Mirka Zemanová

Mirka Zemanová

Mirka Zemanová je autorka dvou knih o Janáčkovi, vydaných v Londýně (Janáček. A Composer’s Life, 2002 a Janáček's Uncollected Essays on Music, 1993). Její články vyšly v několika evropských zemích, včetně Rakouska, Německa, Holandska, Španělska, Švédska a Švýcarska; v Británii psala pro scény English National Opera, Welsh National Opera, Scottish Opera a Opera North, a pro různé hudební časopisy, včetně měsíčníků Opera a Opera Now. V severní Americe psala pro Playbill, a pro scény Lyric Opera Chicago, Houston Grand Opera, San Francisco Opera, Seattle Opera, Santa Fe Opera, Washington Opera a Canadian National Opera v Torontu; v Asii pro National Centre for Performing Arts v Pekingu a Saito Kinen Matsumoto Festival v Japonsku. Pravidelně přispívá do španělského časopisu Ópera Actual. Pro Harmonii píše od roku 2009.

Asmik Grigorian a Karita Mattila triumfovaly v hudebně uspokojivé, ale režijně problematické londýnské inscenaci

Inscenace Její pastorkyně v londýnské Royal Opera House Covent Garden (28. září–12. října, pod názvem Jenůfa, dnes obvykle používaném mimo Českou republiku) byla třetím dílem v současném cyklu Janáčkových oper na této scéně, jemuž předcházely Z mrtvého domu (2018) a Káťa Kabanová (2019; inscenace získala prestižní cenu Olivier Award). Letošní inscenace Jenůfy (v takzvané brněnské verzi z roku 1908) byla také první nová inscenace této opery v ROH po dvaceti letech: na podzim 2001 zde vystoupila v hlavních rolích, v neuspokojivé režii Oliviera Tambosiho, čtveřice skvělých zpěváků: Anja Silja (Kostelnička), Karita Mattila (Jenůfa), Jerry Hadley (Števa) a Jorma Silvesti (Laca).

Cardiff Singer of the World 2021: Ohlédnutí za letošní soutěží

Kdo by si pomyslel, že BBC Cardiff Singer of the World 2021 – dva roky před 40. výročím založení soutěže – se bude konat ještě v době morové? Nyní, když se hudební provoz v Británii pomalu vrací do „nového normálu“, je až neuvěřitelné si připomenout, jak přísná byla letos nejrůznější bezpečnostní opatření, především pro soutěžící. Pandemie však tuto nejslavnější světovou vokální soutěž rozhodně neumlčela.

28. ročník festivalu Verbier

26. září 2021
28. ročník festivalu Verbier

Verbier Festival se koná každoročně v druhé polovině července a na začátku srpna ve stejnojmenném idylickém horském městečku v jihozápadním Švýcarsku (v kantonu Valais, asi 100 km na jih od Lausanne). V roce 1994 jej založil stockholmský rodák Martin T:son Engström; držitel prestižní Dmitri Shostakovich Prize v roce 2015 původně pracoval ve Francii jako konzultant EMI, a v letech 1993–2003 byl mimo jiné viceprezidentem Deutsche Grammophon pro sektor „Artists and Repertoire“. Za téměř třicet let trvání tohoto mezinárodního festivalu se jej zúčastnila řada světoznámých umělců: Leif Ove Andsnes, Martha Argerich, Renaud Capuçon, Steven Isserlis, Janine Jansen, Evgeny Kissin, Denis Kozhukhin, Lang Lang, Mischa Maisky, Thomas Quasthoff, András Schiff, Bryn Terfel, Daniil Trifonov, Yuja Wang a mnoho dalších. Z českých umělců vystoupili na festivalu Magdalena Kožená a Pavel Haas Quartet (v roce 2017 si toto kvarteto přizvalo ke svému druhému koncertu na festivalu norského violistu Larse Andrese Tomtera, se kterým provedlo výhradně český repertoár – Martinů, Smetana a Dvořák).

Mnoho povyku pro nic?

27. červenec 2021
Mnoho povyku pro nic?

V britském hudebním životě došlo za několik minulých let – obzvlášť posledních dvou – k řadě podstatných změn. Neutěšená ekonomická situace a pandemie zavinily zrušení programů v mnoha koncertních síních a na operních scénách, ba uzavření některých regionálních divadel. A řadoví hudebníci často bojují o záchranu své existence. Vydělat si na živobytí po brexitu, který jim znesnadnil přístup do 27 států Evropské unie, a možnost pravidelného účinkování na tamějších koncertních pódiích a divadelních scénách, je čím dál tím obtížnější. Situace se ztížila ještě víc během současné pandemie.

Karina Gauvin: Lidé si často neuvědomují, kolik toho jako umělci od publika získáváme

Hudbu musíte milovat, protože to je to, čemu sloužíte nade vše. Pokud jste na tomto poli jen pro slávu a okázalost, čeká vás nelibé probuzení.

Žádné záchranné lano. Britský hudební život v době morové

26. ledna 2021 byl ve Velké Británii zaznamenán smutný rekord – počet úmrtí na Covid-19 dosáhl od začátku pandemie 100 000. Jde o pátý nejvyšší počet úmrtí na tuto nemoc na světě – Británie je za USA, Mexikem, Brazílií a Indií. A počet neustále roste: v době uzávěrky tohoto článku (19. února) dosáhl počet úmrtí v zemi, přes současnou striktní karanténu, 119 920. Na stát o něco víc než 68 milionech obyvatel, který je ze zeměpisného hlediska i po brexitu stále v Evropě, je to šokující statistika. Situace ohledně dalších opatření proti šíření nákazy bude revidována koncem března, avšak přes určitý pokrok, pokud se týká očkování (do 13. února bylo očkováno okolo 14 milionů osob, čili necelá pětina obyvatel země – celkový počet 21. února pak činí 17 582 121 první dávka vakcíny a 615 138 druhá dávka), zdánlivě nezastavitelný virus stále zákeřně číhá, a v Británii dochází k devastaci místní ekonomiky a kultury.

Každá krize je také příležitostí: ‚Covid fan tutte‘ zahájí podzimní sezonu ve Finské národní opeře

Finská republika je o něco starší než 100 let, zatímco Dánsko, Norsko a Švédsko jsou staleté monarchie. Nicméně předsedkyní vlády, tak jako v Dánsku a Norsku, je ve Finsku žena, sociální demokratka Sanna Marin. Ve věku 34 let je nejmladší předsedkyní vlády na světě; když nastoupila do pozice na začátku prosince 2019, nemohla předpokládat, s čím se její koaliční vláda (známá mimo jiné tím, že má ve vedoucích postaveních pět žen) bude muset potýkat jen o několik měsíců později.

Švédské orchestry opět vítají posluchače, dostatek prostoru je zajištěn

Na rozdíl od ostatních tří skandinávských zemí zvolilo Švédsko – mimo jiné jediný ze čtyř skandinávských států, kde je předsedou vlády muž, vůdce švédské sociálně demokratické strany Stefan Löfven – zcela jiný přístup k řešení koronavirové krize.

Všem malým a velkým bojovníkům aneb Jak přežívala norská kultura v uplynulých měsících

Sedmadvacátého května přiznala norská premiérka Erna Solberg v televizním projevu, že na začátku koronakrize propadla panice. „Řadu rozhodnutí jsem pravděpodobně přijala ze strachu,“ připustila. Celostátní karanténa byla vyhlášena 12. března a přijatá opatření byla, jak řekla premiérka, „ta nejrozsáhlejší, která obyvatelstvo země zažilo v době míru“.

Dánové nacházejí útěchu u rádia – při pečení chleba a ve zpěvu

Karanténa začala v Dánsku poměrně brzy a byla přísná. Dvanáctého března uzavřela země hranice, školy a poté i divadla, operní scény, koncertní sály a různé velké akce. K „novému normálu“ se vše začalo vracet relativně rychle. Základní školy a školky byly znovu otevřeny po Velikonocích, aby se rodiče mohli vrátit do práce a škody na hospodářství země tak byly zmírněny. Během karantény nacházeli Dánové údajně útěchu při pečení chleba a ve zpěvu: ne jako Italové na balkonech, ale každého rána u rádia.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.