Hudba minimalistů Terryho Rileyho a La Monte Younga na Prague Music Performance

První koncert letošního ročníku Prague Music Performance nabídne 4. května v DOX+ netradiční program. Britský basklarinetista Gareth Davis, obklopený dalšími hudebníky působícími v řadě mezinárodních experimentálních formací, uvede skladby minimalistů Terryho Rileyho a La Monte Younga. Site-specific koncert navazuje na loňské provedení rozsáhlé skladby Karlheinze Stockhausena a opět si klade za cíl narušit konvenční bariéru mezi umělcem a publikem. „Chceme návštěvníkům dopřát co nejvíce svobody. V průběhu koncertu se mohou volně pohybovat nebo se uvelebit na připravených polštářích, vypnout ratio a nechat se hudbou zcela pohltit,“ vysvětluje Jan Bartoš, ředitel Prague Music Performance.

17. ročník Klášterních hudebních slavností přinese 17 koncertů

Na 13 pozoruhodných míst v Jeseníkách a okolí se vydá 17. ročník Klášterních hudebních slavností se 17 koncerty. Založením nové tradice je prolog festivalu umístěný do Mikulova, partnerského města Šumperku. Nově festival připravuje bohatý doprovodný program. Přehled koncertu, prologu i doprovodných akcí je k dispozici na webu festivalu.

Prezidentskou inauguraci završí Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor pod taktovkou dirigenta Jakuba Hrůši

V průběhu závěrečné části inaugurace nového prezidenta Petra Pavla, která proběhne 9. března od 18 hodin v katedrále sv. Víta, vystoupí Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor za řízení světově uznávaného českého dirigenta Jakuba Hrůši. Společně provedou vedle státní hymny tři symbolická díla – Meditaci na staročeský chorál Svatý Václave od Josefa Suka, část z oratoria Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka a Te Deum téhož skladatele. Sólových pěveckých partů se ujmou sopranistka Kateřina Kněžíková a basbarytonista Adam Plachetka. Pražský filharmonický sbor připraví jeho hlavní sbormistr Lukáš Vasilek. Pražský hrad bude v den inaugurace otevřený pro veřejnost, která bude moci slavnost sledovat na velkoplošných obrazovkách na Hradčanském náměstí a na třetím hradním nádvoří. Od 17.30 hodin bude přístupná i katedrála. Živý přenos bude možné sledovat i na ČT 24.

Odpočinutí věčné dej jim, o Pane

27. únor 2023 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Odpočinutí věčné dej jim, o Pane

Je 2. leden 1942, koncentrační tábor Terezín. Rafael Schächter uvedl Messa da Requiem Giuseppa Verdiho, zádušní mši za zemřelé, vlastně uctění mrtvých bývalých, současných i budoucích. (On sám byl přesunut 16. 10. 1944 do Osvětimi a zemřel při pochodu smrti na přelomu let 1944/45. Neoficiální provedení muselo být určitě před 6. zářím 1943, kdy byla z Terezína transportována do Osvětimi řada sboristů.) Na počátku jistě nebylo snadné prosadit v židovském ghettu uvedení ryze katolické mše. Nicméně Schächterovi se podařilo spoluvězně přesvědčit, že náboženský obsah přesahuje myšlenka spravedlivého potrestání těch, kteří rozpoutali peklo na zemi, na které dopadne spravedlivý „den hněvu“. Jak aktuální v současné válce na Ukrajině, jež nese znaky genocidy! Requiem aeternam dona eis, Domine, et lux perpetua luceat eis – Odpočinutí věčné dej jim, o Pane, a světlo věčné ať jim svítí.

Magdalena Kožená a Simon Rattle s Českou filharmonií: na každém detailu záleží

Sobotním koncertem České filharmonie vyvrcholila rezidence mezzosopranistky Magdaleny Kožené a dirigenta sira Simona Rattla v této sezoně. A jako předcházející pražská vystoupení těchto umělců přinesl i tento večer (25. února) mimořádný zážitek. Sevřený program – dvě skladby Roberta Schumanna a dva písňové cykly Bohuslava Martinů – dal posluchačům možnost koncentrace. V úvodu zazněla Schumannova předehra k opeře Jenovéfa, op. 81, která však na jevištích nezdomácněla, a tak se předehra uvádí samostatně jako efektní součást koncertního repertoáru. Dramatické peripetie manželů Siegfrieda a Jenovéfy a zrádného Gola ústí v radostné shledání páru, hudební ztvárnění vyznívá až hrdinsky. Orchestr za řízení Simona Rattla hrál měkce, dirigent rozvážně budoval gradaci s pomocí jednotlivých plynulých frází, které dynamicky vzrůstaly i padaly do tichých poloh, hudba se lehce vznášela a současně dramaticky kypěla, každý detail byl zřetelný.

Česká filharmonie vydává Druhou symfonii Gustava Mahlera

Po oceňovaných nahrávkách Mahlerovy Čtvrté a Páté symfonie vydá Česká filharmonie se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem u společnosti Pentatone skladatelovu Druhou symfonii „Vzkříšení“. Sólových partů se ujaly sopranistka Christiane Karg a altistka Elisabeth Kulman, které doplňuje Pražský filharmonický sbor. Digitální vydání je naplánováno na Velký pátek 7. dubna, nahrávka ve fyzické podobě na CD bude následovat o několik dní později. Zvukový záznam Mahlerovy Druhé symfonie pořídilo Studio Rudolfinum v listopadu 2018.

S Pražským jarem za Mou vlastí do Cardiffu

Je páteční dopoledne 27. ledna a na ruzyňském letišti se schází hrstka lidí. Není mocná, přesto někteří z nich druhý den přispějí na českém konzulátu v Londýně svým hlasem ke zvolení hlavy státu, jež určitě nenechá prezidentskou lóži během Pražského jara prázdnou. Naše skupina složená z vedení festivalu, mecenášů a tří novinářů míří do velšského Cardiffu, aby blíže poznala zázemí orchestru, který letos Pražské jaro zahájí.

Víkingur Ólafsson s mozartovským recitálem v Tallinnu

Islandský klavírista, jehož renomé rok od roku stoupá, uvedl svůj recitál v estonské metropoli, kde 18. února zahrál sklady ze svého mozartovského CD Mozart & Contemporaries. Estonská koncertní síň praskala ve švech a důvodem nebyla jen severská sounáležitost. Věhlas klavíristy se ten večer násobil i zvoleným programem. Víkingur Ólafsson totiž zařazuje recitály na koncertním turné jen sporadicky, většinou vystupuje jako sólista. Ostatně, jeho příští mozartovský recitál se uskuteční až 19. dubna v Berlíně.

Protiválečné requiem

23. únor 2023 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Protiválečné requiem

V úterý 21. února provedl Pražský filharmonický sbor ve Dvořákově síni pražského Rudolfina Válečné requiem Benjamina Brittena, součást koruny duchovních kompozic 20. století (Martinů: Polní mše, Honegger: Jana z Arku na hranici, Messiaen: Offrandes oubliées, Pärt: Pašije pode sv. Jana, Penderecki: Polské requiem, Schönberg: De profundis, Stravinskij: Requiem Canticles). Známý je jeho příběh, kdy premiéra zazněla v roce 1962 v částečně obnovené katedrále sv. Michaela v Coventry, zničené za války leteckým úderem Luftwaffe. U nás je však málo známý obsah díla, protože se uvádí jen výjimečně. Je těžké důstojně naplnit požadavky a představy skladatele. Brittenův 66. opus vyžaduje mimořádné nasazení.

Nezapomenutelný Martinů

22. únor 2023 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Nezapomenutelný Martinů

Vlivem různých závazků nenabízí Česká filharmonie moc ryze českých programů. Když už, tak jsou to povětšinou stále se vracející díla nebo premiéry současné hudby. Na málo známá díla českých klasiků prostě nezbývá v itineráři našeho prvního orchestru moc místa. Ocenil jsem tedy projekt hudby českých klasiků.

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.