Zahajovací koncert letošní edice Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci v neděli 20. září nabídl v chrámu sv. Václava dílo Petite Messe Solennelle Gioacchina Rossiniho z roku 1863. Skladatel proslulý zejména svým operním dílem se ve svých sedmatřiceti letech náhle přeorientoval na komorní, písňovou a klavírní tvorbu. V případě této slavnostní mše, jeho pozdního díla, se pak dostává ke slovu snaha o skutečné duchovní vyjádření. Malá slavnostní mše zde byla uvedena v původní verzi pro sóla, sbor, dva klavíry a harmonium. Obvykle se uvádí s orchestrálním aranžmá, v tomto provedení pak měla až nezvykle komorní charakter – a to jak v kontextu mešní tvorby, tak tváří v tváří okázalému prostoru katedrály.

Sobotní program letošních Dnů nové opery Ostrava 29. srpna zahájila v areálu Dolní oblasti Vítkovice světová premiéra opery Nauka o afázii, na níž spolupracovali Michal Rataj (hudba a hudební vedení) a Katharina Schmitt (libreto a režie). V ostravskému publiku dobře známém prostoru BrickHouse, též nazývaným Staré koupelny, připravili mimo jiné netradiční scénu tvořenou haldou písku, na níž – a okolo níž – se děj odehrával.

Pátý ročník jedinečného bienále nové opery zdaleka přesahujícího hranice České republiky se uskutečnil ve dnech 28.–30. srpna. I samotné konání letošních Dnů nové opery Ostrava lze vzhledem k aktuální situaci uvést mezi již dlouhou řadu výjimečných výkonů Ostravského centra nové hudby. Ačkoli původní ambiciózní plány na jarní edici festivalu musely být odloženy, poslední srpnový víkend přinesl velmi silný ročník NODO s rozmanitou a vyváženou dramaturgií a mimořádnými kompozičními i interpretačními výkony v celkem dvou světových a třech českých premiérách. První večer 28. srpna nabídl v Divadle Antonína Dvořáka díla Marka Keprta a Any Sokolović.

Kanadská skladatelka se srbskými kořeny Ana Sokolović patří k významným osobnostem současné tvorby zejména pro své úzké sepjetí s fantazií a jedinečné využití balkánské lidové hudby. Její široký repertoár zahrnuje komorní, orchestrální, vokální, operní i divadelní tvorbu. Věnuje se též pedagogické činnosti a působí jako profesorka kompozice na Montrealské univerzitě. Inspirace lidovou tvorbou, která ovšem nesklouzává k pastiši, i obratná integrace rozličných uměleckých forem otevírá v tvorbě této skladatelky snové světy, v nichž posluchači nacházejí své vlastní emoce.

62. ročník hudebních cen Grammy jednoznačně ovládla zpěvačka Billie Eilish, která za své debutové album získala celkem pět gramofonků včetně všech hlavních kategorií – jako první žena a navíc dosud vůbec nejmladší interpretka. Podívejme se však i na méně exponované vítěze kategorií klasické hudby, jazzu a world music.

Jedenáctý ročník olomouckého festivalu soudobé hudby, letos zaměřený na klavír ve všech jeho odstínech, nabídl během sedmi koncertů celkem jedenáct světových premiér. Hned čtyři z nich přinesl program v podání Isha Trio (Kristina Vaculová – flétna, Lucie Rozsnyó – zpěv, Sára Medková – klavír) v úterý 8. října.

Pátý koncert olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby přinesl ve středu 9. října do chrámu sv. Mořice program postmoderní duchovní hudby Arvo Pärta a Alfreda Schnittkeho v podání Ensemble Inégal pod vedením Adama Viktory.

Završením letošních Ostravských dnů byla dvojice koncertů v posledních dvou dnech: páteční večer již podruhé patřil Ostravské bandě, sobotní Večer v opeře pak zakončil festival provedením Feldmanovy jediné opery v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

Desáté bienále soudobé a experimentální hudby Ostravské dny ve dvou koncertech opět představilo svá domovská tělesa – Ostrava New Orchestra a Ostravskou bandu. Nedělní program s názvem Orchestra Opening přinesl do ostravského Trojhalí Karolina velký ansámbl mladých umělců z celého světa, který na festivalu před dvěma lety s úspěchem debutoval. Druhý koncert v pondělí pak patřil Ostravské bandě, výběrovému ansámblu interpretů spolupracujících na projektech nejen Ostravského centra nové hudby. Během obou koncertů se střídali dirigenti s oběma ansámbly dlouhodobě spolupracující: Petr Kotík, Johannes Kalitzke, Bruno Ferrandis a Lilianna Krych.

Pondělní večer 27. května nabídl dvojici koncertů předních francouzských ansámblů pod hlavičkou Pražského jara. Zatímco v Rudolfinu vystoupil barokní soubor Les Arts Florissants, v prostoru DOX+ se v tu samou dobu představil světový orchestr Ensemble intercontemporain specializovaný na současnou tvorbu. Těleso o celkem jednatřiceti sólistech založené v roce 1976 Pierre Boulezem řídil Julien Leroy. Vrcholná akce letošní soudobé linie Pražského jara přinesla technicky a interpretačně stěží uvěřitelný, avšak esteticky problematický výkon ve čtyřech náročných skladbách vzniklých během posledních sedmadvaceti let, včetně očekávané premiéry skladby Miroslava Srnky.