Martin Jemelka

Martin Jemelka

Profesí historik hospodářských a sociálních dějin, studoval historii na Ostravské univerzitě v Ostravě (1997–2006) a v současnosti je odborným pracovníkem Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd České republiky. Dlouhodobé studijní pobyty v Jeně a Vídni byly věnovány výzkumu dějin koncernové společnosti Baťa, a. s., Zlín, mezi historiky je však znám především pro své dlouhodobé výzkumy českého, zvláště ostravského dělnictva a dělnických kolonií. Jedna polovina jeho srdce patří historii 19. a 20. století, druhá hudbě a hudební publicistice, v níž spojuje náklonnost k historii s posedlostí fanouška staré hudby, významných osobností taktovky a starých i nejnovějších nahrávek díla Antonína Dvořáka. Za českou operou, Dvořákovou hudbou a soubory staré hudby pravidelně vyjíždí do zahraničí. V letech 2003–2015 vynechal ve Vídni a Štýrském Hradci jen nemnoho koncertů Nikolause Harnoncourta, jehož je hlubokým obdivovatelem. Od roku 2008 spolupracuje s Českým rozhlasem Vltava při tvorbě hudebních pořadů.

Nikolaus Harnoncourt: život po životě

V pondělí 6. března 2017 tomu bude rok, co kulturní svět, a to nejen ten hudební, obletěla zpráva o nečekaném, nikoli však překvapivém odchodu rakouského dirigenta Nikolause Harnoncourta (* 6. 12. 1929 Berlín, † 5. 3. 2016 St. Georgen in Attergau) za jinými zvěčnělými členy nebeského ansámblu svaté Cecílie. Harnoncourtovo úmrtí světovou hudební veřejnost zaskočilo, protože jen dirigentovi blízcí a orchestry, s nimiž trvale spolupracoval, tušili, že umělcův zdravotní stav věštil brzké sečtení jeho pozemských dnů. Harnoncourt se smrti díval do tváře již v roce 2009.

Příliš krátký život Ference Fricsaye

3. březen 2017
Příliš krátký život Ference Fricsaye

Jméno česko-maďarského dirigenta Ference Fricsaye (1914–1962) obvykle neza­znívá jedním dechem v sousedství těch nejvýznam­nějších dirigentských legend dvacátého století. Nemilosrdným osudem, jemuž jako workoholik kráčel bezhlavě vstříc, mu byl vyměřen krátký lidský a ještě kratší umělecký život na přelomu historických a politických epoch, v době přechodu od monaurální ke stereofonní éře. Kubelíkova vrstevníka, hvězdu nahrávací společnosti Deutsche Grammophon Gesellschaft, po brzkém úmrtí z katalogu německé spo­lečnosti vytlačili pánové Böhm a Karajan. Přesto však zůstalo několik legendárních snímků, které katalog

Jan Mráček: cosi z jistot české houslové školy

K pětadvacátým narozeninám si český houslista Jan Mráček (1991), vítěz vídeňské Soutěže Fritze Kreislera (2014), nadělil vskutku reprezentativní dárek. První sólové album britské nahrávací společnosti Onyx, a to hned v nejreprezentativnějším repertoáru české houslové literatury 19. století – Dvořákově houslovém koncertu, Romanci, MazurkuRomantických kusech. Kdyby ještě sáhnul po Nokturnu H dur nebo Baladě d moll, praskala by kapacita CD ve švech. Máme však alespoň důvod těšit se na další Mráčkovy nahrávky, a to nejen ve dvořákovském repertoáru, k němuž má blízko nejen geneticky (oba rodiče jsou houslisty), ale i díky učitelům

Nekontrolovaný Český živel

13. leden 2017
Nekontrolovaný Český živel

Dramaturgická podoba symfonických koncertů na přelomu roku se již nejspíše v českém koncertním teritoriu ustálila: Česká filharmonie preferuje pestrou silvestrovskou směsici prskavkového orchestrálního potpourri kombinovaného s výstupy hvězdných instrumentálních a vokálních sólistů. Rezidenční orchestry v Praze (FOK) a Brně (Filharmonie Brno) sáhly na Nový rok po osvědčené Smetanově Mé vlasti, která nenadchne, ani neurazí, působí poněkud jako z nouze ctnost, ale slavnostnost počátku občanského roku rozhodně propůjčí (Brno), nebo osvědčených a v podstatě

Strhující večer pro znalce aneb Čtyři trefy do černého

V pořadí již 122. sezonu Českého spolku pro komorní hudbu otevřel v pondělí 10. 10. 2016 mimořádný komorní večer letošního rezidenčního souboru Zemlinského kvarteto (František Souček, Petr Střížek, Petr Holman, Vladimír Fortin), které si k více než vydařenému zahájení sezony pozvalo hosta z britských ostrovů, dirigujícího klarinetistu Michaela Colinse. Velmi dobře navštívený koncert – v pořadí již 2530. v programech Českého spolku pro komorní hudbu – otevřelo sympatické čtyřvěté dílo Emila Františka Buriana, Smyčcový kvartet č. 4 z roku 1947, prostředí ze sedmi či osmi dochovaných autorových děl tohoto žánru.

Ostravský Titus poprvé a snad ne nadlouho naposledy

Operní soubor Národního divadla moravskoslezského pokračuje i v sezoně 2016/2017 v objevném tažení za novými dramaturgickými břehy. Premiérám Fibichovy Bouře a Brittenova Zneuctění Lukrecie předeslal na počátku nové operní sezony ostravskou premiéru Mozartova posledního dokončeného operního díla Titova velkorysost (La clemenza di Tito) KV 621 (1791). Uvést Mozartova Tita v Ostravě je dramaturgická událost srovnatelná s nastudováními Dvořákovy Armidy, Stravinského Prostopášníkova života, Wagnerova Lohengrina nebo Prokofjevova Ohnivého anděla, abych vyjmenoval alespoň některé z nedávných inscenací, které ve

Na odchodnou: Neville Marriner

11. říjen 2016
Na odchodnou: Neville Marriner

Letopočet 2016 vstoupí do moderních hudebních dějin, chtě nechtě, jako přelomový. Po koryfejích nové a staré hudby Pierru Boulezovi (26. 3. 1925 – 5. 1. 2016) a Nikolausi Harnoncourtovi (6. 12. 1929 – 5. 3. 2016) odešel 2. října 2016 z podií tohoto světa britský dirigent a školením houslista, dvaadevadesátiletý Neville Marriner (* 15. 4. 1924).

Svatá Ludmila na svatého Václava

3. říjen 2016
Svatá Ludmila na svatého Václava

Na den přesně po šesti letech a jen dva týdny před 130. výročím prvního uvedení v Leeds se do Ostravy v programu Svatováclavského hudebního festivalu vrátilo Dvořákovo celovečerní vokálně-orchestrální dílo Svatá Ludmila op. 71, B 144 (1885–1886), oratorium händelovských rozměrů a inspirací, Dvořákova archaizující poklona anglickým oratorním tradicím a fanouškům Händela, Haydna a Mendelssohna. Svátek svatého Václava mohl být festivalem příhodněji oslaven snad jen Foersterovým oratoriem Svatý Václav op. 140 (1928), na něž si však budeme muset (podobně jako na skladatelovu tvorbu na festivalu a vůbec v českých zemích) ještě

O Dvořákových Ouverturách v podání Jakuba Hrůši a PKF

Dvořákovská diskografie Jakuba Hrůši se rozrůstá pozvolna, zato systematicky. Ke starším snímkům Dvořákových serenád Es dur a d moll, České svity, Valčíků v Burghauserově instrumentaci a americké Svity A dur, kterou jsem dosud považoval za nejpovedenější z Hrůšových dvořákovských kreací (Supraphon SU 3867-2, 3882-2, 3932-2), přibyla v lednu 2015 nahrávka pětice skladatelových koncertních předeher.

Skvostný Dvořák Bennewitzova kvarteta: Březnový Tip Harmonie

Za dva roky tomu bude již dvacet let, co je stále ještě mladé Bennewitzovo kvarteto, aktuálně vystupující ve složení Jakub Fišer, Štěpán Ježek, Jiří Pinkas a Štěpán Doležal, aktivní na koncertních pódiích. Spíše těch zahraničních než domácích, jak je tomu již po generace (ne)dobrým zvykem v životě českých kvartetních souborů. Hledá-li český posluchač komerční nahrávky tohoto souboru, musí se

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.