Významná výročí i víc nové hudby: Moravská filharmonie Olomouc vstupuje do éry Jakuba Kleckera

Moravská filharmonie Olomouc vstoupí do své 74. sezony poprvé pod uměleckým vedením dirigenta Jakuba Kleckera. Celou sezonou se bude prolínat téma umělecké inspirace. „Má spolupráce s Moravskou filharmonií byla v minulosti vždy velmi tvůrčí a přátelská. Napříč celým orchestrem je mnoho vynikajících instrumentalistů, kteří své hráčské kvality zúročují nejen uvnitř tělesa, ale také jako sólisté. Rád bych umělecky navázal na dlouholetou šéfdirigentskou éru pana dirigenta Petra Vronského, který orchestru vtiskl osobitý zvuk a kvality,“ uvedl Klecker.

Ostravské NDM chystá devátou Letní divadelní školu a nově i Klub mladého diváka

Ve dvou dnech na konci srpna se bude v Ostravě konat Letní divadelní škola. Už po deváté ji bude pořádat Ateliér pro divadelní vzdělávání při Národním divadle moravskoslezském. „ Letos zapojíme opět všechny soubory našeho divadla, které seznámí účastníky s novinkami naší v pořadí už 101. sezony i velmi netradičními formami. Leitmotivy budou hudba, opera, pohyb,“ přibližuje vedoucí Ateliéru při NDM Vladimíra Dvořáková. „Vloni jsme si poprvé vyzkoušeli také program u Bezručů, účastníkům se ten den velmi líbil a my jsme letos přizvali ke spolupráci také další ostravské činoherní divadlo – Komorní scénu Aréna,“ doplnila Dvořáková.

Inspirovat a vzdělávat: O víkendu se v Litomyšli potkali mladí muzikanti z MenARTu i Kühnať se zkušenějšími kolegy

Smetanova Litomyšl nabízí svým návštěvníkům již 61 let pozoruhodné operní inscenace a pečlivě vybrané koncertní kusy v interpretaci významných českých těles. V průběhu sobotního odpoledne však dal festival ve spojení se stipendijním programem MenART, realizovaný Nadačním fondem Magdaleny Kožené, prostor také mladé a neméně talentované generaci rodící se na základních uměleckých školách. Sobotními koncerty vyvrcholil první ročník projektu mentoringu uměleckého vzdělávání, na kterém se společnými silami podíleli nejen výkonní umělci, ale také pedagogové ze základních uměleckých škol celé republiky. Vzniklo tak jedinečné umělecké podhoubí, kde se mohli inspirovat jak žáci, tak i jejich učitelé, kteří své svěřence v programu MenART doprovázeli. Cílem projektu však nebylo pouze zdokonalit technické aspekty interpretačního umění, velký důraz byl kladen také na vlastní autorský otisk mladých hudebníků, zpěváků a výtvarníků. Vznikly tak dvě odlišné skupiny – klasická a autorská – přičemž obě měly v průběhu sobotního odpoledne předvést, co si ze studia pod význačnými umělci odnesly.

Nibiru. Nenápadná hvězda českého gramofonového nebe

Jestliže podle konspiračních teorií na sítích je „Boží dvanáctá planeta“ Nibiru temná, nejistá, neviditelná a přinese Zemi zkázu, pozemská Nibiru je pozitivní, vydává krásnou literaturu (třeba básně Hrubína, Verlaina, Seiferta) a hudbu. Ze všeho nejvíc je doma i v cizině spjatá s Janem Dismasem Zelenkou, jehož je vydavatelským světlonošem. Hovoří-li se kdekoli o vydávání hudby v České republice, zazní na prvním místě Supraphon, jenž má u nás dominantní pozici. Konkurence existuje, je ekonomicky úplně jinde, ne však hodnotou nahrávek a kreativitou. A tak se má více či méně k světu například Radioservis, Animal Music, Arco Diva nebo Nibiru. A právě o Nibiru jsem se začal před časem hlouběji zajímat, protože její hudební produkce je sice střídmá, leč neobyčejná. Musím začít popisem. Vydavatelství Nibiru se zrodilo v roce 1997 a jejím zakladatelem, majitelem, ředitelem, dramaturgem a jediným zaměstnancem je Tomáš Janeček, jehož otcem byl malíř, grafik, ilustrátor a sochař Ota Janeček. Výhodou i rizikem jeho podnikání je, že dělá něco, co jiní nedělají, tudíž se mi zdá, že otázka konkurence jej zatím příliš netrápí. Alfou a omegou Nibiru je jednoduchá ediční filozofie – být první.

Lidský hlas Davida Radoka

24. červen 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Svět opery
Lidský hlas Davida Radoka

Režisér David Radok není pohodlným spolupracovníkem žádného z divadel. Je známý perfekcionista, který se těžko smiřuje s jakýmkoli kompromisem. Svůj tvůrčí záměr vždy dotáhne až do kýženého konce. Je na divákovi, zda jeho osobité řešení přijme a nakolik se  s ním  ztotožní. Poslední dobou se Radokova osobní dramaturgie vyvinula ke třem večerům složeným vždy ze dvou krátkých oper, dvě inscenace z nich, první a třetí, teď známe z domácího provedení, obě z brněnského Janáčkova divadla. V říjnu 2016 to byl Bartókův Modrovousův hrad a Schönbergovo Očekávání,  následoval Verdiho Gianni Schicchi s Weillovými Sedmi smrtelnými hříchy a v pátek 14. června  na ně navázaly Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů a Poulencův Lidský hlas. Všechny zmíněné dvojice měly svou premiéru v režisérově druhém domovu, jímž je švédský Göteborg, a teprve potom je David Radok  realizoval na jevišti Janáčkova divadla. Režisér inscenuje pouze díla, která jej hluboce osloví. Vybavuji si namátkou jeho Dona Giovanniho, Rossiniho Cestu do Remeše, Lady Macbeth Mcenského újezdu, Vojcka. Z poslední doby také neuvěřitelnou Vivaldiho Arsildu, kterou realizoval před dvěma lety s Collegiem 1704 vedeným Václavem Luksem  v bratislavském Slovenském národném divadle. Její videozáznam, který jsem viděla v pražském Francouzském institutu, mimochodem nedokázal, jak už to tak někdy bývá, zprostředkovat neopakovatelnou atmosféru sugestivního divadelního představení.

Černobílý taneční exkurz do Procesu

24. červen 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Černobílý taneční exkurz do Procesu

Premiéru baletu Proces choreografa Maura Bigonzettiho podle stejnojmenného románu Franze Kafky uvedl v červnu baletní soubor Národního divadla jako třetí premiéru letošní sezony. Ačkoliv by se mohl někdo obávat, že Kafkův románový příběh Josefa K. bude pro taneční uchopení málo poutavý, opak je pravdou. Nová inscenace promlouvá k divákům svébytnou osobitou poetikou tanečně filmových obrazů umocněných černobíle laděným designem.

Hudba jako sakrální akt: Portrét Sofie Gubajduliny ve vídeňském Konzerthausu

Na závěr letošní sezony připravil vídeňský Konzerthaus zcela ojedinělou událost – portrét pro mě osobně největší skladatelky současnosti – Sofie Gubajduliny – a to za její osobní přítomnosti.

O muzikantském přátelství aneb Novodobá premiéra Tůmových Lectiones ad Officium defunctorum

Český barokní skladatel František Ignác Tůma (1704–1774) figuruje jako významný reprezentant „české“ hudby své doby v učebnicích a přehledových publikacích, vlastní hudbu tohoto autora ovšem známe zatím velmi málo. Na rozdíl od svého současníka Jana Dismase Zelenky, který zažívá renesanci zájmu o své dílo, Tůma na své docenění teprve čeká. Záslužnému objevování jeho tvorby se v posledních letech věnuje pražský soubor Vagantes, jehož členové (občanským povoláním např. finanční poradkyně, stomatoložka, programátor, majitelka knihkupectví nebo vysokoškolský pedagog) se vypravili do rakouských knihoven a archívů za dosud nevydanými hudebními prameny a sami je spartovali. V roce 2012 uvedli ve spolupráci s dalšími zpěváky a hudebníky tůmovský program na festivalu Musica figurata v Želivi. Nastudování skladeb De profundis, Messa della morte a Te Deum tehdy řídil umělecký vedoucí souboru Martin Konvalinka, interpreti vycházeli z edic Otto Schmidta ze začátku 20. století.

Martinů a Pärt na vodním pódiu nebo nádvoří Pirkštejna: Akademie komorní hudby chystá koncerty ve Středočeském kraji

Vloni v červnu jsme informovali o nově založeném Orchestru akademie komorní hudby složeném ze stipendistů Akademie komorní hudby - ta funguje pod uměleckým vedením violoncellisty Tomáše Jamníka už čtvrtým rokem. Před začátkem letních prázdnin vystoupí orchestr na několika místech Středočeského kraje. Mezi 26. a 28. červnem se představí mladí hudebníci v Kostelci nad Černými lesy, Kutné Hoře a Ratajích nad Sázavou. Svou čtvrtou sezonu zakončí Akademie komorní hudby o víkendu na konci června řadou čtyř koncertů v lázeňských Poděbradech. 

Organizátoři Jihočeských kurzů letos podpoří benefičním koncertem fond chirurga Pafka

První dva červencové týdny patří v Blatné už tradičně hudebním kurzům. V roce 1986 je založila významná klavírní pedagožka Zdena Janžurová. Ve spolupráci s Českou hudební společností v Praze položila základ Jihočeského hudebního festivalu a hudebních kurzů. Ty se dříve konaly v Základní umělecké škole Otakara Ševčíka v Písku, od roku 2014 pokračují v základní umělecké škole jihočeského města Blatná a v tamním vodním zámku.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.