Jindřich Bálek

Jindřich Bálek

Od roku 2004 pracuje v Českém rozhlase, z toho deset let v Redakci kulturní publicistiky a od roku 2014 v Redakci vážné hudby. Zabývá se hudební dramaturgií, kritikou i publicistikou. Pochází z Teplic, kde vystudoval gymnázium; je absolventem Institutu základů vzdělanosti UK, a oboru filosofie na FF UK v Praze.

Milník při řekách babylónských: O nové richterovské desce s Romanem Válkem

Čtvrtý Richterovský projekt Romana Válka vychází na CD. A tento richterovský nadšenec a umělecký vedoucí Czech Ensemble Baroque v rozhovoru vysvětluje, proč má právě Super Flumina Babylonis má v Richterově díle tak výlučné postavení.  „Jsem nesmírně rád, že se nám ho podařilo prosadit i na evropské turné do Anglie příští rok,“ řekl také. „Akce se potkala s kontratenoristou Andreasem Schollem, se kterým jsme už prováděli a pro rozhlas natočili Händelova Saula.“ V Anglii provedou příští rok Händelovy árie i Richterovo zřejmě nejvýznamnější dílo. Další informace o skladateli a o projektech v jeho rodném Holešově, Brně i Ostravě nabízí rozhovor Jindřicha Bálka s Romanem Válkem.

Hledání Mé vlasti

11. říjen 2019
Hledání Mé vlasti

Česká filharmonie se svým šéfdirigentem zařadila do sezóny Smetanovu Mou vlast po mnoha desítkách let. A vyvolal velký zájem všech posluchačů, pro které je zahajovací koncert Pražského jara z finančních nebo organizačních důvodů nedostupný. Stejný efekt se před lety ukázal, když Mou vlast zařadil FOK, toto dílo má pořád kus magické přitažlivosti, která souvisí jak s kvalitou hudby tak a naší národní tradicí. I tentokrát bylo vyprodáno dříve než jindy.  Byčkov přistoupil k provedení s velkou zodpovědností a uvedl Mou vlast od ledna už několikrát, mj. v Kolíně nad Rýnem či Clevelandu.

Posvátný klid a směřování k vrcholu

Před pěti lety vystoupil Zubin Mehta na Dvořákově Praze a na programu měl Straussův Život hrdinův v kombinaci s Egmontem a Mozartovou Symfonií g-moll. A působilo skoro jako překvapení, že v tak opulentní partituře dosáhl čistého a průzračného zvuku. Charismatický Maestro vedl dobře znějící orchestr spolehlivými gesty a nikde nic nechybělo ani nepřebývalo.

Mistr zvuku Holger Urbach o nahrávacím studiu v Rudolfinu a důvěře dirigenta

Pod kompletem nahrávek Čajkovského s Českou filharmonií, který na počátku září vydala londýnská společnost Decca, je podepsán jako „Recording Producer“ a „Recording Editor“ Holger Urbach, blízký spolupracovník dirigenta Semjona Byčkova. Během nahrávání poskytl Harmonii obsáhlý rozhovor. Profesi zná z obou stran, pochází z hudební rodiny, i když rodiče nebyli profesionálními hudebníky. Sám hrál na klavír a na trubku, studoval orchestrální hru i hudební vědu. A až poté začal studovat „sound ingeneering“, mezioborové studium pro studenty hudby na technické škole – takže matematiku, akustiku, zkrátka všechny fyzikální a technicko teoretické souvislosti. Do toho patří i „Aufnahmeleitung“ – vedení nahrávání, tedy vedení týmu lidí různých profesí. Aktivní muzicírování si přitom udržel dodnes. A hned na začátku rozhovoru potvrdil, jak moc je předchozí hudební zkušenost důležitá.

Straussovská maturita na konci června a lehký humor na hranici možností

Nespravedlivě na úplném závěru sezóny se ocitlo hostování Franze Welsera-Mösta u České filharmonie. A tak se debut slavného rakouského dirigenta octnul uprostřed horkého týdne, ale přece jen ve větším stínu, než hostování Sira Simona Rattla. Neprávem, i když je naprosto zřejmé, že za posunem termínu stojí prostě fakt, že jindy dirigent neměl volno. Na program si zvolil dvě bytostně rakouská díla plná světla a humoru – ale pro orchestr jedna z nejtěžších. To platí hlavně o virtuózní, lyrické, mistrně zkomponované skladbě Richarda Strausse – Sinfonia Domestica z roku 1903. Více jak pětačtyřicetiminutová skladba, kterou premiéroval sám autor v Carnegie Hall v roce 1904 jako svůj americký debut, sklidila úspěch – ale kritikové jí vyčítají, že se tu intimní rodinná atmosféra a život (hra dětí, ukolébavka, milostná noc, hádka) líčí pomocí obřího orchestrálního aparátu, trochu vnějškově a okázale.

Dvakrát karneval a proroctví a smrt Tarase Bulby: Smetanova Litomyšl zahájena

Dramaturgie letošního zahajovacího koncertu Smetanovy Litomyšle byla letos slavnostní, radostná a neokázalá. Zaznělo vůbec poslední dílo Bedřicha Smetany Pražský karneval, který se z více důvodů málo uvádí. Pořadatelé dokonce iniciovali nové vydání not a zapíšou se do historie uvádění skladby, komponované zcela na prahu šílenství. Její složitá provozovací historie by vydala na samostatné pojednání, podstatné ale je, že tentokrát zazněla ve velmi transparentní a atraktivní podobě. Její začátek upomíná na Čertovu stěnu a je zajímavé, jak i uprostřed komplikovaných harmonií a trochu nepředvídatelného průběhu Smetanu stále poznáváme. Jakub Hrůša pomohl velmi logickému a barvitému provedení, které působilo jako trochu svérázné a zároveň důvěrně známé modernistické dílo.

Spolehlivé orchestry pod dobrým vedením na Pražském jaru

Dva koncerty českých orchestrů 31. 5. a 2. 6. na Pražském jaru měly společného jmenovatele ve výrazných osobnostech hostujících sólistů a dirigentů. Nešlo přitom o jména z nejznámějších, takže výsledek nebyl dopředu zaručen. Českou filharmonii dirigoval v pátek Louis Langrée a Symfonický orchestr Českého rozhlasu v neděli Jessica Cottis. V obou případech to byla převědčivá volba.

Štefan Margita před pražským Rheingoldem: Věřím, že tu jednou zazní celý Ring

Ve dvou koncertních provedeních zazní v příštích dnech v pražském Foru Karlín Wagnerovo Zlato Rýna. Part poloboha ohně Logeho v něm bude zpívat Štefan Margita, se kterým jsme mluvili o tom, co role Logeho obnáší, jak bude vypadat Zlato Rýna v koncertní podobě a jestli se po úspěšné inscenaci Brittenova Billyho Budda chystá nějaká další spolupráce s Národním divadlem.

Naše Matka s velkým M aneb Proč se koncert na podporu Notre Dame vydařil

Z celého provedení Stabat Mater v úterý 23. dubna v Rudolfinu je asi nejlepší si zapamatovat slova Marka Ebena, která řekl v úvodu, budu parafrázovat: „katedrály bývaly kdysi nejvyššími body ve městě, dnes se krčí vedle bank a televizních věží - těmto dvěma novodobým božstvům jsme v posledním století obětovali opravdu hodně…“ Každá záminka vnést do veřejného prostoru něco opravdu duchovního je dobrá, podstatné ale je, aby vyznění ve výsledku opravdu duchovní bylo. A je moc dobře, že se to tentokrát celkem povedlo. A nepřispěl k tomu jen Marek Eben, který v úvodu důstojně a elegantně představil ad hoc sestavený orchestr z hudebníků všech pražských orchestrů, kteří ten večer měli čas.

Nová výzva i návrat ke kořenům: Collegium Vocale 1704 bude mít samostatnou sezonu

Předvelikonočním provedením Matoušových pašijí Johanna Sebastiana se uzavřela letošní sezona Collegia 1704 a Collegia vocale 1704. Letošní novinkou ovšem je, že naváže série koncertů, kde bude Collegium vocale 1704 samostatným protagonistou v dílech podstatně komornějších. A v repertoáru, který u nás neslýcháme často.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.