Jindřich Bálek

Jindřich Bálek

FOK je nadále v dobrých rukou

14. září 2018
FOK je nadále v dobrých rukou

Zahajovací koncert 84. sezóny otevřela 12. a 13. září Slavnostní předehra op. 70 Josefa Bohuslava Foerstera. Následovaly Čtyři poslední písně Richarda Strausse a po pauze Symfonie č. 1 „Titán“ Gustava Mahlera. Řídil šéfdirigent Pietari Inkinen.

Dvořák je v Praze všude – a nikde

Co letos připomenout u příležitosti Dvořákových narozenin? Dvořákovské stopy v Praze patří k nejvýraznějším a nejvýznamnějším. A některé z nich jsou dokonce obecně známé – neb jde o Slavín, Národní divadlo a Rudolfinum. Zažít ovšem skutečnou atmosféru Dvořákovy „duchovní přítomnosti“ – tedy atmosféru ztišenou a intimní – je v Praze možná těžší, než kdekoli jinde. Možná dokonce těžší než v New Yorku. Že si Dvořákova Praha vybrala pro svůj pravidelný cyklus „Po stopách Antonína Dvořáka“ letos Prahu – po Lužanech, Nelahozevsi, Zlonicích, Vysoké a Kroměříži tedy není z nouze ctnost, ale velká zásluha. Úroveň přípravy ze strany muzikologa Davida Beveridge byla víc než důstojná, ale výsledný dojem hodně připomíná, co péči o Dvořákův odkaz dlužíme a jak po něm, často doslova, šlapeme...

Novosvětská a gesto vzájemného uznání

Poslední abonentní koncert sezóny České filharmonie měl v této sezóně opravdu symbolický závěr. Hrála se Dvořákova Novosvětská a nastupující šéfdirigent provedení chápal jako gesto uznání vůči orchestru, které je s tímto dílem spojeno víc, než kterékoli jiné. Semjon Byčkov ukázal své pojetí, ale chtěl dát najevo, že v provedení asi nejsvětovější české skladby ctí domácí tradici. To se poznalo především volbou temp a respektem ke klasickému tvaru. Řadu míst ovšem pojímá Byčkov o něco dramatičtěji a řekněme temněji.

Jistoty a naděje komorní hudby

2. únor 2018
Jistoty a naděje komorní hudby

Když může Český spolek pro komorní hudbu vsadit na nejlepší soubory domácí scény, je o úspěch postaráno. Platilo to jak o koncertu Belfiato kvintetu 24. ledna, tak o koncertu Bennewitzova kvarteta o pět dnů později, v pondělí 29. ledna.

Přípitek čistou vodou

27. listopad 2017
Přípitek čistou vodou

Soubor Collegium Marianum si letos připomíná 20 let svého působení. A jenom letmý výčet jeho aktivit stojí za pozornost – objevné koncerty české barokní hudby, ze kterých vzešly podobně premiérové nahrávky, vysoký standart při provádění skladeb světového repertoáru, vazba na křesťanské kořeny a liturgický rok v hudbě, záliba v divadle a divadelnosti a řada koprodukčních projektů na Letních slavnostech staré hudby. V návaznosti na Týnskou školu, kterou rovněž založila „rodina Semerádových“ vznikl jeden z pevných bodů domácí scény staré hudby, který nenabízí jednorázové projekty, ale promyšlenou kontinuální činnost. To všechno symbolizoval i slavnostní program, vedený jako mimořádný projekt letošních Barokních podvečerů: provedení pastorální opery Acis a Galatea Georga Friedricha Händela. Projekt měl svou úspěšnou premiéru v Německu a jeho pražské provedení byl bonus pro domácí příznivce.

Tomáš Netopil mezi Německem a Českem

Tomáš Netopil je hudebním ředitelem v Essenu, kde orchestr hraje v opeře a má svou koncertní sezonu. Hostuje ovšem také v operních domech v Drážďanech a ve Vídni. Nejbližší koncert na domácí půdě má v prosinci v rámci 90. sezony SOČRU. Letos zakončoval Pražské jaro se Symfonickým orchestrem FOK a orchestr měl pod jeho vedením nádherný zvuk. Hned po skončení Pražského jara odjel na straussovský festival do Garmisch-Partenkirchenu – a jeho nová sezona začala Věcí

Chrám hudby na dosah: Operní přenosy z MET

Metropolitní opera je od svého vzniku zvláštní fenomén. Když byla v roce 1883 otevřena Gounodovým Faustem, byla to především příležitost, jak za velké honoráře představit Americe největší evropské pěvecké hvězdy. A ty se skutečně dařilo zvát, jak o tom svědčí příběh Gustava Mahlera, Emmy Destinnové i Enrica Carusa. Postupně se z ní ale stala renomovaná kulturní instituce, která je meřítkem

Philippe Jaroussky - Paul Verlaine. Nejbásnivější kontratenorista - nejhudebnější básník

Na dohled svého listopadového pražského recitálu v rámci festivalu Struny podzimu poskytl Philippe Jaroussky, který je ve světě považován za jednoho z nejlepších kontratenoristů, HARMONII exkluzivní rozhovor.

Za Ivanem Moravcem

17. srpen 2015
Za Ivanem Moravcem

Pokusím se o pár nesentimentálních vzpomínek na Ivana Moravce, který zemřel 27. července 2015 ve věku 84 let po naplněném životě, ve kterém umělecky odevzdal všechno, co mohl. S odchodem Ivana Moravce jakoby mizel jeden velký hudební svět. Kus přímé kontinuity interpretační tradice spojené s některými jmény české hudby. Uzavřelo se velké životní dílo. Nehodí se o ní psát s patosem a v nadnesených superlativech, ale je asi dobré zdůraznit, že se tento na první pohled nenápadný pianista dokázal dotknout těch nejvyšších

Josef Špaček mezi orchestrem a virtuosem

Josef Špaček je stále koncertním mistrem České filharmonie, ale má za sebou sólová vystoupení na pódiích, o kterých se jiným českým sólistům ani nesní. Tím posledním je sál vídeňského Musikvereinu. A nedávno mu vyšla u Supraphonu druhá deska, kde ho Česká filharmonie s Jiřím Bělohlávkem doprovází v koncertantních sklad­bách Josefa Suka, Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.