Jindřich Bálek

Jindřich Bálek

Od roku 2004 pracuje v Českém rozhlase, z toho deset let v Redakci kulturní publicistiky a od roku 2014 v Redakci vážné hudby. Zabývá se hudební dramaturgií, kritikou i publicistikou. Pochází z Teplic, kde vystudoval gymnázium; je absolventem Institutu základů vzdělanosti UK, a oboru filosofie na FF UK v Praze.

První koncert, poslední Beethoven a Svaté díky za uzdravení v podání Bennewitzova kvarteta

Zrušením nejatraktivnějšího koncertu Hagenova kvarteta a úspěšným záskokem Bennewitzova kvarteta začala letošní sezóna Českého spolku pro komorní hudbu. Jménem Spolku to v úvodu omluvil Radek Křižanovský a dodal, že důvodem jsou tentokrát restrikce rakouské vlády a že kvarteto už hledá náhradní termín, a také že plánované souborné provedení všech šestnácti Beethovenových smyčcových kvartetů v této sezóně bude v jiném pořadí realizováno. Změnil se také program, místo dvou velkých Beethovenů, Razumovského op. 59/2 a op. 130 s Velkou fugou byl program tradičnější: Haydn – Janáček – Beethoven s netradičním, ale velmi vhodným přídavkem. Volba to nebyla náhodná, Bennewitzovo kvarteto studovalo v Madridu dva roky právě u violoncellisty Hagenova kvarteta Reinera Schmidta, tedy jediného člena, který není příjmením Hagen. A interpretační stopu věhlasného souboru, stejně jako jeho světovou laťku, bylo myslím od začátku slyšet. 

Neplánovaná poetika na závěr Dvořákovy Prahy

Že mají koncerty v tomto čase výjimečnou atmosféru, potvrdil i závěrečný koncert festivalu Dvořákova Praha. Všechno působí jaksi méně samozřejmým dojmem, publikum v rouškách sedí pozorně a nikdo ani nezakašle. A všichni hudebníci jsou evidentně rádi, že mohou vystoupit. Ředitel Jan Simon v krátké úvodní promluvě poděkoval nejen sponzorům, ale právě také publiku, protože i přes změny programu a nekomfortní roušky byl o koncerty živý a srdečný zájem.

Barokní Konojedy, kde bylo co slavit

14. září 2020
Barokní Konojedy, kde bylo co slavit

Jsou koncerty, jejichž symbolický význam je tak jedinečný a zajímavý, že to daleko přesahuje rozsah jedné recenze. Nejen, že Collegium 1704 v neděli 13. září v kostele Nanebevzetí panny Marie v Konojedech u Úštěka horkém odpoledni předvedlo vzorovým způsobem několik ústředních skladeb svého repertoáru. Ale do zapadlé vsi tuto neděli vážil cestu také český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka, vedoucí saské státní kanceláře a státní ministr Oliver Schenk, či probošt Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích Jiří Hladík. A ministr kultury Lubomír Zaorálek udělil záštitu, poslal zdravici do programu, a svého náměstka Vlastislava Ourodu. Chybět nemohla klíčová organizátorka Ilona Rožková. Auta parkovala, kde se dalo, a čerstvě zrekonstruovaný barokní areál s kostelem zářil novotou i uprostřed rezavějícího oplocení z vlnitých plechů na zpola zarostlém návrší. Kostel je opraven už několik let a o jeho rekonstrukci se dají číst podrobné zprávy. Vrátit živé umění do opravené památky a do míst, kam se za hudbou obvykle nejezdí, to si ovšem zaslouží stejnou pozornost, jako památka sama. Leckdy je to totiž mnohem náročnější.

I čestná prohra s Beethovenem může být zážitek

Václav Luks se svými soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 nastudovali Missu solemnis Ludwiga van Beethovena. Pravděpodobně nejnáročnější Beethovenova skladba vůbec zazněla v roce bethovenovského jubilea v pondělí 7. 9. na festivalu Dvořákova Praha. Objevila se ve zvukové podobě, jaké asi jen tak neuslyšíme a v pokorném pečlivém nastudování. Patří ke skladbám, u kterých ne snad nikdy nestane, aby všechno vyznělo dokonale, i pro nejlepší světové interprety je na hranici sil a pro publikum zrovna tak. Nejenom zpěváci, kteří tradičně proklínají její nezpěvnost, ale i publikum může mít pocit, že přes vynaloženou námahu se nedostavil tak silný zážitek, na jaký býváme zvyklí. Ale je důležité si občas připustit, že prostě existují díla, která žádají výrazně větší koncentrovanost a v současném způsobu práce a stylu fungování na ně prostě nemáme. Nebo alespoň ne v jejich celistvosti.

Lilium mezi trním: Mariánský program Collegia Marianum

Na erbovním koncertu letošních Letních slavností staré hudby bylo 6. srpna v Kostele sv. Šimona a Judy vyprodáno – a měl velkou atmosféru. Program v sobě spojoval objevnost, a zároveň velmi důvěrnou blízkost. Pocit, že tady jsme doma, nakonec asi převládal. I když se Michnovy písně z České mariánské muziky v první polovině programu vázaly k narození Panny Marie a jiným mariánským svátkům, charakteristické harmonie si stejně spojujeme se  svátky vánočními. Jeho charakteristické skladby byly ale vhodně doplněny italskými a instrumentálními hudebními čísly.

Letní slavnosti v Tróji a v Itálii jako doma

Kvůli počasí se pondělní koncert Letních slavností staré hudby 3. srpna nekonal v zahradách, ale v hlavním sále Trójského zámečku. A měl jsem dojem, že to bylo jednoznačně lepší – asi ne kvůli rouškám, ale kvůli mnoha zvukovým a akustickým zajímavostem, které vystoupení souboru Concerto Aventino provázely.

Břevnovské setkání v kruhu přátel

Dvořákovo klavírní kvarteto na sebe upozornilo debutovou nahrávkou obou Dvořákových klavírních kvartetů. Na svém zatím posledním koncertě v rámci Břevnovských hudebních setkání 11. února ale soubor potěšil Beethovenem a strhnul Brahmsem.

Janáček bohatýrský a velkorysý

3. únor 2020
Janáček bohatýrský a velkorysý

Se zájmem sledujeme světovou kariéru Jakuba Hrůši a přejeme mu úspěchy. Právě obraz sebevědomého hudebníka, který má každou partituru pevně v rukou, byl možná nejcharakterističtějším rysem abonentních koncertů České filharmonie v posledním lednovém týdnu. I v pátek 31. ledna odcházelo publikum nadšeno.

Milník při řekách babylónských: O nové richterovské desce s Romanem Válkem

Čtvrtý Richterovský projekt Romana Válka vychází na CD. A tento richterovský nadšenec a umělecký vedoucí Czech Ensemble Baroque v rozhovoru vysvětluje, proč má právě Super Flumina Babylonis má v Richterově díle tak výlučné postavení.  „Jsem nesmírně rád, že se nám ho podařilo prosadit i na evropské turné do Anglie příští rok,“ řekl také. „Akce se potkala s kontratenoristou Andreasem Schollem, se kterým jsme už prováděli a pro rozhlas natočili Händelova Saula.“ V Anglii provedou příští rok Händelovy árie i Richterovo zřejmě nejvýznamnější dílo. Další informace o skladateli a o projektech v jeho rodném Holešově, Brně i Ostravě nabízí rozhovor Jindřicha Bálka s Romanem Válkem.

Hledání Mé vlasti

11. říjen 2019
Hledání Mé vlasti

Česká filharmonie se svým šéfdirigentem zařadila do sezóny Smetanovu Mou vlast po mnoha desítkách let. A vyvolal velký zájem všech posluchačů, pro které je zahajovací koncert Pražského jara z finančních nebo organizačních důvodů nedostupný. Stejný efekt se před lety ukázal, když Mou vlast zařadil FOK, toto dílo má pořád kus magické přitažlivosti, která souvisí jak s kvalitou hudby tak a naší národní tradicí. I tentokrát bylo vyprodáno dříve než jindy.  Byčkov přistoupil k provedení s velkou zodpovědností a uvedl Mou vlast od ledna už několikrát, mj. v Kolíně nad Rýnem či Clevelandu.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.