Devátý červencový den náležel na Smetanově Litomyšli českým klasikům Dvořákovi a Smetanovi (9. 7. 2020). Jejich díla byla páteří jak podvečerního varhanního recitálu Jaroslava Tůmy v kapitulním chrámu Povýšení sv. Kříže, tak večerního koncertu na zámeckém nádvoří v podání Dvořákova tria a manželské a umělecké dvojice Kateřina Kněžíková a Adam Plachetka.

Zkuste si to představit: Večer u Mozartů doma v prostorném vídeňském apartmá v Domgasse, Wolfi píše hornová dueta mezi jednotlivými kulečníkovými šťouchy, hrají se karty, muzicíruje se, chvílemi bujará společnost na okamžik utichne a zaposlouchá se do příjemné hudby. Střih. Klan Bachů sedí v pospolitosti při jednom z velkých rodinných setkání, jeden druhého hecuje k vtipnému, možná i lehce nevhodnému prošpikování vážných písní něčím „od podlahy“, zpívá se, sem tam někdo vybuchne smíchy nebo se hašteří. Setkání, život, komunita.

Šestnáctý ročník Hudebního festivalu Znojmo se uskuteční v nezměněné podobě a v plném rozsahu. Od 9. do 26. července se tak ve Znojmě a okolí odehraje více než 30 hudebních a gastronomických akcí. V rámci každoroční stagiony zazní operní pantomima v režii Radima Vizváryho.

Karanténa začala v Dánsku poměrně brzy a byla přísná: 12. března uzavřela země hranice i školy, a poté i divadla, operní scény, koncertní sály a různé velké akce. Tak jako jinde musel být dodržován odstup mezi občany a byla zavedena řada dalších bezpečnostních opatření. Roušky nejprve doporučovány nebyly, ale od 15. června byly povinné na dánských letištích - poprvé, kdy bylo toto tolik diskutované opatření na dánské občany uvaleno. I když se během karantény občas ozvaly námitky a nesouhlas, tak jako Češi jsou Dánové většinou řádní občané, kteří jsou ochotni pravidla a zákony dodržovat; navíc skutečně věřili, že vláda měla na srdci jejich nejlepší zájmy.

Piaristický chrám Nalezení sv. Kříže v Litomyšli se stavěl v letech 1714-1725 podle návrhu italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, jehož 300. výročí úmrtí připadlo na 13. března letošního roku. Projektoval kupříkladu Lobkovický, Lichtenštejnský a Kaiserštejnský palác v Praze, byl autorem špitálního kostela Nejsvětější Trojice v barokním areálu Kuks. Svůj život dovršil právě v Litomyšli, kde je pohřben v děkanské hrobce Kapitulního chrámu Povýšení sv. Kříže. Uctít jeho dílo koncertem a svěřit výběr skladeb Václavu Luksovi byla šťastná volba (6. 7., 14.00).

Sedmadvacátého června uspořádala hudební fakulta AMU v sále Martinů absolventský koncert houslistky Evy Zrostlíkové Schäferové, posluchačky prof. Ivana Štrause. Eva Zrostlíková má za sebou již mnoho úspěchů. Je laureátkou Kocianovy houslové soutěže z roku 2011, držitelkou 1. ceny Telemannovy soutěže v Poznani, laureátkou soutěže Concertino Praga. V roce 2017 se probojovala do hlavního klání soutěže Pražské jaro a na soutěži Nadace Boh. Martinů v roce 2018 získala 1.cenu. Program jejího absolventského koncertu byl zcela nevšední. Absolventka provedla souborně všech 6 sólových sonát E.Ysaÿe. Občas houslisté zařadí do programu svých recitálů kompletní Bachovy sólové sonáty či Paganiniho Caprices, provedení kompletního Ysaÿe na českých pódiích je však vzácné. Eva Zrostlíková se Ysaÿem zabývá déle, před dvěma lety na svém bakalářském koncertě již jeho dvě skladby provedla. Ysaÿe napsal své Sonáty, evidentně pod dojmem Bachových sólových sonát, v roce 1923 jako op.27. Sonáty jsou mimořádně technicky náročné, překypují zajímavými hudebními nápady, jsou originální a nepostrádají tak vysokou uměleckou hodnotu.

Komorní sbor Martinů Voices debutoval na Smetanově Litomyšli velkorysým programem, jemuž dominovala světová premiéra díla No Promises Jiřího Gemrota (5. 7.). Piaristický chrám Nalezení sv. Kříže se tak v Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje symbolicky rozezněl vnitřně duchovní hudbou, navíc ještě úvodní Miserere Gregoria Allegriho připomnělo čas, kdy byla v Litomyšli založena piaristická kolej (1640).

V květnovém vydání Harmonie jsem si s chutí přečetl článek I svět klasiky bude muset poslouchat, s jehož autorkou v mnoha věcech souhlasím. Vážná hudba by měla reflektovat pulzování současného světa a neignorovat potřeby svého okolí, ve kterém vzniká. Tvrzení, že koncertní sály jsou od zbytku světa odtržené, je tedy do jisté míry oprávněné. Neměli bychom však zapomínat, že stav vážné hudby na druhou stranu přináší i úžasné věci.