Kostel sv. Vavřince, sídlo Pražského jara i jeho komorní koncertní sezóny, hostilo ve čtvrtek 9. března violový večer. Vystoupil na něm violista Petr Verner a klavíristka Slávka Vernerová. Manželská dvojice vystupuje pod názvem Spring Duo, i když častěji je můžeme slyšet v Klavírním kvartetu Antonína Dvořáka, se kterým natočili už dvě oceňované desky s hudbou Dvořáka a Schumanna. Tento večer ovšem patřil viole, a do malého kostela dokonale zapadl. Svatý Vavřinec je vzácný komorní prostor, který spojuje starobylost s téměř domovskou komorní atmosférou. Zatímco ve velkých sálech se viola může ztrácet, tady byl prostor zcela zaplněn jejím zvukem v důvěrné blízkosti. Sólista koncert přátelsky uváděl, nabídl ovšem náročnou a všestranně zajímavou dramaturgii.

K sepsání této glosy mě přivedlo večerní teatrum v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha… Uvedení do funkce prezidenta jsem viděl podruhé. Poprvé to bylo 2. února 1993 – prezident Václav Havel, dramatik, spisovatel a exdisident, podruhé 8. března 2023 – prezident Petr Pavel, exgenerál a exšéf vojenského výboru NATO.

Světové i české premiéry a skladby méně známých tvůrců, které práh koncertních síní běžně nepřekračují. Atrium na Žižkově ve spolupráci s klavíristou Miroslavem Beinhauerem uvede cyklus tří koncertů soudobé hudby a hudby 20. století. Cílem projektu je přiblížit technicky náročná, avšak posluchačsky atraktivní díla, z nichž část zůstává široké veřejnosti téměř neznámá. Cyklus nese název Nová hudba v Atriu a milovníci souobé hudby mohou očekávat skladby Petra Bakly, Milana Knížáka, Aloise Háby, Johna Adamse, Helmuta Lachenmanna a Adriána Demoče. První koncert se uskuteční 6. dubna 2023 v sále pražského Atria.

Svět českých smyčcových kvartet je bohatý – nejen na záplavu skvělé hudby od 19. století po současnost, ale i na mezinárodně zdatné soubory. Bohužel státní podpora je téměř nulová, a ta veřejná pozůstává hlavně v hostování v komorních cyklech festivalů a orchestrů. Pravda, máme Český spolek pro komorní hudbu, ale ten není samospasitelný. Pakliže se chce smyčcové kvarteto uživit, musí si hledět ciziny. Ze zoufalství pak některé formace pořádají vlastní projektové cykly. A tak před šesti lety založilo Zemlinského kvarteto celoroční sérii 4plus. Od „konkurence“ (Český spolek pro komorní hudbu, Euroart…) se liší snahou propojit hudbu s uměním tance (hlavně Pražský komorní balet) a pevným lokálním ukotvením ve Velkém sále Městské knihovny v Praze. A samozřejmě i vyhraněným programem. V tomto roce jsou jeho tématem česko-španělské dialogy, tedy za pomoci Instituto Cervantes a Acción Cultural Española nabízet platformu pro spolupráci českých a španělských umělců a dialog hudebních kultur.

Film Jakuba Zahradníka a Jana Senia nazvaný Piano na Křižovatce přináší několikerou radost. Diváky těší skvělá hudba, sestava prvotřídních interpretů, pohled na krásné nástroje, a taky občasný humor, který snímkem probleskuje. Především nás ale přivádí k zamyšlení nad tím, jak obrovskou roli má muzika v překonávání složitých situací. Že je to právě ona, která tu s námi je a nikdy nezklame. Můžeme ji aktivně provozovat, pouštět z přehrávačů, rádia či televize, nebo zajít na koncert, a vždycky nás potěší.

Ostravské Národní divadlo moravskoslezské se už podruhé připojilo k programu Musica non grata, který pořádá pražské Národní divadlo za finanční podpory Velvyslanectví Německé spolkové republiky. Svůj ostravský cyklus pojmenovalo Opery terezínských skladatelů a v jeho rámci již uvedlo Zásnuby ve snu od Hanse Krásy (premiéra 17. 2. 2022), které představilo 20. listopadu 2022 také na jevišti pražské Státní opery, kde měla tato opera v květnu roku 1933 svou světovou premiéru. V rámci tohoto programu už ostravská opera inscenovala trojici oper dvou terezínských skladatelů, po Krásových Zásnubách ve snu uvedlo dvojici jednoaktovek Viktora Ullmanna Rozbitý džbán (1942) a Císař Atlantidy aneb Odepření smrti (1944), chystají také operu Šarlatán od Pavla Haase. Všechny tyto skladatele potkal týž osud – jejich pobyt v Terezíně ukončil transport do Osvětimi, kde byli popraveni…

Další operou sledovaného Mezinárodního hudebního a kulturního projektu Musica non grata, který organizuje Národní divadlo v Praze s finanční podporou Velvyslanectví Spolkové republiky Německo Praha, je komická opera Alexandra Zemlinského (1871–1942) Šaty dělají člověka, Kleider machen Leute. Skladatel ji vytvořil na libreto Leo Felda podle povídky Gottfrieda Kellera. Premiéra první verze opery byla ve vídeňské Volksoper 2. října 1910, finální verze měla premiéru v pražském Novém německém divadle, nynější Státní opeře, kde Zemlinsky působil v letech 1911–1927 jako dirigent.

Pocta nejen Antonínu Dvořákovi, ale i Johannesu Brahmsovi, jehož 190. výročí narození si letos připomínáme, v podání předních interpretů, z nichž mnozí na festivalu vystoupili v nedávných letech. K tomu další porce Dvořákových smyčcových kvartetů a oslava životního jubilea. Tak by se dal stručně shrnout program 16. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha, který se uskuteční od 7. do 25. září 2023. Vystoupí mimo jiné Vídeňští filharmonikové, Izraelská filharmonie nebo Sir András Schiff. I letos festival pamatuje na nejmladší generaci interpretů, nabízí řadu doprovodných programů a připomene si sto let od zahájení vysílání Českého rozhlasu. Předprodej vstupenek byl již zahájen.

…zaslechla jsem úryvek hovoru na zastávce tramvaje cestou z premiéry juniorského souboru Balet NdB 2 na komorní scéně brněnské Reduty.