Dina Šnejdarová

Dina Šnejdarová

Hudbě se věnuje přibližně od svých pěti let. Postupně prošla školením klavír-varhany-cembalo-dirigování-liturgická praxe-základy zpěvu a muzikologie (FF UK), souběžně s tím se řadu let věnovala klasickému baletu pod vedením nezapomenutelné Dagmar Špryslové a krátce též scénickému tanci (Vysokoškolský umělecký soubor, dnes Taneční centrum Praha). Její „hudební mámou“ se stala pedagožka Alena Kuklová, rodačka z Poličky, díky níž neztratila radost z hudby a přibližně v devíti letech objevila tvorbu 20. století, zejména Bohuslava Martinů a Bély Bartóka. Za průnik do hudebně-analytického myšlení vděčí varhanici Miroslavě Svobodové, za překonání obav z improvizace Jitce Chaloupkové (Konzervatoř České Budějovice). V muzikologii se soustředila na hudbu starších období. Pracovala jako zástupkyně šéfredaktora Harmonie, spolupracovnice ČRo Vltava, editorka koncertních programů FOK, knihovnice Hudebního oddělení NK ČR. V současné době se věnuje vzdělávání svých dvou dcer a hudební publicistice (Harmonie, Czech Music Quaterly, FOK, Česká filharmonie, Pražské jaro), provozuje též autorský Dinin nevyvážený blog (dinasnejdar.blogspot.cz). Jejím nej- autorem je již od dětství Johann Sebastian Bach.

Symbiotický Zelenka s Ensemble Marsyas

15. říjen 2021
Symbiotický Zelenka s Ensemble Marsyas

Zelenka Festival Praha – Drážďany zahájil 14. října v Rytířském sále Velkopřevorského paláce na Malé Straně britský soubor Ensemble Marsyas pod vedením fagotisty, cembalisty a dirigenta Petera Whelana. Na programu byl výběr triových sonát Jana Dismase Zelenky (č. 1, 4, 6 ZWV 181), o nichž toho víme ještě méně než o autorovi samotném. Vznikly pravděpodobně v letech 1720–1722 buď jako procvičení dovedností získaných u Johanna Josepha Fuxe ve Vídni, nebo jako smělá prezentace pro české šlechtické mecenáše. Při jakých příležitostech zazněly, se také můžeme jen domýšlet, že by se ale hrálo vcelku všech šest najednou, o tom naopak můžeme ve světle dobových zvyklostí a při pohledu do partitury pochybovat.

Ivan Ilić oživil v české premiéře dílo Antonína Rejchy

Festival Moravský podzim si letos může připsat dvojí prvenství: debut srbsko-amerického klavíristy Ivana Iliće u nás a českou premiéru ambiciózního díla Antonína Rejchy L’Art de varier op. 57. Pro sólistu to navíc znamenalo příležitost uvést poprvé na veřejnosti dílo, jež nedávno natočil. Ač se jednalo o speciální večer pouze se skladbou autora, kterého stále ještě považujeme za raritního, sál Besedního domu v Brně se 12. října z větší části zaplnil – pozitivní signál pro dramaturgy, že se klavírní publikum nezdráhá rozšířit si obzory a že je Rejchovi, přinejmenším v Brně, nakloněno.

Pavel Kohout: Varhany musí mít duši

Ve čtyřiadvaceti letech zvítězil Pavel Kohout ve významné Mezinárodní varhanní soutěži Musashino-Tokyo, kde zároveň obdržel Minoru Yoshida Memorial Prize za nejlepší interpretaci díla J. S. Bacha a zlatou medaili. To mu otevřelo dveře na světová pódia a do mnoha sakrálních prostor, od té doby sjezdil coby koncertní varhaník takřka celý svět.

Nathalie Stutzmann s orchestrem dýchá

Momentálně je Nathalie Stutzmann třetí sezonu šéfdirigentkou norského Kristiansand Symphony Orchestra, u dalších orchestrů hostuje. Natočila dohromady přes 50 snímků. A zpěv neopustila. Nathalie Stutzmann vždycky trochu vybočovala. Jako jediná ve svém okolí se v dětství věnovala hudbě, v pubertě ji začaly bavit motorky a kožené bundy, po úspěšné pětadvacetileté dráze sólové zpěvačky, v níž byla díky mimořádné barvě hlasu a skvělé technice označena za jednu z nejlepších světových altistek, se rozhodla přibrat ke zpěvu ještě taktovku. Harmonie pokračuje v představování současných významných dirigentek.

Nové album Igora Levita je svědectvím své doby

Nahrávky Igora Levita začínají vypadat jako procházka krajinou umělcovy duše. Míra interpretační subjektivity je zde vysoká a zatím vše nasvědčuje tomu, že bude i nadále. Zatímco album Life vytrysklo z bolesti, Encounter (Setkání) je vyústěním osobního ticha karantény a 52 domácích koncertů, jež Levit na jaře streamoval ze svého berlínského bytu. Klavírista snímek výstižně charakterizoval jako „dlouhé diminuendo“ a v tomto kontextu je třeba ho chápat.

Druhá adventní radost s Českou filharmonií, Honeckem a Buchbinderem

Druhý adventní koncert pojala Česká filharmonie zejména jako poctu Ludwigu van Beethovenovi, jeho Symfonii č. 1 postavila do kontextu s Mozartovým Klavírním koncertem č. 20 d moll a výběrem z Griegovy hudby k Peeru Gyntovi. Přizvala k tomu z Vídně jedny z nejpovolanějších umělců, dirigenta Manfreda Honecka a klavíristu Rudolfa Buchbindera.

Česká filharmonie si umí najít online cestu k lidem. A jde jí to skvěle

Bylo nás pět a dostalo se nám privilegia zúčastnit se live streamu prvního adventního koncertu České filharmonie s dirigenty Johnem Eliotem Gardinerem a Ondřejem Vrabcem, abychom mohli konečně zase napsat o živé hudbě. Myslím, že to bylo poprvé, co jsem vstupovala na koncert do setmělého Rudolfina provozním vchodem a procházela nezvykle tichými chodbami, kde svítilo jen nejnutnější osvětlení. Dvořákova síň se pro tu chvíli stala víc než kdy jindy chrámem umění a aby z její prázdnoty nebylo člověku smutno, pasovala jsem se na členku aristokratické rodiny, která jde na soukromou hudební produkci a je natolik „posh“, že u toho nebude ani tleskat.

Jak Češi oslavili 250. výročí Antonína Rejchy

Lakonicky řečeno, nijak. Až na jednu výjimku, a nemůže za to ani covid-19, ani Beethoven, který se narodil ve stejném roce. Zatímco dílo velkého „LvB“ se v sezoně 2019/2020 objevilo ještě víc než jindy, Rejcha v plánu nebyl - hlavně ne v Praze, odkud pochází, a ponechme přitom stranou, že by z původních záměrů nezbylo nic. Byly totiž nulové.

Igor Levit: Miluji komunikaci s lidmi

2. listopad 2020
Igor Levit: Miluji komunikaci s lidmi

Mezinárodní kariéru Igora Levita, který pochází z Ruska a žije v Německu, odstartovalo před sedmi lety debutové album Beethovenových posledních klavírních sonát, vloni vydal kompletně všech dvaatřicet. V současnosti jednoznačně patří k nejžádanějším, nejvytíženějším a také nejvýraznějším sólistům své generace. Jeho intepretace je lehká i dravá jako orlí let, živá vystoupení strhující, nahrávky někdy trochu provokativní. Letošní sezonu se věnuje zejména provádění cyklu Beethovenových sonát, s těmi posledními má přijet v listopadu do Prahy na Klavírní festival Rudolfa Firkušného. Při této příležitosti se uskutečnil telefonický rozhovor, který vzhledem k umělcově „nepolapitelnosti“ nemohl být příliš dlouhý. I v hektické situaci se ale projevilo, co třiatřicetiletého Igora Levita skvěle vystihuje: úcta. Nevědomky tím dokázal, že není pozér a že to, o čem tak často mluví a píše, je pravda, kterou sám skutečně žije.

Miriam Němcová: Serva della musica

26. říjen 2020
Miriam Němcová: Serva della musica

Chtěla být zpěvačkou, baletkou nebo herečkou. Rada učitele ji ale nakonec dovedla k dirigentskému pultu, u něhož potřebuje od každého trochu. Miriam Němcová si otevřela dveře k tradičně mužskému povolání, dnes patří ke stálicím českého hudebního života, a právě s ní proto otevíráme novou sérii článků, ve které vám na stránkách HARMONIE představíme významné dirigentky dneška.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.