Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae zakončil svůj 24. ročník mimořádnou událostí – slavnostním koncertem souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Luise se sólistkou Magdalenou Koženou v prostorách Velkého sálu vídeňského hudebního spolku Musikverein. Tato událost předznamenává další směřování festivalu – přeshraniční spolupráci s rakouskými partnery.

Odborové organizace Opery Národního divadla a Státní opery dnes na tiskové konferenci vyhlásily stávkovou pohotovost. Důvodem je netransparentní a nekoncepční řízení Národního divadla, které podle odborů ohrožuje stabilitu Opery ND a SO i hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců. Požadují nové obsazení pozice uměleckého ředitele Opery ND a SO a hudebního ředitele Státní opery, ale i výběrové řízení na místo ředitele Národního divadla.

Hana Kubisová je jednou ze zakládajících členek Pražské komorní filharmonie, dnes PKF – Prague Philhamonia. Byla účastníkem zázraku zrodu nového orchestru, kdy hráči se zkušeností z Mahlerova orchestru mladých chtěli spolu dál hrát a rozhodli se založit nový ansámbl. Členka skupiny prvních houslí, komorní hráčka a pedagožka se v rozhovoru zamýšlí nejen nad jedinečností PKF a jejího prvního šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka, ale se stejným zaujetím hovoří i o své pedagogické práci, významu Kruhů přátel hudby a o tom, proč nechce zdůrazňovat své dobročinné aktivity.

Houslista Pavel Šporcl byl 9. června v londýnské Cadogan Hall hostem English Symphony Orchestra. Pod vedením dirigenta Kennetha Woodse zahrál Koncert pro housle a orchestr e moll Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Kromě toho uvedl orchestr světovou premiéru Páté symfonie Matthewa Taylora, na závěr zazněla Beethovenova Pátá symfonie.

Moravská filharmonie Olomouc vstoupí do své 74. sezony poprvé pod uměleckým vedením dirigenta Jakuba Kleckera. Celou sezonou se bude prolínat téma umělecké inspirace. „Má spolupráce s Moravskou filharmonií byla v minulosti vždy velmi tvůrčí a přátelská. Napříč celým orchestrem je mnoho vynikajících instrumentalistů, kteří své hráčské kvality zúročují nejen uvnitř tělesa, ale také jako sólisté. Rád bych umělecky navázal na dlouholetou šéfdirigentskou éru pana dirigenta Petra Vronského, který orchestru vtiskl osobitý zvuk a kvality,“ uvedl Klecker.

Ve dvou dnech na konci srpna se bude v Ostravě konat Letní divadelní škola. Už po deváté ji bude pořádat Ateliér pro divadelní vzdělávání při Národním divadle moravskoslezském. „ Letos zapojíme opět všechny soubory našeho divadla, které seznámí účastníky s novinkami naší v pořadí už 101. sezony i velmi netradičními formami. Leitmotivy budou hudba, opera, pohyb,“ přibližuje vedoucí Ateliéru při NDM Vladimíra Dvořáková. „Vloni jsme si poprvé vyzkoušeli také program u Bezručů, účastníkům se ten den velmi líbil a my jsme letos přizvali ke spolupráci také další ostravské činoherní divadlo – Komorní scénu Aréna,“ doplnila Dvořáková.

Smetanova Litomyšl nabízí svým návštěvníkům již 61 let pozoruhodné operní inscenace a pečlivě vybrané koncertní kusy v interpretaci významných českých těles. V průběhu sobotního odpoledne však dal festival ve spojení se stipendijním programem MenART, realizovaný Nadačním fondem Magdaleny Kožené, prostor také mladé a neméně talentované generaci rodící se na základních uměleckých školách. Sobotními koncerty vyvrcholil první ročník projektu mentoringu uměleckého vzdělávání, na kterém se společnými silami podíleli nejen výkonní umělci, ale také pedagogové ze základních uměleckých škol celé republiky. Vzniklo tak jedinečné umělecké podhoubí, kde se mohli inspirovat jak žáci, tak i jejich učitelé, kteří své svěřence v programu MenART doprovázeli. Cílem projektu však nebylo pouze zdokonalit technické aspekty interpretačního umění, velký důraz byl kladen také na vlastní autorský otisk mladých hudebníků, zpěváků a výtvarníků. Vznikly tak dvě odlišné skupiny – klasická a autorská – přičemž obě měly v průběhu sobotního odpoledne předvést, co si ze studia pod význačnými umělci odnesly.

Režisér David Radok není pohodlným spolupracovníkem žádného z divadel. Je známý perfekcionista, který se těžko smiřuje s jakýmkoli kompromisem. Svůj tvůrčí záměr vždy dotáhne až do kýženého konce. Je na divákovi, zda jeho osobité řešení přijme a nakolik se  s ním  ztotožní. Poslední dobou se Radokova osobní dramaturgie vyvinula ke třem večerům složeným vždy ze dvou krátkých oper, dvě inscenace z nich, první a třetí, teď známe z domácího provedení, obě z brněnského Janáčkova divadla. V říjnu 2016 to byl Bartókův Modrovousův hrad a Schönbergovo Očekávání,  následoval Verdiho Gianni Schicchi s Weillovými Sedmi smrtelnými hříchy a v pátek 14. června  na ně navázaly Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů a Poulencův Lidský hlas. Všechny zmíněné dvojice měly svou premiéru v režisérově druhém domovu, jímž je švédský Göteborg, a teprve potom je David Radok  realizoval na jevišti Janáčkova divadla. Režisér inscenuje pouze díla, která jej hluboce osloví. Vybavuji si namátkou jeho Dona Giovanniho, Rossiniho Cestu do Remeše, Lady Macbeth Mcenského újezdu, Vojcka. Z poslední doby také neuvěřitelnou Vivaldiho Arsildu, kterou realizoval před dvěma lety s Collegiem 1704 vedeným Václavem Luksem  v bratislavském Slovenském národném divadle. Její videozáznam, který jsem viděla v pražském Francouzském institutu, mimochodem nedokázal, jak už to tak někdy bývá, zprostředkovat neopakovatelnou atmosféru sugestivního divadelního představení.

Premiéru baletu Proces choreografa Maura Bigonzettiho podle stejnojmenného románu Franze Kafky uvedl v červnu baletní soubor Národního divadla jako třetí premiéru letošní sezony. Ačkoliv by se mohl někdo obávat, že Kafkův románový příběh Josefa K. bude pro taneční uchopení málo poutavý, opak je pravdou. Nová inscenace promlouvá k divákům svébytnou osobitou poetikou tanečně filmových obrazů umocněných černobíle laděným designem.