Jindřich Bálek

Jindřich Bálek

Od roku 2004 pracuje v Českém rozhlase, z toho deset let v Redakci kulturní publicistiky a od roku 2014 v Redakci vážné hudby. Zabývá se hudební dramaturgií, kritikou i publicistikou. Pochází z Teplic, kde vystudoval gymnázium; je absolventem Institutu základů vzdělanosti UK, a oboru filosofie na FF UK v Praze.

Eroica v intimním osvětlení

27. březen 2021
Eroica v intimním osvětlení

Druhý ze čtyř koncertů „Jarní hvězdy České filharmonie“ měl 25. března na programu dvě slavná Beethovenova díla a ještě slavnější Houslový koncert Maxe Brucha. A jeho atmosféra byla zcela odlišná od toho prvního, kdy Jakub Hrůša doprovázel Elgarův Violoncellový koncert a pak zařadil Sukovu Pohádku léta, a program o něco populárnější. Od těchto koncertů bez publika ovšem nelze úplně odmyslet dobu, ve které se konají. Bez publika se vždycky hraje hůř a každý je podvědomě solidární se všemi muzikanty, kteří nemůžou hrát, a každou příležitost jim přeje. Koncert byl navíc benefiční a jen během programu se vybraly necelé dva miliony korun na sociálně psychickou podporu zdravotníků a moderoval ho s tradiční noblesní profesionalitou Marek Eben. Koncert se konal v pološeru mezi velkými žárovkami, v atmosféře někde mezi mystikou a čtením na dobrou noc, televizní obraz ještě tmavší než sál.

Jarní hvězdy ve velkém soustředění

11. březen 2021
Jarní hvězdy ve velkém soustředění

Čtveřice jarních koncertů České filharmonie začala vzorovým provedením Elgarova Violoncellového koncertu. Violoncellistce Alise Weilerstein otevřel dveře do světa Daniel Barenboim v Evropském koncertu Berlínských filharmoniků na anglické půdě, právě v tomto díle, ke kterému má mocnou citovou vazbu. Jedno ze slavných provedení totiž natočil se svou první manželkou, předčasně zesnulou Jacquelinou du Pré. A že po několika desítkách let angažoval právě tuto cellistku, mělo samo o sobě velkou působivost. O to větší radost je, že jsme ji mohli slyšet v i Českou filharmonií v naprosto svrchovaném provedení. Ocenit musíme doprovod orchestru, který nemá, krom slavného úvodního tématu, snad jediné pohodlné unisono. Koncert celý stojí na sólistovi, a orchestr má často nenápadný, ale kompozičně nesmírně těžký part. Jeho vypracovanost a přesnost byla opravdu potěšující. Introvertním a bolestných charakterem navíc Elgarův koncert koresponduje se zvolenou skladbou Josefa Suka pro druhou polovinu.

Jak je dobré míti Radioservis

9. únor 2021
Jak je dobré míti Radioservis

Vydavatelství Radioservis letos připomíná 20 let svého vzniku. Vltava to minulý týden připomněla přímým přenosem, ale na rozhlasové vysílání tak či onak odkazuje podstatná část produkce. A s odstupem času je až neuvěřitelné v jaké šíři se podařilo hudební i slovesnou produkci uplynulých desetiletí zaznamenat a vydávat. Jsou tu zapomenuté poklady, a řada snímků, které by jinak těžko spatřily světlo světa.

John Eliot Gardiner: Až se vrátí normální situace, bude to jiný typ normality

V době bezbřehého covidového streamování hudby nabídla 29. listopadu Česká filharmonie díky svému vynikajícímu studiu online koncert, na nějž se dlouho nezapomene. Neokázalou hvězdou večera byl dirigent John Eliot Gardiner. Rozhovor se uskutečnil před koncertem.

Dvořákova radost do ztichlého sálu

22. prosinec 2020
Dvořákova radost do ztichlého sálu

Poslední adventní koncert České filharmonie začal stylově hudbou Pavla Josefa Vejvanovského. A byl to krásný dotek s hudbou českého baroka, hlas dvou trubek z empory se nesl opravdu zářivě. Zazněla Sonata Vespertina, která dobře unese i toto větší obsazení, a provedená byla čistě, pečlivě, v pomalém slavnostním duchu. Také moderátor Marek Eben v úvodním komentáři připomněl, že dirigent Tomáš Netopil je rodák z Kroměříže, kde Vejvanovský podstatnou část života působil – a vtipně dodal, že krajané si vždycky rádi pomůžou. Tady to ale byla ideální předvánoční znělka, neotřelé koncertní číslo, které odkazuje na ducha některých koled.

První koncert, poslední Beethoven a Svaté díky za uzdravení v podání Bennewitzova kvarteta

Zrušením nejatraktivnějšího koncertu Hagenova kvarteta a úspěšným záskokem Bennewitzova kvarteta začala letošní sezóna Českého spolku pro komorní hudbu. Jménem Spolku to v úvodu omluvil Radek Křižanovský a dodal, že důvodem jsou tentokrát restrikce rakouské vlády a že kvarteto už hledá náhradní termín, a také že plánované souborné provedení všech šestnácti Beethovenových smyčcových kvartetů v této sezóně bude v jiném pořadí realizováno. Změnil se také program, místo dvou velkých Beethovenů, Razumovského op. 59/2 a op. 130 s Velkou fugou byl program tradičnější: Haydn – Janáček – Beethoven s netradičním, ale velmi vhodným přídavkem. Volba to nebyla náhodná, Bennewitzovo kvarteto studovalo v Madridu dva roky právě u violoncellisty Hagenova kvarteta Reinera Schmidta, tedy jediného člena, který není příjmením Hagen. A interpretační stopu věhlasného souboru, stejně jako jeho světovou laťku, bylo myslím od začátku slyšet. 

Neplánovaná poetika na závěr Dvořákovy Prahy

Že mají koncerty v tomto čase výjimečnou atmosféru, potvrdil i závěrečný koncert festivalu Dvořákova Praha. Všechno působí jaksi méně samozřejmým dojmem, publikum v rouškách sedí pozorně a nikdo ani nezakašle. A všichni hudebníci jsou evidentně rádi, že mohou vystoupit. Ředitel Jan Simon v krátké úvodní promluvě poděkoval nejen sponzorům, ale právě také publiku, protože i přes změny programu a nekomfortní roušky byl o koncerty živý a srdečný zájem.

Barokní Konojedy, kde bylo co slavit

14. září 2020
Barokní Konojedy, kde bylo co slavit

Jsou koncerty, jejichž symbolický význam je tak jedinečný a zajímavý, že to daleko přesahuje rozsah jedné recenze. Nejen, že Collegium 1704 v neděli 13. září v kostele Nanebevzetí panny Marie v Konojedech u Úštěka horkém odpoledni předvedlo vzorovým způsobem několik ústředních skladeb svého repertoáru. Ale do zapadlé vsi tuto neděli vážil cestu také český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka, vedoucí saské státní kanceláře a státní ministr Oliver Schenk, či probošt Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích Jiří Hladík. A ministr kultury Lubomír Zaorálek udělil záštitu, poslal zdravici do programu, a svého náměstka Vlastislava Ourodu. Chybět nemohla klíčová organizátorka Ilona Rožková. Auta parkovala, kde se dalo, a čerstvě zrekonstruovaný barokní areál s kostelem zářil novotou i uprostřed rezavějícího oplocení z vlnitých plechů na zpola zarostlém návrší. Kostel je opraven už několik let a o jeho rekonstrukci se dají číst podrobné zprávy. Vrátit živé umění do opravené památky a do míst, kam se za hudbou obvykle nejezdí, to si ovšem zaslouží stejnou pozornost, jako památka sama. Leckdy je to totiž mnohem náročnější.

I čestná prohra s Beethovenem může být zážitek

Václav Luks se svými soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 nastudovali Missu solemnis Ludwiga van Beethovena. Pravděpodobně nejnáročnější Beethovenova skladba vůbec zazněla v roce bethovenovského jubilea v pondělí 7. 9. na festivalu Dvořákova Praha. Objevila se ve zvukové podobě, jaké asi jen tak neuslyšíme a v pokorném pečlivém nastudování. Patří ke skladbám, u kterých ne snad nikdy nestane, aby všechno vyznělo dokonale, i pro nejlepší světové interprety je na hranici sil a pro publikum zrovna tak. Nejenom zpěváci, kteří tradičně proklínají její nezpěvnost, ale i publikum může mít pocit, že přes vynaloženou námahu se nedostavil tak silný zážitek, na jaký býváme zvyklí. Ale je důležité si občas připustit, že prostě existují díla, která žádají výrazně větší koncentrovanost a v současném způsobu práce a stylu fungování na ně prostě nemáme. Nebo alespoň ne v jejich celistvosti.

Lilium mezi trním: Mariánský program Collegia Marianum

Na erbovním koncertu letošních Letních slavností staré hudby bylo 6. srpna v Kostele sv. Šimona a Judy vyprodáno – a měl velkou atmosféru. Program v sobě spojoval objevnost, a zároveň velmi důvěrnou blízkost. Pocit, že tady jsme doma, nakonec asi převládal. I když se Michnovy písně z České mariánské muziky v první polovině programu vázaly k narození Panny Marie a jiným mariánským svátkům, charakteristické harmonie si stejně spojujeme se  svátky vánočními. Jeho charakteristické skladby byly ale vhodně doplněny italskými a instrumentálními hudebními čísly.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.