Michaela Vostřelová

Michaela Vostřelová

Narodila se ve městě Bedřicha Smetany, první hudební vzdělání získala ve městě Bohuslava Martinů. Bakalářské studium hudební vědy v Olomouci ukončila prací o raném vokálním díle Martinů, brněnské magisterské studium jejím rozšířením pod vedením Miloše Štědroně. Písněmi, tentokrát Ebenovými a Schubertovými, završila i studium zpěvu na Pardubické konzervatoři pod vedením Hany Medkové. Badatelskou práci si vyzkoušela v Centru Bohuslava Martinů, pedagogickou v ZUŠ Ratibořická, novinářskou v Harmonii, kde se od roku 2011 učí, jak hudbu slyšet a jak o ní psát. Je editorkou webu, který právě čtete.

Zastavit se a popřemýšlet: Jak se žije českým orchestrům a divadlům v karanténním čase

Krize jako šance. Může tohle motto, skloňované a probádané odborníky od vývojových psychologů přes finanční analytiky po duchovní myslitele, platit nějakým způsobem i pro dnešní situaci ve světě? A může platit i u nás v Česku, dokonce v kulturní sféře? Jsem přesvědčená, že ano. A obdivuji manažery kulturních institucí, kteří, přestože mají zodpovědnost nejen za sebe, ale i za své lidi, šanci v nějaké formě vnímají a mnohdy se jí chápou skvělým způsobem. A vlastně nemá cenu se ptát, co má větší hodnotu, jestli ušít roušku místo divadelního kostýmu, nebo si zahrát stolní hru s manželkou. Obojí se ve vynuceně zpomaleném čase dnešního zrychleného světa počítá.

Zimní cesty letošního roku: Které minout a na kterých se zastavit

Nahrávek Schubertovy Winterreise přibývá neustále jako hub v právě uplynulé houbařské sezoně a pokud jsem v recenzi na poslední český záznam tohoto cyklu (Jan Martiník a David Mareček, HAR 12/19) srovnávala nejlepší Zimní cesty předchozích let, za rok 2019 přibylo několik dalších více či méně osobitých příspěvků „do diskuse“. Spíše nedoporučuji konvenční záznamy rakouského barytonisty Martina Archainera (Preiser Records) nebo německého barytonisty Johanese Helda (Ars Produktion), minout můžete nahrávku slovenského tenoristy Pavola Breslika (Orfeo) i švédského barytonisty Petera Matteie (BIS), těžko přijatelná je pro mě zvukově nepříjemná Winterreise španělského kontratenoristy Xavera Sabaty (Berlin Classics). Pokud se řadíte k otevřeným posluchačům, velkou radost vám udělá kanadský basbarytonista Philippe Sly, který spolu s malým ansámblem Le Chimera Project pojal Zimní cestu (Analekta) s nadhledem a vtipem – jakkoli to může znít ve spojení se Schubertem podezřele, výsledek je skvělý a nepovrchní.

Mariss Jansons, srdce plné hudbou

Ve věku 76 let zemřel v Petrohradě lotyšský dirigent Mariss Jansons. Jeden z nejvýznamnějších světových dirigentů podlehl problémům se srdcem.

Operní sezona napříč Evropou

5. listopad 2019
Operní sezona napříč Evropou

Francois Mitterrand a Helmut Kohl před třiceti lety společně stáli u nápadu vybudovat kulturní kanál, který propojí celou Evropu. Dnes díky téhle utopické myšlence můžeme sledovat přenosy oper z Paříže, Barcelony nebo Amsterdamu.

Vzkříšení Collegia 1704 s akcentem

Málokterá barokní Ouvertura se tak skvěle hodí na slavnostní zahájení sezony jako ta z Händelova La Resurrezione. Gejzír radosti, energie, virtuozity, společného muzicírování a napětí. Právě tou včera otevřelo Collegium 1704 sezonu v pražském Rudolfinu, a následovalo po ní samozřejmě i celé římské oratorium velkého Georga Friedricha. České publikum má to štěstí, že může poměrně pravidelně slýchat velká Händelova oratoria ve většinou skvělém podání, bylo tomu tak v poslední době například při koncertech, na kterých zněl Mesiáš nebo Izrael v Egyptě. La Resurrezione patří k tomu nejlepšímu, co Händel během svého římského období stvořil. Na nekomplikovaném námětu boje dobra a zla prostupujícího Kristovo Vzkříšení vystavěl dvouhodinovou přehlídku své geniální hudební invence, která na první poslech dojme, rozruší, rozradostní. Je to lapidárně řečeno překrásná hudba. A návštěvníci včerejšího koncertu ji ocenili bouřlivými ovacemi, které se často v Rudolfinu neslyší, to je nutno zmínit hned na začátku.

Julia Lezhneva: Vím, kým jsem

17. říjen 2019
Julia Lezhneva: Vím, kým jsem

Když v prosinci 1989 přišla na svět, křičela prý tak intenzivně, že porodník hned prohlásil: „Z té bude operní zpěvačka.“ Dětství prožila na Sachalinu, největším ostrovu patřícím Rusku, s rozlohou jen o málo menší, než má Česká republika. Na Moskevské státní konzervatoři vystudovala klavír a zpěv, potom pokračovala v pěveckém školení na Mezinárodní pěvecké akademii ve Walesu (Wales International Academy of Voice) a na Guildhall School of Music and Drama. Malou senzaci způsobila, když v roce 2010 na doporučení Dame Kiri Te Kanawa zazpívala na galavečeru Classical Brit Awards v londýnské Royal Albert Hall. Následovaly vysoce ceněné nahrávky, debuty na prestižních scénách a exkluzivní kontrakt s Decca. Specializuje se na hudbu baroka a klasicismu, ve svých devětadvaceti letech má za sebou spolupráci s nejvýznamnějšími ansámbly staré hudby. V říjnu poprvé vystoupí v České republice, s Collegiem 1704 a dalšími sólisty provede Händelovo oratorium La resurrezione. Bude zpívat part anděla.

Hlas dvacátého století: Zemřela sopranistka Jessye Norman

V poslední zářijový den odešla jedna z největších operních osobností 20. století. Americká sopranistka Jessye Norman zemřela ve svých 74 letech. „Jsme ohromně pyšní na to, co Jessye dokázala, na to, jak inspirovala publikum po celém světě. Její umění bude určitě i nadále pro všechny zdrojem radosti. Jsme také hrdí na to, jakým způsobem podporovala lidi, kteří trpí hlady nebo nemají domov, a jak pomáhala mladým v jejich rozvoji a v uměleckém a kulturním vzdělávání,“ uvedli členové její rodiny v oficiálním prohlášení.

Karel Košárek a jeho deset festivalových let

V první polovině 18. století patřil holešovský zámek k nejvýznamnějším hudebním centrům na Moravě. Na rezidenci hraběcí rodiny Rottalů probíhal bohatý kulturní život, hrály se tu slavné opery své doby, dávaly se koncerty pro aristokracii. Dnes se o Holešově mezi muzikanty mluví v souvislosti s Letní školou barokní hudby, případně jako o rodišti barokního skladatele Františka Xavera Richtera. A posledních deset let má na hudební mapě své místo také festival Musica Holešov. Za vznikem festivalu stojí od počátku klavírista Karel Košárek a spojení jeho jména s Holešovem není náhodné.

Jan Fišer před MenARTem: Dobrý pedagog je inspirátor, psycholog i autorita

Téměř sto padesát nadaných žáků a jejich pedagogů různých oborů základních uměleckých škol zamíří na přelomu srpna a září do Kroměříže, kde se zúčastní druhého ročníku mentoringu uměleckého vzdělávání MenART. Roční stipendijní program Nadačního fondu Magdaleny Kožené má za cíl podpořit vyhledávání, rozvoj a podporu mladých talentů a inspirovat pedagogy. Jedním z lektorů bude letos i houslita Jan Fišer, kterému jsme při této příležitosti položili několik otázek.

Na cestě k Vejvanovskému: Holešovské kurzy chtějí mírnit předsudky a plnit poslání

Od minulého pátku se na pomezí Hané a Valašska, ve dvanáctitisícovém Holešově, potkávají mladí muzikanti na sedmnáctém ročníku Letní školy barokní hudby. V centru dění se letos ocitá skladatel, jehož jméno všichni znají, ale hudbu slyšel málokdo. „Za šestnáct let existence holešovských kurzů jsme poměrně důkladně prošli velký oratorní repertoár a myslíme, že přišla doba, aby se studenti začali zabývat také spartacemi nevydaných skladeb a vůbec základním posláním, které by každý muzikant staré hudby měl naplňovat – snahou o obnovu a restauraci děl. A tentokrát nám půjde o Pavla Josefa Vejvanovského,“ říkají pořadatelé kurzů Tereza a Roman Válkovi.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.