Armida, poslední opera Antonína Dvořáka, a vůbec jeho poslední dokončené dílo, není častým titulem v repertoáru operních domů. Příčiny jsou zřejmé. Především velmi chatrné libreto pocházející z pera Jaroslava Vrchlického, a to jak pokud jde o dramatickou stavbu, tak i o kvality textové. U tak velkého básníka to může někoho překvapit, ale máme dost dokladů o tom, že Vrchlický neměl příliš rozvinutý dramatický cit a fantazii (přestože napsal nejméně 30 dramat), což se ovšem projevuje i v jazyce, který je překvapivě nezpěvný, hýří archaismy, těžko srozumitelnými již v době vzniku, a celek působí, jako by byl chvatně spíchnut dosti horkou jehlou. Po dokončení překladu Tassova eposu Osvobozený Jeruzalém Vrchlický zužitkoval prostě zkušenosti z několikaleté práce ještě ve fomě operního libreta.

46. sezona Filharmonie Hradec Králové je ve znamení dvou výročí – 200 let od narození Bedřicha Smetany a 150 let od narození Josefa Suka. Přináší ale také širokou nabídku programů různých hudebních forem a žánrů. Předplatné je již v prodeji a zájemci si jej mohou pořídit do konce června.

Ve čtvrtek 18. 5. 2023, v den stého výročí zahájení pravidelného vysílání československého rozhlasu, náleželo festivalové podium Pražského jara ve Smetanově síni Obecního domu v Praze Symfonickému orchestru Českého rozhlasu. Jeho dějiny jsou v podstatě dějinami československého a českého rozhlasu. Proto byla k festivalovému vystoupení dnes již jediného českého rozhlasového symfonického orchestru upřena adekvátní pozornost. Zvláště, když byl k dirigentskému pultu povolán německý dirigent střední generace Cornelius Meister, hudební ředitel největší německé operní scény ve Stuttgartu, který dříve strávil řadu let v čele rozhlasových symfoniků ve Vídni. Jeho jméno bohužel stále nemá v našich končinách zasloužený zvuk a renomé.

Vážnohudební nebe je plné hvězd a hvězdiček, nov a supernov, star a superstar, učesaných i neučesaných, oblečených i neoblečených, laskavý čtenář si sám doplní. Jednou z těchto superhvězd by měl být podle zahraničních recenzentů a promotérů i finský dirigent Klaus Mäkelä, který si v rámci mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro odbyl ve středu 17. 5. 2023 svůj český debut, a to na podiu Dvořákovy síně Rudolfina ve společnosti České filharmonie a francouzského violisty Antoine Tamestita, rezidenčního umělce letošního ročníku Pražského jara.

Český violoncellista Vilém Vlček získal  první cenu a budoucí koncertní angažmá v zahraničí. Je teprve druhým Čechem, který v této prestižní soutěži zvítězil – po Radku Baborákovi, který si první cenu odnesl v roce 1994. Soutěž je dlouhodobě považována za jednu z nejvýznamnějších, mezi její laureáty patří například současný koncertní mistr Berlínské filharmonie Bruno Delepelaire nebo koncertní mistr Bayerischer Rundfunk, belgický kontrabasista Wies de Boevé.

Na 500 nejrůznějších koncertů, divadelních či tanečních představení, výstav, happeningů a dalších akcí připravilo v rámci sedmého ročníku celostátního festivalu ZUŠ Open 439 základních uměleckých škol. Během jedné z největších kulturních událostí u nás po celé dva týdny od neděle 21. května do neděle 4. června ožijí uměním parky, náměstí, kostely a celá řada dalších veřejných míst. ZUŠ Open vyvrcholí 3. června ve Valdštejnské zahradě Senátu Parlamentu ČR, kde se do společného programu zapojí na 800 účinkujících ze ZUŠ ze všech krajů. Cílem festivalu je nejen představit práci jednotlivých ZUŠ, ale upozornit i na nenahraditelnou roli uměleckého vzdělávání. Dlouhodobým posláním festivalu je také podpořit spolupráci mezi jednotlivými ZUŠ napříč regiony a rozvíjet vzájemnou inspiraci. V letošním roce se tak uskuteční řada společných krajských projektů.

Ve středu 10. května pozval hobojista Vilém Veverka do svého koncertního cyklu kytaristu Lubomíra Brabce, aby oslavil jeho 70. narozeniny. Ve svém úvodním slovu vyjádřil, že koncert patří legendě české kytary, neboť jméno Lubomíra Brabce je již několik desetiletí synonymem klasické kytary; vždyť jen jeho letošní jubilejní turné představuje na 33 koncertů po celé České republice s recitály i komorními vystoupeními s mnoha hudebními kolegy a přáteli.

Česká mezzosopranistka Magdalena Kožená zpívá v komorním duu s britsko-japonskou pianistkou Mitsuko Uchidou již mnoho let, a je to spojení přinášející krásné plody. To ukázalo i jejich letošní vystoupení na Pražském jaru, laděném na výlučně francouzskou notu. Průřez písňovou tvorbou Clauda Debussyho, doplněný cyklem Oliviera Messiaena, však odhalil i určité limity, pokud jde o žánrové rozpětí české pěvkyně.