Luboš Stehlík

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Záskok u pražských symfoniků

5. únor 2019
Záskok u pražských symfoniků

Vždy je napínavé, pro pořadatele, posluchače a koneckonců i orchestr, dojde-li k neplánované výměně dirigenta. Na abonentních koncertech Symfonického orchestru hl. m. FOK 20. a 21. února nahradil zdravotně indisponovaného Pietariho Inkinena  šéfdirigent Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně Tomáš Brauner. Ačkoliv teprve čtyřicátník, patří už nesporně mezi zkušené české dirigenty, o nichž se píše, že jsou „renomovaní“. Kromě vysoké míry muzikality a citu pro formu a tektoniku, je spolehlivý a neobyčejně flexibilní. Proto je často povoláván k záskokům, včetně cizinců. V minulosti to bylo například v případě Američana Slatkina, nyní Fina Inkinena.

Harmonie 2/2019

30. leden 2019
Harmonie 2/2019

Milí čtenáři, festivaly u nás jsou v různé kondici, ekonomické i umělecké. Bez řady z nich si jen těžko představit hudební život České republiky, budoucnost některých je mi, podobně jako několika orchestrů, nejasná. Například je obtížně představitelné, že by Českolipsko nemělo svou Lípu, moravská města Concentus, Praha starohudební Letní slavnosti, Východočeši Litomyšl s rodákem Smetanou v erbu, Brno svého Janáčka, Ostrava janáčkovsky barvený májový fest i podzimní fest pod ochranou sv. Václava…

Leoš Čepický: Mám-li v ruce housle, všechno mě baví

Houslista a pedagog Leoš Čepický začínal na pardubické konzervatoři u Ivana Štrause a na HAMU byl studentem hlavně Jiřího Nováka. Od 90. let je v komorním světě značkou excelentní kvality Wihanovo kvarteto a nic na tom nezměnily současné úspěchy mladých formací. Leoš Čepický je primáriem mimořádné úrovně, jenž mi připomíná legendy typu Nováka či Břetislava Novotného. Natvrdo řečeno – stále ještě je houslisticky nejzajímavějším primáriem českých kvartet. Před pár lety přijal nabídku být stehgeigerem Pražského komorního orchestru. Naše setkání však zákonitě muselo začít smyčcovým kvartetem.

Mezi Prašnou bránou a Vltavou

26. prosinec 2018
Mezi Prašnou bránou a Vltavou

Jestliže jsem v recenzi koncertu SOČRu zmínil nevánoční charakter vánočního koncertu, pak pro koncert Symfonického orchestru hl. m. Prahy 19. a 20. 12. ve Smetanově síni pražského Obecního domu to platí stejně. Na dirigentské podestě stál jeho šéf Pietari Inkinen, hostem byl japonský houslový virtuos (a také 1. koncertní mistr Berlínské filharmonie) Dashin Kashimoto. 

Harmonie 1/2019

21. prosinec 2018
Harmonie 1/2019

Vážení přátelé HARMONIE, po roce Leoše Janáčka přichází po čase opět rok Bohuslava Martinů, tentokrát 60. výročí úmrtí. Nicméně nemělo by se zapomenout na kulatá výročí dalších významných českých hudebníků, například Miloslava Kabeláče, Bohuslava Matouška, Josefa Suka ml. nebo Jana Dismase Zelenky… Posláním festivalů je oddělovat „čas každodennosti od výjimečných událostí“, i když sezony některých orchestrů jsou dnes podobně zajímavé. Dvacetileté výročí oslaví Letní slavnosti staré hudby, festival, jenž naplňuje očekávání výjimečnosti a který se stal nedílnou součástí pražského hudebního života. Co se týká života nefestivalového, v nabídce našich orchestrů a operních scén lze najít i v roce 2019 řadu vzrušujících projektů. Jen je třeba hledat synergii s Vaším naladěním, očekáváním, preferencemi a kritickým myšlením.

Poctivá kvalita

19. prosinec 2018
Poctivá kvalita

Varhanní emporu Dvořákovy síně Rudolfina zdobila 17. prosince vlajka s heslem „My jsme SOČR“. Symfonický orchestr Českého rozhlasu pořádal pod  vedením svého uměleckého šéfa Alexandera Liebreicha svůj adventní koncert. Sólistou večera byla houslistka Alina Pogostkina, dosud u nás známá hlavně jako rezidenční umělec 60. sezony Filharmonie Brno (2015/16). Program plné hlediště uspokojil. Nejdříve předehra k Rossiniho opeře Lazebník sevillský, poté Mendessohnův Houslový koncert  e moll, dramaturgickou i interpretační dominantou byla Šestá symfonie Antonína Dvořáka.

Lukáš Vasilek opět překvapil

19. prosinec 2018
Lukáš Vasilek opět překvapil

Umělecký šéf Pražského filharmonického sboru, příspěvkové organizace Ministerstva kultury České republiky, Lukáš Vasilek má skutečně mimořádný cit pro překvapení. Pražské sborové koncerty, které několik let společně s ředitelkou PFS Evou Sedlákovou tvrdohlavě prosazuje,  jsou objevnou cestou do sborového repertoáru. Někdy jsou to skladby zapomenuté, opomíjené nebo  zcela nové, jindy skladby sice známé, ale interpretované s osobitými akcenty na nejvyšší světové úrovni. Sborový cyklus PFS patří k tomu nejpřínosnějšímu, co lze v koncertní sezoně slyšet na české hudební scéně. Nejinak tomu bylo 15. prosince v komorním prostoru Symfonického orchestru hl. m. Prahy, kostelu sv. Šimona a Judy.

Přemýšlení o jubileu

17. prosinec 2018
Přemýšlení o jubileu

Vedle velkých výročí typu Leoše Janáčka, připomněl rok 2018 i kulatá výročí řady žijících českých skladatelů. Za všechny uvedu Luboše Sluku, Petra Fialu, Petra Wajsara, Jana Málka, Emila Viklického, Vlastislava Matouška, Josefa Marka či Petra Řezníčka. Ti a další mají za sebou více či méně zajímavé životní dílo. Já se však chci letmo zastavit u jiného tvůrce, jenž stojí skromně stranou a jenž je navíc autodidakt,  Pravoslava Kohouta (nar. 27. 11. 1943). Desátého prosince zaštítila Společnost českých skladatelů (člen Asociace hudebních umělců a vědců) autorský koncert k jeho narozeninám, jenž se konal v hlavním sále Kaiserštejnského paláce v Praze. Nemá sice ideální akustiku, ale protože zněla jen komorní hudba, tak to nevadilo. Z reprezentativního vzorku šesti kompozic Pravoslava Kohouta jsem byl nejvíce okouzlen vtipným dechovým kvintetem Obrázky z pohádky, houslovým duem Fragmenty a především smyčcovým kvartetem Reflexe, jenž dle mého mínění patří mezi nejzajímavější díla české kvartetní literatury tohoto století a zasloužilo by si profesionální nahrávku od špičkového ansámblu.

Bach podle Petera Dijkstry aneb tři kantáty Vánočního oratoria

Jedenáctého prosince jsem se vydal do pražského Rudolfina, abych prožil provedení Vánočního oratoria Johanna Sebastina Bacha. Původně jsem tam neměl být, protože jsem pod dekou medikamentů, ale upřímně řečeno nikdo z našich spolupracovníků tomu nemohl věnovat čas, takže, ač nejsem špičkový odborník na historicko poučenou interpretaci barokní hudby a celý život mám bytostný odpor k všeználkovství, které čtu a slyším kolem sebe, stal jsem se záskokem. Bohužel až v Dvořákově síni jsem si všiml, že jsem si doma zapomněl antibiotika, a protože jsem se při délce první části večera bál, že nestihnu dodržet čas medikace, musel jsem nerad  odjet, takže jsem slyšel jen polovinu díla, tedy tři kantáty. Protože to však byla v některých aspektech, které mohu posoudit, překvapivě poučná zkušenost, rozhodl jsem napsat pouze osobní glosu o tomto torzu. 

Adonaj Adonejnu

29. listopad 2018
Adonaj Adonejnu

S potěšením jsem na začátku sezony přivítal záměr FOKu přivézt do Prahy soubor Profeti della quinta a návštěvy pražského „fokáckého“  kostela sv. Šimona a Judy jsem posléze nelitoval. K vysvětlení záštity Daniela Merona, velvyslance Státu Izrael, stačí uvést jména členů: Doron Schleifer, Roman Melish – kontratenoři, Lior Leibovici, Dan Dunkelblum – tenoři, Elam Rotem – bas, cembalo a umělecký vedoucí a konečně Ori Harmelin – theorba. A důvod přinejmenším stejně silný – Salomon Rossi (ca. 1570-1630), Mantovan i Hebrejec, jehož hudba byla páteří koncertu 27. 11. 2018. 

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.