Irena Černíčková

Irena Černíčková

Její životní cesta, která ji nakonec zavedla do Prahy, začala v jihomoravském Uherském Hradišti. Díky lásce ke klavíru, ale i hudbě samotné, vedly další kroky na Konzervatoř P. J. Vejvanovského v Kroměříži. Studiu klavírní hry a současně hudební vědy se poté věnovala na pedagogické a filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Profese pianistky a spontánní zájem o folklor, utvářený prostředím rodného Slovácka, později ohraničily tematický okruh její doktorské disertační práce, v níž se zabývala Uherskými rapsodiemi Franze Liszta. Klavíru se v současnosti věnuje jako pedagožka, korepetitorka i sólistka. Do Harmonie přispívá svými texty od roku 2012. Kromě profesní a osobní přitažlivosti k vážné hudbě přiznává také slabost pro hudbu jazzovou.

PKF svátečně: Duel podle Kadeřábka a bratři Fišerové podle Martinů

A to hned z několika důvodů. Nejenže následující řádky patří koncertu, který proběhl na Boží hod velikonoční, ale svátečním elementem večera byla i premiéra skladby Duel II Jiřího Kadeřábka. Dlouhodobě pak na koncertech řadím do kategorie svátečních posluchačských zážitků dirigentskou účast Jakuba Hrůši, což byl případ také tohoto večera. Jako každý rok, i letos uvedla PKF v rámci

Dagmar Pecková a její svět Kurta Weilla

Před dvaceti pěti lety se Dagmar Pecková zhostila sopránové role prostitutky Jenny v opeře Vzestup a pád města Mahagonny, zkomponované německým skladatelem Kurtem Weillem. Stalo se tak ve Státní opeře Stuttgart a bez nadsázky šlo o první krůček k realizaci jejího současného projektu. Tím je maraton celkem sedmnácti představení (ve formě kabaretní revue) zvaný Wanted Dagmar Pecková alias Mackie Messer, v němž je vše zasvěceno hudbě a osobnosti Kurta Weilla. Všechna představení se odehrají ve velkém sále pražské Lucerny (12. – 30. dubna), někdy

Saleem Ashkar uzavřel první cyklus Beethoven Residency

Izraelsko-palestinský klavírista Saleem Ashkar udělal tečku za prvním (přibližně tři čtvrtě roku probíhajícím) cyklem projektu Beethoven Residency, během něhož se představil pražskému, ale také německému a izraelskému publiku prostřednictvím čtyř koncertů věnovaných jedné z perel světové hudební literatury, sbírce klavírních sonát Ludwiga van Beethovena (v České republice proběhly všechny koncerty v prostorách Anežského kláštera). Ashkar se věnuje

Nezařaditelný Epoque Quartet

20. únor 2017
Nezařaditelný Epoque Quartet

Letos je tomu sedmnáct let, co byla umělecká scéna obohacena o pozoruhodný smyčcový kvartet, jenž za svou dobu působení prokázal neobvykle velkorysou žánrovou flexibilitu. Jeho členové jsou oslovování významnými osobnostmi či tělesy z nejrůznějších hudebně-stylových oblastí. Centrálním tématem následujícího rozhovoru byl nejnovější společný projekt Epoque Quartet a kanadského pianisty a skladatele Davida Braida, jehož kompozice pro klavír a smyčcový kvartet jsou obsahem nedávno vydaného CD „Flow“. Nahrávka se dočkala slavnostního křtu v Newyorské Steinway Hall a v pražském Jazzdocku. O podrobnostech jsem si povídala s Vítem Petráškem, violoncellistou a managerem Epoque Quartet v jedné osobě.

Česká filharmonie provedla Turangalîlu

Ve třech prosincových večerech (7. – 9. 12.) si mohou posluchači v pražském Rudolfinu vychutnat stále ještě nepříliš často prováděnou hudbu francouzského skladatele Oliviera Messiaena. Česká filharmonie v těchto dnech představuje jeho vrcholné symfonické dílo Turangalîla. K realizaci byli přizváni umělci, kteří zajistili téměř nejlepší možné předpoklady pro provedení odpovídající těm nejvyšším parametrům. Dirigentské taktovky se chopil David Robertson, jehož

České trio: Tradice i svěží vítr

Povídat si téměř čtyři hodiny se dvěma členy Českého tria pro mne byl nevšední zážitek. Nejen kvůli hostitelským přednostem Dany Vlachové, na jejíž krásné terase náš rozhovor probíhal, ale především pro nevídané množství zážitků a myšlenek, které mi společně se svým kolegou Milanem Langrem prozradili. Všichni členové tria jsou výraznými pedagogickými personami Pražské konzervatoře a violoncellista Miroslav Petráš předává své zkušenosti také studentům pražské Akademie múzických umění.

Abduraimov, Bělohlávek a Česká filharmonie aneb koncert jak má být

První koncert abonentní řady 121. sezony České filharmonie (12. října) patřil třem skladatelům z období klasicismu, romantismu a hudby 20. století. Dramaturgie večera přinesla díla Josepha Haydna, Sergeje Rachmaninova a Dmitrije Šostakoviče. Již tato autorská kombinace pro mne byla příslibem zajímavé hudební události, a zásluhou České filharmonie, Jiřího Bělohlávka a přizvaného hosta, Behzoda  Abduraimova, se stala také událostí krásnou a zapamatováníhodnou. Úvodní skladbou večera byla Haydnova Symfonie č. 96 D dur „Zázrak“. Dílo komponované v duchu

Saleem Ashkar zahájil sérii beethovenovských večerů

V pondělí 3. října byl v pražském Anežském klášteře otevřen ojedinělý koncertní cyklus klavírních recitálů nesoucí titul Saleem Ashkar Beethoven Residency. Izraelsko-palestinský klavírista Saleem Ashkar přednese v průběhu čtyř večerů stěžejní dílo klavírní literatury, a to Beethovenovy sonáty (další koncerty proběhnou 12. prosince, 6. února a 3. dubna). Během letošní sezóny je tento projekt realizován nejen v Praze, ale také v Berlíně, Izraeli - kde byl projekt představen již v průběhu letošního léta - a Osnacbrücku. Salem Ashkar je čtyřicetiletým rodákem z Nazaretu a jeho cesta ke klavírnímu umění byla na jednu stranu těžká pro „překonávání

Komorní řada Dvořákovy Prahy zahájena - excelentně!

Nazveme-li něco excelentním, využíváme tak označení pro situaci, kdy „někdo či něco vykazuje vynikající a vysoce ceněné vlastnosti“. Zahajovací večer komorní řady Dvořákovy Prahy, který se konal 6. září v Dvořákově síni pražského Rudolfina, představil umělce, jejichž hra vykazovala tyto parametry u každého jednoho z nich. Konkrétními hvězdami večera byli samozřejmě dva sólisté, a to houslista Daniel Hope a pianista Ivo Kahánek. Jejich třpyt by ovšem tolik

Charles Richard-Hamelin zakončil trojici klavírních recitálů Pražského jara

Hned v úvodu je nutno podotknout, že při výběru všech pianistů měli dramaturgové letošního ročníku PJ šťastnou ruku. Ano, tolik očekávaný Maurizio Pollini svůj recitál ze zdravotních důvodů odřekl, nicméně ten, kdo chtěl toho večera slyšet mimořádné klavírní umění, se toho dočkal i prostřednictvím „zaskakujícího“ kanadského pianisty Charlese Richard-Hamelina. Tento sedmadvacetiletý umělec si odnesl

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.