery v Santa Fe, kde si kompenzuje svou druhou vášeň pro hudbu 20. a 21. století. Osmého května představí v sezoně PKF – Prague Philharmonia hudbu Jeana-Philippa Rameaua, Christopha Willibalda Glucka a Ludwiga van Beethovena. Bude to jeho český debut.

Velmi osobní Jan Bartoš

9. duben 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Velmi osobní Jan Bartoš

O mnoha klavíristech se říká, že patří k nejlepším, nejzajímavějším, nejvýraznějším představitelům své generace. Tyhle propagační věty čteme tak často, že se právem můžeme zdráhat jim věřit. Ostatně, jak se říká, papír unese mnoho. U Jana Bartoše je to přesně naopak. O své mimořádnosti znovu přesvědčil při svém recitálu v rámci cyklu Hybatelé rezonance (8. 4.), který je spojen se zvukem koncertního křídla značky C. Bechstein D 282 a mystickým prostorem Anežského kláštera.

Federico Colli a jeho Bach: chvíle, kdy přestáváme počítat tep

Italský pianista Federico Colli dvakrát vystoupil v Ostravě. Mladý interpret se představil 4. dubna po boku Janáčkovy filharmonie v Koncertu č. 1 b moll Petra Iljiče Čajkovského. V pondělí 8. dubna pak zahrál v Domě kultury města Ostravy v samostatném klavírním recitálu. Ten Colli sestavil pouze ze skladeb slavných barokních mistrů.

Dobrořečení Petra Ebena

8. duben 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Dobrořečení Petra Ebena

Z mého pohledu se město Žamberk zapsalo do dějin především tím, že se zde 22. ledna 1929 narodil skladatel, učitel, klavírista a varhaník Petr Eben (zemřel 24. října 2007 v Praze). Bylo o něm napsáno tolik, že z jeho životní pouti stačí připomenout heslovitě důležitou epizodu v Českém Krumlově, židovské kořeny, na konci války věznění v lágru Buchenwald, studium klavíru u Františka Raucha a kompozice u Pavla Bořkovce. Nikdy netajil svou víru a příklon ke katolicismu. Právě to mu komplikovalo život. S manželkou Šárkou, sestrou pianisty a skladatele Ilji Hurníka, vychovali tři syny – matematika, klavíristu Kryštofa, moderátora, herce, textaře Marka a muzikologa, klarinetistu Davida.

PKF a David Newman představí hudbu amerického Města andělů

Program šestého koncertu Orchestrálního cyklu PKF — Prague Philharmonia v neděli 14. dubna ve Dvořákově síni Rudolfina spojuje jeden společný jmenovatel: Los Angeles. PKF tentokrát představí hudbu skladatelů Arnolda Schönberga, Igora Stravinského a George Gershwina, kterým „Město andělů“ poskytlo díky rozvíjejícímu se filmovému průmyslu ve 30. a 40. letech 20. století důležité umělecké útočiště.

O sonátové formě s Mozartem a těmi druhými

Dvoudílný operní večer s názvem Mozart … a ti druzí uvedla Opera Národního divadla ve Stavovském divadle poprvé 4. dubna. Obsahuje Nymanovo půlhodinové dílko Dopisy, hádanky a příkazy (Letters, Riddles and Writs) a operu Klasika (The Classical Style) Stevena Stuckyho. Je to velmi záslužný dramaturgický čin, avšak více než obtížný inscenační úkol. Můžeme se přít už nad tvrzením, že jde o opery. Jsou to spíš specificky složené útvary, kombinující do značné míry kolážovitým způsobem původní hudbu dvou soudobých skladatelů, Angličana Michaela Nymana (narozen v roce 1944) a amerického skladatele Stevena Stuckyho (1949-2016) s důmyslně propletenou kompozicí parafrázující hudbu klasiků. V první nymanovské části s hudbou Mozartovou, v části druhé s téměř nevyčíslitelnou množinou umně zpracovaných úryvků hudebních kompozic skladatelů klasické éry – od Mozarta, Haydna a Beethovena přes Roberta Schumanna, Richarda Wagnera až k Richardu Straussovi. Obě „opery“ jsou spíš rébusem než čímkoli jiným, oříškem pro inscenátory, který vyžaduje nejen tvůrčí invenci, ale také velký nadhled, smysl pro humor, mimořádnou schopnost pro prokomponování a detailní provázání jednotlivých prvků divadelního výrazu.

Hudba pro zhasnutý kostel na Velikonočním festivalu duchovní hudby

Velikonoční tématika v hudbě od 7. století po současnost, od Byzance po moravský venkov. Gregoriánský chorál, zhudebněná Kniha nářků z 10. století, renesanční Řím, pravoslavný repertoár, obřady moravského venkova v 18. století, varhanní sklady i současná tvorba. Během Svatého a Velikonočního týdne se v Brně potkají všechny končiny země a jejich liturgie. Téma 28. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby zní Ceremonie / Je dobré slavit Pána.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.