Lukáš Pavlica

Lukáš Pavlica

Absolvoval magisterský obor Hudební věda na Masarykově univerzitě, v současné době studuje pod vedením doc. PhDr. Jany Perutkové, Ph.D., doktorský studijní program. Aktivně se věnuje publicistické a kritické činnosti, kromě externího dopisovatele pro časopis Harmonie zastává místo redaktora portálu Brno – město hudby. Spolupráci navázal rovněž s hudební revue Opus musicum nebo magazínem vysokých škol Universitas. Kromě publicistické činnosti a výzkumu se okrajově věnuje také hudebnímu aranžérství a spolu s dalšími skladateli a hudebníky instrumentoval a natočil CD Hudebníček cílící na rozvíjení melodického a rytmického cítění u dětí do čtyř let.

Apocalypsis v Brně

17. květen 2018
Apocalypsis v Brně

Brněnský kostel sv. Augustina rozezněl v pořadí již třetí koncert z koncertní řady Slovensko v Brně hudebního tělesa Ensemble Opera Diversa. V duchu oslav výročí založení Československa tak soubor dává prostor nejen české hudbě, ale také tvorbě národa, který po dlouhá desetiletí stanul po našem boku. Na programu středečního Chrámového koncertu se objevily duchovní skladby Ľuboše Bernátha, Ivana Hrušovského a Petera Zagara. K provedení těchto skladeb si orchestr přizval sbor Ensemble Versus. Sólových partů se ujala sopranistka Tereza Maličkayová a altistka Jarmila Balážová, varhany rozezněl Marek Paľa a celý koncert řídila Gabriela Tardonová.

Křehce monumentální závěr Velikonočního festivalu duchovní hudby

Nedělní koncert nejenže uzavřel 27. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, ale také poprvé představil nového šéfdirigenta brněnských filharmoniků Dennise Russella Daviese. Dramaturgové festivalu si tak nechali nejdrahocennější perlu až na samé vyvrcholení tohoto ročníku. Večer s tématem Zahrada/Ostrov rozezněl prostory baziliky Nanebevzetí Panny Marie pokorným Te Deum estonského skladatele Arvo Pärta, Glagolskou mší Leoše Janáčka a přímo pro účely festivalu složenou skladbou New Fire (Nový oheň) britského skladatele Davida Matthewse. Vystoupila sopranistka Pavla Vykopalová, mezzosopranistka Jana Hrochová, tenorista Aleš Briscein a basista Richard Novák. Sborově silně orientované Te Deum skladatele Arvo Pärta si vyžádalo účast hned dvou sborů – Voxu Iuvenalis pod vedením Jana Ocetka a Českého filharmonického sboru Brno se sbormistrem Petrem Fialou. O hru na varhany se postaral Martin Jakubíček.

Varhanní zvukomalba na Velikonočním festivalu duchovní hudby

Kostel sv. Tomáše v samém centru Brna představuje jeden z nejhojněji navštěvovaných chrámů moravské metropole. Spolu s kostelem sv. Petra a Pavla, bazilikou Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně a nedalekým kostelem sv. Jakuba patří ke čtveřici nejvýznamnějších církevních památek města. Přesto až do nedávné doby představoval z hlediska hudebního provozu spíše občasné zpestření koncertního života Brňanů. Situaci by však mohla změnit nedávná přestavba kostelních varhan, o jejichž prezentaci se měl postarat zatím poslední z koncertů Velikonočního festivalu duchovní hudby. Na programu večera s názvem Vstal z mrtvých, jak řekl se objevila Sonáta G dur op. 28 pro varhany skladatele Edwarda Elgara, nicméně stěžejní část koncertu však představovaly improvizace na melodie písně Buóh všemohúci – původní podobu předzpívala vždy před začátkem improvizovaného hudebního proudu Gregoriánská schola od sv. Jakuba pod vedením Ondřeje Múčky. Hlavní osobností večera byl varhaník Konstantin Reymaier, který se improvizované hudbě věnuje i na pedagogické úrovni. Reymaier vede od září 2010 referát pro chrámovou hudbu ve Vídeňské arcidiecézi, od roku 2016 společně s Ernstem Wallym zastává post dómského varhaníka při katedrále sv. Štěpána.

Bezchybní Singer Pur a Ensemble Musikfabrik aneb jak se dělá duchovní hudba

Velikonoční festival duchovní hudby se v posledních několika ročnících snaží vycházet vstříc pestré paletě posluchačů. Jedním z cílů festivalu je nabízet svěží a progresivní dramaturgii, která zohledňuje nejen starší hudební literaturu, ale je schopna překlenout most i mezi zcela odlišnými hudebními zážitky a seznámit posluchače s tím nejlepším, co současná hudební scéna nabízí. Některá hudební díla však představují již sama o sobě hudební most – spojnici hudebních světů, které by k sobě jinak nenašly cestu. Skladba Vigilie pro šest hlasů a instrumentální soubor Wolfganga Rihma je právě tímto druhem hudebního díla – vychází z premis renesanční polyfonie, a přesto hovoří ryze moderním jazykem. Vigilie vznikly přímo pro sexteto Singer Pur, které je v brněnském kostele sv. Augustina také provedlo. O instrumentální složku se postaralo těleso Ensemble Musikfabrik. Koncert řídil Christian Eggen.

Gaudeamus Brno, Štěpán Filípek a jejich prastará nová hudba

Že hudební kulturu netvoří pouze ryze profesionální tělesa není třeba zvláště připomínat. Umělecká scéna nabízí pestrou paletu více či méně amatérských ansámblů, které dokáží zaujmout nejen kvalitou provedení, ale také třeba neotřelou dramaturgií a širokým stylovým rozpětím. Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus Brno, založený předním ukrajinským dirigentem Alexanderem Vackem, má za sebou mnoho významných projektů a pod vedením sbormistryň Daši Karasové a Martiny Kirové si drží postavení jednoho z předních amatérských sborových těles u nás. Nemohou za to pouze kvality interpretační, ale také dramaturgické. V posledních letech se Gaudeamus Brno snaží uvádět především hudbu současných skladatelů a seznamovat tak posluchače s často neprávem opomíjenými hudebními díly. Tentokrát si ke spolupráci přizvali violoncellistu Štěpána Filípka. Také on se věnuje aktivní propagaci nové hudby, ať už prostřednictvím spolupráce s orchestry Berg, Brno Contemporary Orchestr, Ensemble Recherche, nebo čerstvým debutovým albem Works For Cello And Piano se skladbami Samuela Barbera, Leoše Janáčka, Jeremyho Gilla a Miloslava Ištvana.

Brněnský Kocour v botách pro malé i velké

Že opera nemusí být zábava pouze pro dospělé, se snaží dokázat nová hra Národního divadla Brno Kocour v Botách. Příběh o prohnaném kocourovi, který nešťastnému ševcovskému učedníkovi obstará hrad i ruku královské dcery, opatřil hudbou Jiří Teml. Nejedná se o skladatelovu jedinou dětskou operu, v současné době má na svém kontě již tři – Císařovy nové šaty, Čert a Káča a právě Kocoura v botách. Ačkoliv opera vznikla již roku 2008, byla autorem přepracována a roku 2016 uvedena v Divadle J. K. Tyla v Plzni. Libreto sepsali Jan Tůma a Eliška Hrubá Toperczerová. Pohádkovou operu na motivy známého příběhu uvedli inscenátoři poprvé v pátek 23. března v divadle Reduta.

Ensemble Versus a Musica figuralis na milost a nemilost mrazu a akustice

Program koncertu Moravská klasicistní hudba pro postní dobu sice nehýřil jmény světoznámých skladatelů, přesto nabídl kvalitní, a především nynější části křesťanského roku uměřený repertoár. Vokálně-instrumentální těleso Musica figuralis a sbor Ensemble Versus zaměřený na duchovní hudbu 16., 20. a 21. století nechali zaznít díla Josepha Puschmanna, Johanna Nepomuka Brossmanna, Peregrina Gravaniho a Josefa Antonína Gureckého. Ačkoliv se koncept koncertu, jak jej vnímáme dnes, příliš neslučuje s dávnou praxí – hudební díla plnila přece jen podstatně prozaičtější a užitkovější funkce – všechny ostatní aspekty zůstaly striktně dobové.

Piková Dáma – povedená halucinace v psychiatrické léčebně

Od okamžiku, kdy stoupající opona Mahenova divadla v Brně odhalila skličující scénu vypolstrované místnosti léčebny pro duševně choré, bylo zřejmé, že nová inscenace opery Petra Iljiče Čajkovského Piková dáma pohlíží na jinak tradiční předlohu novou a poněkud zdeformovanou optikou; autoři inscenace se rozhodli vyprávět příběh retrospektivně. A jelikož velkým lákadlem pro mnoho návštěvníků je účinkování legendární Soni Červené v roli hraběnky – Pikové dámy osobně – představili ji autoři inscenace v jejím triumfálním okamžiku hned na počátku představení.

Plachetka a Czech Ensemble Baroque v dobré náladě

Z Metropolitní opery New York si basbarytonista Adam Plachetka odskočil do metropole moravské – do Brna. V první únorový večer vystoupil v Besedním domě po boku orchestru Czech Ensemble Baroque vedeného dirigentem a uměleckým vedoucím Romanem Válkem. Jakkoliv tomu úvodní scéna s citacemi divadelní hry Misantrop mohla nasvědčovat, koncert s názvem Molieri neodkazoval na dílo věhlasného francouzského herce a dramatika, ale na výhradní uvedení děl Wolfganga Amadea MOzarta a Antonia SaLIERIho. A to doslova bok po boku. Je důležité zmínit, že stejný projekt (Molieri) se v Brně odehrál již 16. listopadu 2015.

Stará hudba minulého století a proč je dobře, že ji Filharmonie Brno hraje

Koncertem s názvem Stará hudba 20. století z abonentní řady Filharmonie doma II vystavila brněnská filharmonie své posluchače odvážně pojatému kontrastu obou polovin programu. Zatímco v první půli zazněla především díla s víceméně tradičním hudebním jazykem, po přestávce následovala hudba zcela jiného světa. Sólisty večera byli harfenistka Kateřina Englichová, flétnista Petr Pomkla, sopranistky Marta Reichelová, Aneta Podracká Bendová, Romana Kružíková Jedličková, altistka Pavla Zbořilová a tenorista Martin Javorský. V rámci koncertu vystoupil také Český filharmonický sbor Brno vedený sbormistrem Jiřím Najvarem a samozřejmě orchestr Filharmonie Brno. Představení řídil dirigent Stefan Veselka.

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 701

Novinky emailem

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.