Luboš Stehlík

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Harmonie 6/2018

29. květen 2018
Harmonie 6/2018

Milí čtenáři, dovolím si podělit se s vámi o čtyři zprávy. První dvě jsou radostné. V neděli 13. května porazil cellista Václav Petr tvrdou konkurenci a získal v soutěži Pražského jara, stejně jako Tomáš Jamník v roce 2006, 2. cenu, když první nebyla udělena. Ve středu 2. května vydala Česká pošta údajně první jazzovou známku, navíc s připomínkou české státnosti. Jejím autorem je výtvarník a básník, věnující se kreslenému humoru, litografii a knižní ilustraci, Jiří Slíva. Konečně bude mít jazz vtipné zastoupení i ve filatelii! Neradostné jsou další dvě události. Činnost ukončil nečekaně portál Opera Plus. Přestože se nás jeho šéf pokusil lživě očernit, zániku lituji. Jistě by bylo užitečné, kdyby web tohoto typu existoval. Horší zprávou je však blížící se zánik Kabinetu hudební historie (KHH), pražského muzikologického pracoviště, jež je od roku 2003 součástí Etnologického ústavu Akademie věd. Mezi poslání KHH patří „pramenný výzkum v oblasti historie české a evropské hudební kultury od pozdního středověku s těžištěm v bádání o hudbě 18.–20. století…“, což sice zní vznešeně, ale veřejnost o jeho výsledcích ví pramálo. A když už něco spatřilo světlo světa, tak se o tom přinejmenším hudební obec nedozvěděla, protože vedení KHH to neumělo „prodat“. Stejně jako mají svoje teoretické základny jiné vědní obory, nejinak je tomu s hudbou. (Platformy jako například Institut umění nebo katedry hudební vědy jsou sice pozoruhodné, ale nemohou pojmout široké spektrum hudby. Ostatně je otázka, jestli by byl něčeho takového schopen KHH…) Nebudu vás zatěžovat hudebními a podivnými personálními peripetiemi, takže jen několik kusých poznámek; snad se k tématu vrátíme někdy na našem portálu.

Rezident 004

25. květen 2018
Rezident 004

Móda rezidenčních umělců a orchestrů dorazila před několika lety ze Západu i do našich orchestrů a festivalů. Sice to může omezit pestrost nabídky, ale jde-li o nezpochybnitelnou kvalitu a je-li taková rezidence domyšlena, je pro posluchače přínosná. Taková byla i rezidentura houslisty, violisty a dirigenta Juliana Rachlina na Pražském jaru 2018. Ze čtyř koncertů jsem vynechal 14. května oslavu založení Státu Izrael, protože Mendelssohnův koncert jsem od něho slyšel v Praze už dvakrát a měl jsem pocit, že by jej nehrál jinak. Zato další jeho hostování jsem si ujít nenechal.

Byzantská akademie 

22. květen 2018
Byzantská akademie 

Všeobecně se uvádí, že Academia Bizantina z Ravenny patří od 90. let mezi interpretační elitu, hlavně pak pro hudbu barokní éry. S tím mohu do značné míry souhlasit, nicméně musím dodat, že pro mě patří i mezi interprety, u nichž mě více uspokojují nahrávky než živý kontakt. Bylo tomu tak na Pražském jaru 2012 a ještě více jsem měl takový pocit 20. května 2018 na stejném festivalu.

Nečekaný triumf Václava Petra na Pražském jaru

Mezinárodní hudební soutěž Pražského jara sice není tak oslnivá jako soutěže v Bruselu, Cardiffu nebo ve Varšavě, netočí se kolem ní tolik peněz, agentů, promotérů, nahrávacích firem a médií, ale kromě setrvalé velmi dobré úrovně a solidnosti má jednu nemalou výhodu – je spjata s festivalem, což považuji za možná málo doceněný bonus. Jubileum bylo spjato s obory lesní roh a violoncello. Hornová porota: Radovan Vlatković v roli předsedy, Jindřich Petráš (místopředseda), André Cazalet. Kerry Turner, Ondřej Vrabec, Freydis Ree Wekre, Szabolcs Zempléni. Do soutěže se přihlásilo 94 kandidátů. Vedle očekávaného zájmu z Česka (16) byla nejpočetnější zahraniční návštěva z Německa (10), těsně následována Jižní Koreou (9). První cenu dostal Francouz Alexandre Collard (200 000, Kč), druhou Číňan Yun Zeng  (100 000, Kč, o třetí se podělili Polák Paweł Cal a Švýcarka Milena Viotti (oba 50 000, Kč).

Kutnohorské stříbro

4. květen 2018
Kutnohorské stříbro

Nevím, kolik stříbra se ještě nachází pod Kutnou Horou, ale je jisté, že starobylé město má vedle řady architektonických památek a genia loci historického jádra jeden kulturní stříbrný poklad – Mezinárodní hudební festival Kutná Hora (mfkh.cz). Název sice není objevný, zato obsah koncertní série ano. Letos zahajuje druhé desetiletí a mezi 2. a 10. červnem naplní hudbou chrám sv. Barbory, sousedící kapli Božího těla, Knížecí dům, kostel sv. Jana Nepomuckého a při postludiu kostel Zvěstování Panny Marie v Bohdanči u Kutné Hory.

Harmonie 5/2018

27. duben 2018
Harmonie 5/2018

Vážení čtenáři, 1. ledna 1993 se stala Česká republika subjektem mezinárodního práva a o několik měsíců později, 1. května 1993, oslovilo čtenáře první vydání HARMONIE. Ten rok byl zkušební a až od následujícího ledna přijal časopis měsíční periodicitu. Přestože se základní konstanty nemění, za 25 let prošel bouřlivým vývojem, o nějž se zasloužili desítky hudebníků, publicistů a muzikologů. Dnes je HARMONIE nejlepším tiskovým médiem o klasické hudbě a jazzu ve střední Evropě s kvalitním a seriózním portálem. Velkou zásluhu na tom mají moje redakční opory – Michaela Vostřelová a Petr Vidomus, první je největší nadějí stagnující české hudební žurnalistiky, druhý nejlepším tuzemským jazzovým novinářem. Moje poděkování tedy právem letí za nimi. Jestli budou i další léta přinejmenším stejně úspěšná však odvisí nejen od kvality novinářů a kreativity redakce, ale i od stálosti veřejnoprávní podpory, přízně našich čtenářů i partnerů a realizace nových možností.

Chvála houslí

26. duben 2018
Chvála houslí

Jako bývalý houslista, v 70. letech neúspěšně bojující s profesní nemocí, přiznávám, že jsem coby milovník tohoto nástroje zaujatý. Dokonce si myslím, že emoce dokáže vyjádřit přesvědčivěji než lidský hlas, čímž nezpochybňuji úsloví, že jakýkoli nástroj má zpívat, a metaforu, že melodie má působit jako lidský hlas. Přesto srovnám-li vedení melodie u největších mistrů houslí a slavných pěvců, často dávám přednost subtilním houslím. Čtvrtý dubnový týden se uskutečnily v Praze dva koncerty, které by se daly označit jako „chvála houslí“.

Intergram

10. duben 2018
Intergram

Kolektivní správci práv lidí, kteří jsou tak či onak spjati s kulturou, nemají na růžích ustláno. OSA, Dilia nebo Intergram jsou nenáviděny, přičemž  na činnost  soukromých subjektů dohlíží státní ministerstvo kultury, které tam nemá žádnou akciovou účast, což je docela zvláštní.   Pakliže  nepřistoupíme na nihilismus, že vše má být zdarma, je kolektivní systém ochrany autorských práv v současné době nezbytný, možná i nejlevnější a v rámci možností nejtransparentnější. Nejméně mediálně viditelným neziskovým ochráncem i arbitrem mezi poskytovateli

Zapamatování hodný Brahms 

13. duben 2018
Zapamatování hodný Brahms 

Vytvořit program koncertu z hudby jednoho tvůrce může být vzrušující i zrádné. Každopádně je to pro pořadatele a interprety výzva. Někdy se to podaří, jindy se na závěr dostaví rozpaky, viz třeba zahajovací beethovenský večer Symfonického orchestru Českého rozhlasu v sezoně 2016/17. Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK nabídl svým posluchačům večer Johannesa Brahmse s dobře sestaveným programem: Tragická předehra op. 81, Houslový koncert D dur op. 77 a Symfonie č. 1 c moll op. 68.  Večer připravil Pietari Inkinen, umělecký šéf FOKu.

Harmonie 4/2018

27. březen 2018
Harmonie 4/2018

Milá čtenářko, vážený čtenáři, je tady aprilis, měsíc ve znamení berana a býka. Je to zvláštní měsíc – moje manželka nejlepší ze všech bude jako vždy obcházet zahradu, pozorovat kdejaký výhonek, každou cibulku, každý strom, očima je zaříkávat, aby dobře obrazily, neumrzly a rostly do krásy, stále ještě kvetou sněženky, v menší části občanstva doznívají Velikonoce, jsou i tací, kteří přivítají 24. duben, neboť „na svatého Jiří vylézají z děr hadi a štíři“, zamilovaní se těší na svátek lásky, minoritní část populace spíše na Svátek práce. Na co se však má těšit přibližně procento Čechů, pro něž je životní potřebou klasická hudba nebo jazz?

Czech English French German Italian Portuguese Spanish