Pražská komorní filharmonie přivítala na svém abonentním koncertu řady A7 prominentního hosta, amerického pianistu Garricka Ohlssona, který pod taktovkou Emmanuela Villauma přednesl Brahmsův Druhý klavírní koncert B dur, op. 83. Ohlsson představil svého Brahmse v lety vyzrálém pojetí – hraje tento koncert od pubertálních let, stejně jako o 22 let mladší koncert d moll – jemuž vévodí spíše přemýšlivý nadhled a vytříbená, nevtíravá elegance než vycizelovaná přesnost. Chyby v tomto Koncertu ostatně dělal vždy, a nikdy jich nebylo málo, ale to vůbec při hodnocení jeho výkonu není důležité. Na YouTube je živý záznam z Royal Albert Hall někdy z konce 70. let, s BBC pod taktovkou Jamese Loughrana; výkon znamenitý, ba strhující, ale platí o něm zhruba totéž. Já jsem jej slyšel někdy na počátku 90. let též v Londýně, a zde drobných překlepů snad ještě přibylo, pokud si pamatuji, takže v tomto světle dopadal úterní koncert v Rudolfinu s PKS ještě dobře.

Na svém koncertě ve Dvořákově síni Rudolfina 11. dubna 2023 nabídl orchestr PKF – Prague Philharmonia se svým šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem posluchačům díla dvou z nejvýznamnějších autorů devatenáctého století: Klavírní koncert č. 2 B dur op. 83 Johannesa Brahmse a Symfonii č. 3 a moll „Skotskou“ op. 56 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Sólistou Brahmsova Klavírního koncertu, který zazněl v první polovině večera, byl americký pianista Garrick Ohlsson. U českého publika se tento sympatický umělec těší velké oblibě, o čemž svědčil i zcela zaplněný koncertní sál.

V rámci vydařeného Velikonočního festivalu nabídl Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK v kostele sv. Šimona Judy dva mimořádné programy: na Velký pátek a Bílou sobotu Bachovy Pašije podle Jana v divadelním výkladu Matěje Formana a na Velikonoční neděli projekt s názvem Veselé Velikonoce s Mozartem. Oba projekty měly světla i polostíny. Letmo se zastavím u Mozarta.

Dotknou-li se média vizualizací hudby Johanna Sebastiana Bacha, většinou připomínají drtivý dojem z režijního ztvárnění Matoušových pašijí Peterem Sellarsem (Berlínská filharmonie, Simon Rattle a řada dalších účinkujících, 2013–14). Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK se rozhodl o deset let později připomenout ústřední pasáže Bible zcela jinak a překvapivé řešení v mých očích svou poetikou a celostním konceptem překonalo Sellersův výklad. Dlužno dodat, že ztráta možná několika oratorií Johanna Sebastiana Bacha (zvláště pak Markových pašijí) patří k největším hudebním katastrofám dějin lidstva.

Růžový kavalír se řadí mezi nejoblíbenější opery Richarda Strausse. Z díla se ihned po premiéře v Královské opeře v Drážďanech stala klasika, k níž se operní domy jako k jistotě vrací. Růžový kavalír přenese diváky do idealizovaného a mytologizovaného světa šlechtické Vídně poloviny osmnáctého století. Inscenaci v přímém přenosu z Metropolitní opery uvedou vybraná kina v sobotu 15. dubna 2023. Sérii MET: Live In HD distribuuje společnost Aerofilms.

Po monumentálním zahájení 30. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby v katedrále sv. Petra a Pavla skladbou Stabat Mater brněnského varhaníka Františka Musila (1852–1908) se druhý koncert letošního programu přesunul do komornějších a intimnějších prostor kostela sv. Augustina – právě zde vystoupil v pondělí 3. dubna soubor Cappella Mariana ve složení: Vojtěch Semerád (vysoký tenor), Ondřej Holub (tenor), Tomáš Král (baryton), Mélusine de Pas (viola da gamba), Jan Krejča (teorba) a Pablo Kornfeld (varhany). Kromě výběru z díla Marca-Antoina Charpentiera, Henryho Du Monta a Heinricha Schütze zazněla také světová premiéra skladby Ze všech sil Slavomíra Hořínky, která dala večeru jeho název.

Violistka Jitka Hosprová se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu provedou na závěrečném koncertu komorní řady v Anežském klášteře premiéru dlouho odkládaného violového koncertu „Virus“ Zbyňka Matějů, skladby na objed­návku rozhlasových symfoniků. Pod taktovkou Pavla Šnajdra ve čtvrtek 13. dubna dále zazní Clarinettino od Ondřeje Kukala se sólistou Lukášem Dittrichem a Bartókovo Divertimento pro smyčce.

Na konci března se v Praze z iniciativy Asociace hudebních festivalů České republiky uskutečnilo setkání ředitelů více než desítky významných českých festivalů klasické hudby s předními osobnostmi kulturní politiky. Hlavním hostem byl ministr kultury Martin Baxa, který představil priority kulturní politiky státu se zvláštním zřetelem k oblasti festivalů a dvěma významným projektům roku 2024 – tedy Roku české hudby a oslav dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany.