Koncert olomouckého festivalu Baroko 16. července nebyl, přísně vzato, pouze koncertem, ale také mimořádným badatelským, edičním a realizačním výkonem. Objevení unikátního původního rukopisu, detailní analýzy a kompletního edičního zpracování se zhostil tým studentů olomoucké muzikologie pod vedením Jany Spáčilové, interpretace na koncertu v Uměleckém centru Univerzity Palackého pak soubor Ensemble Damian v čele s dirigentem a skladatelem Tomášem Hanzlíkem. Hlavní dílo večera, Stabat mater Girolama Pery, z dochovaného opisu detailně zmapovala Iva Čermáková ve své diplomové práci. Krátce po jejím odevzdání – kvůli logistickým omezením vzniklým pandemií – pak v knihovně benátské konzervatoře nalezla původní autograf partitury. Tyto zcela nové, dosud neznámé poznatky popsala ve studii publikované v časopisu Opus musicum. Badatelské a ediční úsilí pak vyvrcholilo právě na koncertě nazvaném Duchovní hudba pro biskupa Schrattenbacha (1660–1738), na němž Stabat mater zaznělo v novodobé premiéře.

Letošní Podzimní festival duchovní hudby zřejmě de facto skončil koncertem 10. října, nedlouho po zákazu „převážně vokálních koncertů“. Na tuto formulaci ve svém úvodním slovu odkázal i dramaturg Petr Daněk – tvrdící, že dle výkladu Ústavu pro jazyk český se opatření vztahuje na koncerty obsahující zpěv pře-vážně neboli více než vážně. Původní program souboru Ensemble Inégal, Mariánské nešpory Claudia Monteverdiho, tedy musel byl nahrazen výběrem vokální a instrumentální hudby Monteverdiho i jeho současníků a dalších stylově spřízněných skladatelů. I tak ale byly provedeny tři části ze zmíněných nešpor. Sbor, tedy „pře-vážný“ element, v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci ovšem absentoval.

Sedmadvacátý Podzimní festival duchovní hudby uvedl v Olomouci již druhou – a zřejmě poslední – slavnostní mši letošního programu: Messe solennelle en l’honeur de Sainte-Cécile (Slavnostní mši na počest svaté Cecilie) Charlese Gounoda z roku 1855. V dómu sv. Václava zazněla v sobotu 3. října, tedy dva dny před druhou vlnou preventivních nařízení včetně zákazu veřejného zpěvu.

Zahajovací koncert letošní edice Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci v neděli 20. září nabídl v chrámu sv. Václava dílo Petite Messe Solennelle Gioacchina Rossiniho z roku 1863. Skladatel proslulý zejména svým operním dílem se ve svých sedmatřiceti letech náhle přeorientoval na komorní, písňovou a klavírní tvorbu. V případě této slavnostní mše, jeho pozdního díla, se pak dostává ke slovu snaha o skutečné duchovní vyjádření. Malá slavnostní mše zde byla uvedena v původní verzi pro sóla, sbor, dva klavíry a harmonium. Obvykle se uvádí s orchestrálním aranžmá, v tomto provedení pak měla až nezvykle komorní charakter – a to jak v kontextu mešní tvorby, tak tváří v tváří okázalému prostoru katedrály.

Sobotní program letošních Dnů nové opery Ostrava 29. srpna zahájila v areálu Dolní oblasti Vítkovice světová premiéra opery Nauka o afázii, na níž spolupracovali Michal Rataj (hudba a hudební vedení) a Katharina Schmitt (libreto a režie). V ostravskému publiku dobře známém prostoru BrickHouse, též nazývaným Staré koupelny, připravili mimo jiné netradiční scénu tvořenou haldou písku, na níž – a okolo níž – se děj odehrával.

Pátý ročník jedinečného bienále nové opery zdaleka přesahujícího hranice České republiky se uskutečnil ve dnech 28.–30. srpna. I samotné konání letošních Dnů nové opery Ostrava lze vzhledem k aktuální situaci uvést mezi již dlouhou řadu výjimečných výkonů Ostravského centra nové hudby. Ačkoli původní ambiciózní plány na jarní edici festivalu musely být odloženy, poslední srpnový víkend přinesl velmi silný ročník NODO s rozmanitou a vyváženou dramaturgií a mimořádnými kompozičními i interpretačními výkony v celkem dvou světových a třech českých premiérách. První večer 28. srpna nabídl v Divadle Antonína Dvořáka díla Marka Keprta a Any Sokolović.

Kanadská skladatelka se srbskými kořeny Ana Sokolović patří k významným osobnostem současné tvorby zejména pro své úzké sepjetí s fantazií a jedinečné využití balkánské lidové hudby. Její široký repertoár zahrnuje komorní, orchestrální, vokální, operní i divadelní tvorbu. Věnuje se též pedagogické činnosti a působí jako profesorka kompozice na Montrealské univerzitě. Inspirace lidovou tvorbou, která ovšem nesklouzává k pastiši, i obratná integrace rozličných uměleckých forem otevírá v tvorbě této skladatelky snové světy, v nichž posluchači nacházejí své vlastní emoce.

62. ročník hudebních cen Grammy jednoznačně ovládla zpěvačka Billie Eilish, která za své debutové album získala celkem pět gramofonků včetně všech hlavních kategorií – jako první žena a navíc dosud vůbec nejmladší interpretka. Podívejme se však i na méně exponované vítěze kategorií klasické hudby, jazzu a world music.

Jedenáctý ročník olomouckého festivalu soudobé hudby, letos zaměřený na klavír ve všech jeho odstínech, nabídl během sedmi koncertů celkem jedenáct světových premiér. Hned čtyři z nich přinesl program v podání Isha Trio (Kristina Vaculová – flétna, Lucie Rozsnyó – zpěv, Sára Medková – klavír) v úterý 8. října.

Pátý koncert olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby přinesl ve středu 9. října do chrámu sv. Mořice program postmoderní duchovní hudby Arvo Pärta a Alfreda Schnittkeho v podání Ensemble Inégal pod vedením Adama Viktory.