Ivan Žáček

Ivan Žáček

Vystudoval hudební vědu na Karlově Universitě, věnuje se hudební a operní kritice, a divadlu vůbec. Je členem různých divadelních porot, byl dramaturgem Státní opery, sedm biblických let sloužil v Radě Národního divadla. Jako filmolog se v Národním filmovém archívu zabýval výzkumem vztahu hudby a filmu, z té doby pochází řada felliniovských studií, překladů filmologických a muzikologických textů. Působil jako režisér a autor českých dialogů či překladatel, je za ním více než jedna stovka filmů. Dnes dělí svůj čas mezi divadlo a hudbu. Kromě Harmonie píše do Divadelních novin, Hudebních rozhledů, i do časopisu Svět a divadlo. Svými texty však zamořil i Týden, Kritickou přílohu RR, Lidové noviny, MF frontu dnes, Reflex. Překládá divadelní hry, odborné studie i knihy (Harold C. Schonberg, Životy velkých skladatelů).

Khatia Buniatishvili: Gruzínka s křehkou duší a ocelovými prsty

První věta, kterou jsem v telefonickém rozho­voru, na základě něhož vznikl tento rozhovor s Khatiou Buniatishvili, prohodil, nebyla otázka, ale gratulace. Den před tím totiž gruzínská pianistka oslavila své osmadvacáté narozeniny. Narodila se v hlavním městě Tbilisi o letním slunovratu, 21. června 1987, a jejího mimořádného, brzy rozpoznaného hudebního talentu se ujala, stejně jako v případě její o rok starší sestry Gvantsy, jejich matka, sama erudovaná a vášnivá muzikantka. Právě

Royal Liverpool Philharmonic, druhý večer

Druhý večer vystoupil s Královskou filharmonií anglický pianista Paul Lewis v Brahmsově 1. koncertu d moll. Psát zde o významu a renomé, jež si v posledních deseti letech tento liverpoolský rodák vydobyl, bylo by snadné, ale myslím zcela zbytečné. Odkazuji čtenáře, jenž byl svědkem jeho mimořádného výkonu včera v Brahmsově Koncertu, na Lewisovu integrální nahrávku Beethovenových Sonát, jež uskutečnil v letech 2006-2008 pro Harmonia mundi. Paul Lewis má některé dispozice, ani ne tak pokud jde o pianistickou techniku, ale spíše povahy

Mahlerova Třetí s Bělohlávkem a ČF

27. květen 2015
Mahlerova Třetí s Bělohlávkem a ČF

Třetí Symfonie Gustava Mahlera je vyvrcholením jeho kosmogonických vizí, velkolepých jak co do svérázné symfonické formy, tak co do překypujícího obsahu, plného neslýchaných kontrastů. Obsahu, jejž se Mahlerovi jen tak tak podařilo vměstnat do dvou hodin (bylo nutno opustit ideu sedmivěté symfonie, zakončené závěrečnou větou „O tom, co mi vypráví dítě“). Šestivětý kolos i tak trvá 100 až 110 minut – tolik trvá židovskému tvůrci zkoumání mystéria přírody a všech jejích nezbadatelných záhad. Tolik času zabere, než se Mahler vyzpovídá

Vittorio Grigòlo předvedl v Praze parodii bel canta

Má-li být mladý italský pěvec Vittorio Grigòlo představitelem nastupující generace lyrických tenorů, a vše tomu nasvědčuje, pak nás zřejmě čeká jen další, prohlubující se úpadek operního umění. Dojem z jeho pražského vystoupení 2. května bohužel žádný jiný závěr nedovoluje. Mladý pěvec, s jistou porcí nezpochybnitelného talentu a s již slušnou mezinárodní pověstí, disponuje sice menším, ale příjemným hlasem, který by mohl znít snad i lahodně, kdyby jej zpěvák soustavně nepřepínal. Všechna jeho hudební rozhodnutí jsou totiž

Výroční koncert Jednoty pro zvelebování hudby v Čechách

Jednota koná ve své novodobé historii výroční koncerty pravidelně 26. března, počínaje rokem 2011, kdy byla znovuzaložena po dvoustech letech. Připomeňme jen krátce, že její historie je úzce spjata se vznikem pražské konzervatoře, která byla založena, jako jedna z prvních škol svého druhu v Evropě, 24. dubna roku 1811 v tehdejším dominikánském klášteře sv. Jiljí. Její nejslavnější období je spojeno se jménem Antonína Dvořáka, který zde působil nejprve jako profesor, od roku 1891, a později i jako ředitel v letech 1901-1904. To již byla

Smrt Klinghoffera versus Mistři pěvci

17. prosinec 2014
Smrt Klinghoffera versus Mistři pěvci

Obnovená premiéra Mistrů pěvců norimberských, kterou MET zařadila na 2. prosince, byla ještě poznamenána dozvuky zuřivých protestů židovské veřejnosti proti říjnovému uvedení opery Johna Adamse The Death of Klinghoffer (1991)v nové, údajně antisemitistické inscenaci, jež je koprodukcí Met a londýnské English National Opera. Reakce byla tak bouřlivá (řada zpěváků dostávala písemné výhrůžky), že Peter Gelb, intendant MET rozhodl, že zruší přenos do světa. Při přenosu Mistrů v rámci met-in-hd o jedenáct dní později již vášně poněkud...

Salome versus Carmen

5. listopad 2014
Salome versus Carmen

Bizetova Carmen je moderními režiséry milována mimo jiné proto, že titulní postava je příjemně poddefinována. Dekonstruktérům se otvírají se dveře pro nikdy nekončící variace jejího charakteru, které mohou gradovat v závěrečné scéně před branou do corridy. Proč Carmen umírá? Je to sebevražda? Či vražda ze žárlivosti? Metropolitní opera ovšem moderní, výbojné dekontruktivistické režie nijak nepěstuje. Jistě by se do toho byla už dávno pustila, aby...

Chvála krumlovského letního potýkání s hudbou IV.

Bolšoj těatr nemá v Čechách zase takové jméno, aby naplnil Pé dvojku. Buďme rádi, Pivovarská zahrada je přece jen snesitelnější prostředí než beton parkoviště, lemovaný desítkami chemických záchodků Toi… Mohla by být ještě snesitelnějším prostředím, nebýt umanutosti dnešní mikroportové doby amplifikovat vše jako na běžícím pásu. Ozvučení je zlo vždy, i za předpokladu optimálního mixu. A do toho měla realita Pivovarské zahrady velmi daleko. Čím sedíte dále, tím jsou dynamické poměry absurdnější: ve dvacáté řadě slyšíte nesmyslně silný...

Chvála krumlovského letního potýkání s hudbou III.

V jedinečném prostředí Barokního divadla zazněla pocta největšímu českému baroknímu skladateli Janu Dismasi Zelenkovi, a to výběrem z jeho duchovních skladeb katolického ritu, komponovaných v Drážďanech, kam emigroval někdy kolem roku 1710. Václav Luks se svým souborem Collegium 1704 provedl některá ResponsoriaLamentationes, určené pro velikonoční bohoslužby a svatý týden před zmrtvýchvstáním Ježíše Krista, jež vznikaly v letech 1722–1723, doplněné o pozdější Miserere c moll z roku 1737. Spojení hudby, jež na...

Chvála krumlovského letního potýkání s hudbou II.

V Zámecké jízdárně vystoupil Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou Iona Marina ve výlučně dvořákovském programu, jehož centrem se stal Houslový koncert a moll, provedený Ivanem Ženatým. Nejvýraznější představitel české houslové školy současnosti přednesl svůj part s velkou noblesou i nadhledem, jenž je jistě výsledkem mnohaletého zrání. Sluncem prozářenou partituru, vlastně jeden nepřerušený sled lahodných souzvuků (o němž možno s jistou skepsí prohlásit, že se vyhýbá disonancím, v širším smyslu, asi jako čert kříži...

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.