Mnohotvárné, nápadité klavírní dílo Eduarda Dřízgy v přesvědčivé interpretaci Elišky Novotné a Lukáše Michela

Klavírní kompozice ostravského skladatele Eduarda Dřízgy (1944–2017) jsou širší hudební veřejnosti v podstatě neznámé. Z osmi jeho klavírních děl vyšlo tiskem jedno jediné, ostatní zůstala pouze v rukopisu. Svou první klavírní skladbu, Toccatu, napsal Dřízga pravděpodobně v roce 1959, v době svých studií na ostravské konzervatoři. Je to dílo velmi efektní, značně romantizující a po kompoziční stránce nečekaně vyzrálé.

Rudolf Karel a jeho pankrácké skladby

Skladatelé tvoří svá díla nejčastěji s hudebním nástrojem v ruce, v klidu a naprostém soustředění. Rudolf Karel dokázal psát pozoruhodná hudební díla za křiku dozorců, o hladu, oslaben nemocí, v chladu a bez jakéhokoliv nástroje. Neměl k dispozici ani běžný notový papír, často psal kouskem uhlí na papír toaletní. Během svého nedobrovolného pobytu na Pankráci a v Terezíně složil řadu hudebních děl, z nichž některé se hrají dodnes.

Hudba je můj svět, hudba je můj život: Vzpomínkové rozhovory s Bernardem Haitinkem 1

S Bernardem Haitinkem se na stránkách Harmonie čas od času potkáváme. Mohli jsme tu číst o jeho kurzech pro mladé dirigenty, které několik posledních let probíhaly na Lucernském festivalu, ale Haitink dal tomuto časopisu také velký rozhovor o Antonínu Dvořákovi při příležitosti svých dvořákovských koncertů v Lucernu v létě 2016. Sledovali jsme pak i šířeji jeho vztah k české hudbě. Poslední text se právě před rokem věnoval dirigentovým posledním koncertům, když se rozhodl – po svojí devadesátce – definitivně rozloučit s koncertními pódii.Nyní přinášíme díky laskavému svolení výběr z knihy rozhovorů a esejů věnovaných Bernardu Haitinkovi a jeho práci. Pod názvem Dirigování je hádanka se křtila v den posledního Haitinkova koncertu s Vídeňskými filharmoniky na Lucernském festivalu 6. září 2019. Je to útlá knížka a je vlastně zázrak – s ohledem na Haitinkovu plachost a neskrývaný odpor mluvit o sobě –, že vůbec vznikla. Mapuje dirigentův život a jeho uměleckou dráhu se zřetelem k důležitým etapám (s Concertgebouworkest, London a Chicago Symphony, Covent Garden…) i hudebním láskám, zejména Brucknerovi.

Nathalie Stutzmann s orchestrem dýchá

Momentálně je Nathalie Stutzmann třetí sezonu šéfdirigentkou norského Kristiansand Symphony Orchestra, u dalších orchestrů hostuje. Natočila dohromady přes 50 snímků. A zpěv neopustila. Nathalie Stutzmann vždycky trochu vybočovala. Jako jediná ve svém okolí se v dětství věnovala hudbě, v pubertě ji začaly bavit motorky a kožené bundy, po úspěšné pětadvacetileté dráze sólové zpěvačky, v níž byla díky mimořádné barvě hlasu a skvělé technice označena za jednu z nejlepších světových altistek, se rozhodla přibrat ke zpěvu ještě taktovku. Harmonie pokračuje v představování současných významných dirigentek.

Sólista a partner Rudolf Firkušný: Nová edice nahrávek ukazuje klavíristu v jistých i překvapivých vodách

V září 2019 spatřil světlo nahrávacího světa osmnáctidílný box firmy Sony s nahrávkami českého klavíristy Rudolfa Firkušného (1912–1994), které pořídil v letech 1949–1993 pro severoamerické nahrávací společnosti Columbia a RCA Red Seal. Reprezentativní soubor nahrávek s významným zastoupením českého repertoáru (Dvořák, Janáček, Martinů) byl zveřejněn u příležitosti 25. výročí umělcova úmrtí. Netrvalo dlouho a v srpnu 2020 byl uveden na trh další soubor Firkušného sólových a komorních snímků, tentokrát německého vydavatelství Profil – Edition Günter Hänssler, které zveřejnilo deset CD s umělcovými kreacemi z let 1949–1962. V několika případech jde o nahrávky totožné jako v boxu firmy Sony (Janáček, Mozart, Schumann), jindy o snímky, které známe z archivních nahrávek společností Tahra (Martinů) a Diapason (Beethoven) nebo z živých záznamů, hlavně ze Salcburského festivalu vydavatele Orfeo d’Or (Dvořák, Chopin, Musorgskij).

Janáčkova opera představí své inscenace na online verzi čínského Hong Kong Arts Festival

Janáčkova opera míří po čtyřech letech opět na mezinárodní Hong Kong Arts Festival. Tentokrát ovšem kvůli současné situaci pouze virtuálně. Původně plánované uvedení inscenace opery Bohuslava Martinů Řecké pašije vystřídají záznamy Její pastorkyňně a Příhod lišky Bystroušky, které vznikly ve spolupráci s Českou televizí.

Moravská filharmonie Olomouc připravuje online koncert Klasiky plné žertů

Moravská filharmonie Olomouc připravila na čtvrteční večer další online koncert, tentokrát s podtitulem „Klasika plná žertů“. Program koncertu těží z děl, která jsou inspirována velikány klasické hudby, nebo ve kterých autoři uplatnili svůj smysl pro humor a parodii. Přenos bude k dispozici ve čtvrtek 14. ledna 2021 od 19 hodin na stránkách nebo facebooku Moravské filharmonie.

Dvořákovská série 4plus Zemlinského kvarteta začíná ve středu

Zemlinského kvarteto ve středu 20. ledna v 19:30 hodin odehraje online úvodní večer čtvrtého ročníku své koncertní série s názvem 4plus. Letošní řada šesti komorních koncertů je věnována soubornému provedení smyčcových kvartetů Antonína Dvořáka, jako pocta skladateli a u příležitosti 180. výročí jeho narození. Všechny koncerty se opět uskuteční ve Velkém sále pražské Městské knihovny. Vstupenky na první online stream lze zakoupit v prodejní síti GoOut, předplatitelé pak budou mít záznam k dispozici po neomezenou dobu.

Vasilij Sinajskij: Národnost není pro interpretaci hudby důležitá

S Vasilijem Sinajským jsme se potkali v Ostravě na sklonku září 2020 krátce před jeho inauguračním koncertem v nové roli šéfdirigenta a hudebního ředitele Janáčkovy filharmonie Ostrava. Prýštil z něj entuziasmus a chuť do práce s orchestrem, který si během uplynulých hostování velmi oblíbil. Hovořili jsme i o tom, jak koronavirus ovlivnil jarní hudební život, a netušili jsme, co způsobí nadcházející sezoně. Leckteré plány pana šéfdirigenta vzaly za své, ale je třeba doufat, že většina z nich se uskuteční. Třiasedmdesátiletý Vasilij Sinajskij, rodák z ruského města Inta, nyní žijící v Amsterodamu, je srdečným společníkem, který zasvěceně vypráví o české hudbě i českých interpretech.

Lednový TIP Harmonie: Završení novákovského projektu Ensemble Opera Diversa

Dílo Jana Nováka (1921–1984) mělo být už dávno běžnou součástí koncertního provozu (potažmo i českým exportním „artiklem“, podobně jako třeba tvorba Miloslava Kabeláče), a to zdaleka nejen proto, že je svým převážně neoklasickým pojetím posluchačsky velmi vstřícné. Pohříchu se však nachází víceméně v podobně upozaděném postavení, jaké má dnes latina, kterou Novák miloval, zhudebňoval, plynule jí hovořil a psal v ní texty. Novák žije v povědomí, je respektován, občas některé z jeho skladeb tam či onde zazní, ale zdaleka ne tak často, jak by si to jeho odkaz zasluhoval, byť se nepochybně jedná o autora evropské úrovně. V tomto kontextu působí novákovský projekt brněnského Ensemble Opera Diversa jako zjevení a také jako příkladná ukázka dlouhodobější cílevědomé dramaturgické rozvahy, za níž stojí dramaturg a umělecký vedoucí souboru Vladimír Maňas.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.