Iveta Macková

Iveta Macková

Pohádkové drama u temného jezera

6. duben 2019
Pohádkové drama u temného jezera

Pohádková scéna Martina Černého a kostýmy Josefa Jelínka, mladičký princ a princezna zakletá v křehkou ustrašenou labuť, tak lze stručně charakterizovat březnovou premiéru baletu Labutí jezero v Národním divadle. Taneční nastudování se opírá o choreografické a režijní pojetí jihoafrického choreografa Johna Cranka, které před více než pětašedesáti lety připravil pro Stuttgartský balet.

Labutě a neviditelné jezero v Brně

28. únor 2019
Labutě a neviditelné jezero v Brně

Baletní skvost, Labutí jezero Petra Iljiče Čajkovského, opět zdobí repertoár brněnského Národního divadla. Ačkoliv plakátové upoutávky nabízejí provokativní baletku v růžových silonových punčochách a vysokých podpatcích na dně zbídačeného vypuštěného bazénu, obnovené Labutí, které se na jeviště vrátilo v rámci stoletého výročí prvního uvedení, se nese v klasickém duchu. Tato skutečnost je také jednou z jeho mála deviz.

Přes Kyliánovy Mosty času

31. říjen 2018
Přes Kyliánovy Mosty času

Říjnová premiéra letošní sezony baletu Národního divadla, Mosty času, je zároveň metaforou svého názvu. Čtyři choreografie, pomyslné mosty z děl Jiřího Kyliána, choreografa českého původu a světového významu, byly nastudovány v rámci oslav 100. výročí republiky a zároveň jako pocta – vícedílné ohlédnutí za umělcovou tvorbou. Jedenasedmdesátiletý tvůrce slaví padesát let choreografické kariéry, během které vytvořil více než stovku choreografií i projektů různého typu. Jeho choreografie jsou specifické tanečním slovníkem, osobitým cítěním a vnímáním prostoru, neotřelou interpretací i vícevýznamovostí se širokým spektrem vyjádření i pojetí témat, myšlenek a dějů. Kompozici složeného večera si Kylián vytvořil sám, jednotlivá samostatná díla reprezentují průřez jeho tvorbou od osmdesátých let minulého století po rok 1995, tedy období jeho působení v Nizozemském tanečním divadle.

Politika, temperament i emoce rozhýbaly Novou scénu

Závěrečná červnová premiéra baletního souboru Národního divadla patřila komponovanému večeru tří mladých choreografů se společným názvem Slovanský temperament. Samostatná díla odrážejí nejen temperament tvůrců, ale i místo jejich původu, taneční (choreografové jsou zároveň tanečníci) a životní zkušenosti, emoce i osobnostní postoje.

Předmanželský trojúhelník na jevišti Zlaté kapličky 

Dějový balet La Fille mal gardée (Dívka špatně střežená / Marná opatrnost) poprvé v historii Národního divadla uvedl tamní baletní soubor v nastudování britské choreoložky Jane Elliott. Zvolená choreografická verze z roku 1960 britského tanečníka a choreografa Fredericka Ashtona rozvíjí původní komediální zápletku Jeana Daubervala (zakladatel ballet comique) z roku 1789 o dobývání srdce mladé dívky dvěma mladíky. Ashton situuje děj do prostředí svého milovaného anglického venkova (kde dílo také napsal) inspirován krajinou hrabství Suffolk a  jejím uměleckým zobrazením na obrazech Johna Constabla. Ve statku žije půvabná dívka Lisa s matkou Simone, která už má pro ni ženicha – přihlouplého Alaina, syna statkáře. Lisa je ovšem zamilovaná do mladého statkáře Colase, který jí nadbíhá.

Čtyři živly uštvaly tanečníky i publikum

Složený večer 4 Elements nazvaný podle čtyř děl významných světových choreografů moderního tance, z nichž se skládá, představil baletní soubor Národního divadla Brno v polovině března.

Strhující nastudování Timeless zdvihlo diváky ze sedadel

Sedmnáct nehnutě stojících do světlemodrých šatů oděných tanečnic vztahujících ruku před sluncem za zvuku lahodných smyčců Čajkovského hudby. Tak začal komponovaný večer tří choreografií nazvaný Timeless, který ve dnech 20. a 21. října 2017 uvedl balet Národního divadla jako první premiéru sezony, do níž soubor nastoupil pod vedením nového uměleckého šéfa Filipa Barankiewicze. V rámci šéfovské koncepce ponechal Barankiewicz na repertoáru devět stávajících titulů, k nimž vedle Timeless hodlá připojit Vàmosovo „oprášené“ nastudování Louskáčka (z dob šéfování Vlastimila Harapese), nově pak Marnou opatrnost v nastudování Fredericka Ashtona a Slovanský temperament v nastudování současných mladých choreografů. Celovečerní inscenace Timeless nabízí volné propojení tří osobitých tanečních stylů - od neoklasiky, přes pohybový tanec až po moderní pojetí s prvky klasiky a rituálu. Unikátní je i výběr choreografů, jejichž osobnostní předpoklady umožňují inscenovat bohaté spektrum tanečních a pohybových kreací, pocitů, dynamiky, nálad a síly projevu. Oslovují tak diváka napříč generacemi i tanečními preferencemi – každý si zde může najít to své, eventuálně se obohatit něčím novým.

Sólo pro souznění tance, hudby a lahodných písní

Červnová celovečerní premiéra baletu Sólo pro nás dva v podání baletního souboru Národního divadla učinila příjemnou a důstojnou tečku za patnáctiletým uměleckým šéfováním tanečníka, choreografa a režiséra Petra Zusky.

Jak se pražský princ zamiloval do brněnské Spící krasavice

Skvost klasického baletu, Spící krasavice Petra Iljiče Čajkovského se po více než dvaceti letech vrátil na brněnské jeviště. V sobotu 22. dubna 2017 se v Mahenově divadle uskutečnila premiéra prvního ze tří obsazení.

Taneční báseň Chvění rozechvěje těla i duše

Původně plánovanou jarní premiérou baletní sezony Národního divadla měla být choreografie Nacha Duata, ta však byla z technických důvodů zrušena. Místo ní představil šéf souboru Petr Zuska začátkem března vlastní choreografii nazvanou Chvění, kterou na podzim nastudoval se souborem baletu Národního divadla v Brně.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.