Věroslav Němec

Věroslav Němec

Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975 – 2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.

Jan Čmejla: O soutěžení, poslouchání a hudbymilovném Sherlockovi

Na klavírních soutěžích uplynulého desetiletí byl Honzík Čmejla nepřehlédnutelnou postavičkou. Drobný, usměvavý temperamentní kluk s kratičce sestřihnutými světlými vlasy, v černém „světáckém“ fráčku a s výraznými brejličkami ve stylu Harryho Pottera by určitě každého zaujal už jen samotným svým vzhledem. Jenomže Honzík mohl soutěžnímu publiku i porotě nabídnout mnohem víc než jen atraktivní vizáž – hrál totiž na klavír tak dobře, že si ze všech těch soutěží vždycky odvezl nějaké ocenění, povětšinou to nejvyšší. Dokonce se o něm mluvilo jako o zázračném dítěti – a všichni, kdo ho znali, tušili, že směřuje na profesionální pianistickou dráhu.

Portrét klavichordu 18. století na novém albu Jaroslava Tůmy

Klavichord – jeden z nejvýznamnějších předchůdců novodobého klavíru – zažil svůj zlatý věk přibližně mezi 15. a 18. stoletím. Jaroslav Tůma nám ve svém nejnovějším projektu nabízí pestrý výběr skladeb, které vznikly – až na jedinou výjimku – v 18. století, tedy v poslední fázi „života“ klavichordu.

Hravosti rokoka ožívají na nové nahrávce cembalistky Edity Keglerové

Josef Antonín Štěpán (1726 Kopidlno – 1797 Vídeň) patřil ve své době k nejvýznamnějším vídeňským hudebníkům českého původu. Proslul nejen jako výtečný cembalista, resp. klavírista, ale především jako skladatel. Z jeho tvorby se největší pozornosti těšily kompozice věnované cembalu a klavíru, především pak koncerty pro tyto nástroje. V tomto oboru je Štěpán dokonce považován za jednoho z nejpozoruhodnějších předchůdců Mozartových. Přestože se Štěpánovi dostalo za jeho života také vysokého společenského uznání (těšil se mj. i přízni císařského dvora), zemřel téměř zapomenut a s jeho hudbou se dnes v běžném koncertním provozu prakticky nesetkáme.

Versailles: Francouzští clavecinisté v rukou Alexandra Tharauda

Tvorba francouzských clavecinistů se v diskografii Alexandra Tharauda neobjevuje poprvé: už v roce 2002 vydal pianista CD s klavírními skladbami Rameauovými, o pět let později pak disk s díly Couperinovými. Ve svém nejnovějším projektu věnovaném francouzskému klavírnímu baroku nabízí Tharaud vedle skladeb Rameauových a Couperinových také kompozice méně známých autorů: Jeana-Henryho d’Angleberta, Roberta de Visée, Josepha-Nicolase-Pancrace Royera, Jacquese Duphlyho a Clauda Balbastra. Názvem projektu Versailles pak pianista decentně připomíná, že se jedná o skladatele dosti prominentní: většina jich totiž byla nějakým způsobem propojena s hudebním životem na francouzském královském dvoře.

Kouzelný les, klavírní koncert a dramatická symfonie

Symfonický orchestr českého rozhlasu si pro svůj koncert v Rudolfinu 17. února 2020 připravil různorodý a značně atraktivní program. Své vystoupení zahájil symfonickou legendou Kouzelný les op. 8 (1878) francouzského romantického skladatele Vincenta dʼIndyho. Autor se v tomto díle inspiroval baladou německého romantického básníka Johanna Ludwiga Uhlanda o udatném hrdinovi Haraldovi, jenž se při návratu z vítězného tažení napil v kouzelném lese pramenité vody a navěky usnul. V rafinované, nápaditě instrumentované kompozici uslyšíme řadu míst, která jako by chtěla naznačovat cestu dalšímu vývoji francouzské hudby.

Improvizovaný Šavlový tanec i rutina Vardana Mamikoniana

Na čtvrtý koncert cyklu FOK Světová klavírní tvorba (Dvořákova síň, 1.2.2020) byl původně avizován Eugen Indjic. Umělec bohužel na poslední chvíli své vystoupení odřekl a FOK nabídl místo něho pražskému publiku recitál arménského pianisty Vardana Mamikoniana.

Přátelská sešlost nad Beethovenovými klavírními koncerty

Japonská pianistka Mari Kodama se Beethovenově klavírní tvorbě věnuje už dlouhou řadu let, přičemž za pozornost určitě stojí přinejmenším to, že má na repertoáru všechny skladatelovy klavírní sonáty (v roce 2014 je kompletně vydala u labelu PentaTonic Classics). Neméně intenzívně se Beethovenovi věnuje i klavíristčin manžel, světově proslulý americký dirigent Kent Nagano, jenž mimo jiné pořídil nahrávky všech devíti skladatelových symfonií. Beethovenovy klavírní koncerty natáčeli oba umělci s Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, u něhož byl Kent Nagano v letech 2000-2006 hlavním dirigentem a uměleckým ředitelem. Celý projekt trval poměrně dlouho: nahrávky prvních dvou koncertů pořídili umělci v roce 2006, poslední nahrávací frekvence proběhly až v květnu 2019. V bookletu se dočteme, že Mari Kodama studovala všechny Beethovenovy klavírní koncerty u Alfreda Brendla, jednoho z nejvýznamnějších světových beethovenovských interpretů, a že ji na jejích lekcích doprovázel i její manžel.

Trojí standing ovation pro Marc-André Hamelina

Zatímco šestadvacetiletá Beatrice Rana, která v neděli zahájila Klavírní festival R. Firkušného, stojí teprve na začátku své pianistické dráhy, sólista druhého festivalového večera (Rudolfinum, 19. listopadu 2019), osmapadesátiletý Kanaďan Marc-André Hamelin, je dnes na vrcholu své umělecké kariéry a řadí se k nejpozoruhodnějším klavíristům své generace. Kritikové o něm píší jako o pianistovi „téměř nadlidských technických schopností“ a obdivují jeho muzikálnost i šíři jeho repertoáru. Hamelinova diskografie sestává z více než 100 položek, přičemž nemalý počet projektů věnoval klavírista dílům zapomenutých či polozapomenutých autorů. Za své nahrávky získal Hamelin 11 nominací na Grammy Award a v roce 2015 ho časopis Gramophone uvedl do Síně slávy.

Steinwayovská soutěž mladých pianistů má za sebou úspěšný restart

Před dvěma lety se zdálo, že soutěž Mladí pianisté hrají na klavír Steinway & Sons, zaměřená na malé klavíristy do jedenácti let, zajde na úbytě. V loňském roce však zásluhou nové ředitelky Hany Dvořákové tato soutěž úspěšně „restartovala“ a přilákala na padesát zájemců. Zatímco předchozí ročníky byly určené výhradně žákům z pražských hudebních škol, vloni se okruh soutěžících poprvé rozšířil na Středočeský kraj a v příštím roce se steinwayovská soutěž otevře adeptům z celé České republiky.

Beatrice Rana na Festivalu Rudolfa Firkušného: Laťka je hodně vysoko

Šestadvacetiletá Italka Beatrice Rana je dnes považovaná za jednu z nejlepších pianistek mladé generace. Pozornost vzbudila už v roce 2011, kdy – jako osmnáctiletá – zvítězila v Montreal International Musical Competition. O dva roky později získala stříbrnou medaili v americké Van Cliburn International Piano Competition. O její strmé umělecké kariéře svědčí pak to, že v roce 2015 byla zařazena mezi sedm hudebníků nové umělecké generace BBC Radio 3 a v roce 2017 získala prestižní ocenění „Mladý umělec roku“ časopisu Gramophone. Beatrice Rana vystupovala v nejvýznamnějších koncertních sálech a hrála s nejproslulejšími světovými orchestry a dirigenty.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.