Mirek Černý

Mirek Černý

1943, v temné noci: narozen v Praze a díky příjmení ihned vázán k hudbě (Carl Czerny). 1943-1970: zářný život v komunismu. Jídla bylo dost, demokracie, svobody, toaletního papíru, atd. mnohem méně. 1957-1970: Studie, nejdříve zeměměřič, potom hudební studie, člen profesionálního souboru Pražští madrigalisté, noty vyhrály s velkým náskokem nad metry. 1970-dodnes: ještě více svobody ztraceno svatbou s bruselskou Belgičankou Agnes (1970: dvě svatby v Praze a belgickém Dilbeeku, 2017: stále platné). Vlastník dvou státních příslušností, dvou pasů a dvou (odrostlých) synů. 1970: zabaleny stovky LP-ček s vážnou hudbou a odjezd VW-broukem 902 km směrem na západ. 1970-1984: nejdříve člen rozhlasového sboru, později redaktor Radia 3 (stanice vážné hudby státního rozhlasu). Mezitím studium holandštiny se sotva průměrnými výsledky. Od 1973: bytem v Dilbeeku (u Bruselu). Člen české menšiny v Dilbeeku, která má dohromady jednoho člena (mě samotného). 1983-dodnes: Free-lance novinář deníků De Standaard a Het Nieuwsblad, přivýdělky: úředník min. kultury, regionální ředitel zaměstnavatelské organizace a člen hudebních porot v Belgii a v zahraničí, ministerských komisí, poradních rad, předseda organizace Vlámských novinářů v Antverpách, atd. Současné aktivity: Free-lance novinář deníku Het Nieuwsblad (od 1982) a časopisů De Bond (1982), Tertio (2007), Randkrant (2015) a s hrdostí české Harmonie (1994). Přes dlouhodobou spolupráci se mnou zatím žádné z těchto medií nezkrachovalo.

Úchvatný Poulenc v Bruselu

15. prosinec 2017
Úchvatný Poulenc v Bruselu

Bruselská opera se po dvou létech vyhnanství v obrovském stanu opět vrátila do své původní renovované budovy, jen před vchodem přibyla jakási maringotka, která kvůli bezpečnosti kontroluje všechny návštěvníky. Její třetí inscenací v sezóně je opera Francise Poulenca Dialogy karmelitek. Poulenc není považován za typického operního skladatele, vlastně se programují jen dvě jeho opery a to jen zřídka, Lidský hlas a Dialogy karmelitek. Bruselská opera uvedla Dialogy karmelitek již v roce 1959, tedy jen dva roky po světových premiérách v milánské Scale (italská verze) a v pařížské opeře (původní francouzská verze). Antverpská opera uvedla ‚Dialogy‘ v režii Roberta Carsena před deseti léty a úspěch byl tak velký, že výrazně přispěl k jeho světové kariéře. Tentokrát se ujal režie Francouz Olivier Py a jeho vize je téměř stejně úspěšná. Jedná se o produkci z roku 2013 v pařížském Théâtre des Champs-Élysées.

Veristický večer s pasionálním akcentem v Bruselu

Po Dallapiccolovi a Rihmovi uvedla Královská opera v Bruselu Mascagniho a Leoncavallu, forma zůstala stejná, tedy dvě kratší opery v jednom představení, ale hudební náplň byla samozřejmě totálně odlišná. Bruselská opera se vrátila k tomuto „double bill“ se Sedlákem kavalírem a Komedianty po šestnácti létech a s úspěchem. Dříve byla operní představení v zajetí primadon, dnes mají hlavní slovo režiséři. Z devadesáti procent chtějí návštěvníkům ukázat svoje nápady, které se často dost liší od původní předlohy. V době titulků nad scénou jsou rozdíly mezi libretem a tím co se děje na jevišti někdy i velmi úsměvné. A tak je operní fanoušek vděčný, když může po čase vidět inscenaci, která se blíží původnímu příběhu. Bruselská opera pozvala ke koprodukční produkci s Londýnskou Royal Opera House Covent Garden, Opera Australia a švédskou Göteborgsoperan, výhradně italské operní tvůrce.

Cáchy hrají české opery

1. březen 2018
Cáchy hrají české opery

Operní scéna Městského divadla v německých Cáchách uvádí v posledních létech téměř pravidelně české opery. V sezoně 2013/14 to byla velmi zdařilá Rusalka, o rok později téměř stejně úspěšná Její pastorkyně a v této sezóně padla volba opět na Leoše Janáčka a jeho Káťu Kabanovou. Logická volba, ‚Káťa‘ má s Jenůfou‘ mnoho společného.

Lidské tělo jako umělecký objekt

23. únor 2018
Lidské tělo jako umělecký objekt

Opera Flandry se po dlouhé době vrátila k Debussyho Pelleas a Melisanda. Spojila síly a finance do koprodukce s operami v Luxemburgu, Štrasburku, Götesborgu a Ženevě. Asi také díky tomu si mohla pozvat trio známých tvůrců jevištních produkcí. Srbská performance-umělkyně Marina Abramović navrhla výpravu a vytvořila také koncepci inscenace, Belgicko-Francouzský choreograf a tanečník Damien Jalet se ujal režie a choreografie a pracoval společně s Belgicko-Marokánským choreografem Sidi Larbi Cherkaoui. Pro něj opera nemusela jít daleko, Cherkaoui žije v Antverpách a je od spojení Vlámské opery a Flanderského baletu v roce 2015 uměleckým šéfem operního baletu.

Nejmladší finalistka vyhrála Cestiho soutěž

Osmou Cesti-soutěž pro interprety barokních oper v rakouském Innsbrucku vyhrála teprve 22tiletá Kanaďanka Emily D’Angelo, druhou cenu získala Francouzska Eleonore Pancrazi a třetí se umístnila Italka Giulia Bolcato. Publikum bylo tentokrát zajedno s porotou a dalo svou cenu vítězné Kanaďance.

Innsbruck slavil Claudia Monteverdiho

6. září 2017
Innsbruck slavil Claudia Monteverdiho

Čtyřicátý první ročník jednoho z největších festivalů staré hudby Innsbrucker Festwochen der Alten Musik měl podobnou náplň jako minulá léta, to ovšem neznamená, že by nebyl ojedinělý. Tři barokní opery, mezinárodní soutěž barokního zpěvu a asi čtyřicet koncertů, stáží a jiných aktivit řadí festival v Innsbrucku mezi nejdůležitější letní hudební aktivity v Rakousku.

Vítěz soutěže Pražského jara Victor Julien-Laferrière vítězí i v Bruselu

Sedmadvacetiletý Pařížan Victor Julien-Laferrière získal před pěti léty první cenu v mezinárodní soutěži Pražského jara a teď k ní přidal stejné ocenění na soutěži královny Alžběty v Bruselu. Druhý byl Japonec Yuga Okamoto en třetí Santiago Cañón-Valencia z Kolumbie.

Aida v cirkusovém stanu

24. květen 2017
Aida v cirkusovém stanu

Po dvou létech v obrovském stanu se Královská opera v Bruselu vrací do své původní kamenné budovy. Několikrát se měnil termín dokončení velké renovace interiéru opery a několikrát se měnila celá sezona, protože se výprava nevešla na scénu. Takový byl i osud tří nových inscenací (Lucio Silla, Lohengrin a Modrovousův hrad), které jsou na programu příští sezonu. „Hraní ve stanu nás nutilo být kreativní a flexibilní!, říká intendant Peter de Caluwe, který v Bruselu končí svou desátou sezonu. „Přesto to byla pozitivní zkušenost, duch celého operního týmu se utužil a návštěvníci se k nám vrací, už teď máme o 15 % víc abonnementů než minulou sezonu.“ De Caluwe má ale i nové vrásky na čele, pronájem cirkusového šapita stál 6 milionů eur a faktury si mezi sebou přehazuje opera s příslušným ministerstvem a pořád není jisté, kdo je nakonec zaplatí. Pokud to bude opera, tak to znamená další úsporná opatření v nové sezoně. V každém případě se návštěvníci zbaví dlouhé cesty s překážkami do vzdáleného stanu, hluku letadel a v zimě i chladu.

Bruselská opera a její vize kolotoče života

Letošní hudební sezóna v Belgii je věnována Leoši Janáčkovi, shodou okolností, protože skladatelovo devadesáté výročí jeho úmrtí bude až příští rok. Opera Flandry zahájila svoji sezónu v Antverpách velmi zdařilou inscenací Věci Makropulos, nedávno uvedlo bruselské divadlo Kaaitheater scénickou úpravu Zápisníku zmizelého a nyní programuje královská opera v Bruselu Příhody lišky Bystroušky.

Březen v Bruselu je Janáčkův: Zápisník zmizelého uvedli v Belgii scénicky

Březen se stal měsícem Leoše Janáčka v Bruselu. V rámci Klara-festivalu uvedlo hudební divadlo Transparant scénickou úprava Zápisníku zmizelého a Královská opera programuje Příhody lišky Bystroušky. Transparant sice sídlí v Antverpách, ale se Zápisníkem se přestěhovalo do bruselského Kaaitheatru. Později bude tato zvláštní produkce také provedena v Londýně, Antverpách, Rotterdamu a Amsterodamu.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.