Dina Šnejdarová

Dina Šnejdarová

Hudbě se věnuje přibližně od svých pěti let. Postupně prošla školením klavír-varhany-cembalo-dirigování-liturgická praxe-základy zpěvu a muzikologie (FF UK), souběžně s tím se řadu let věnovala klasickému baletu pod vedením nezapomenutelné Dagmar Špryslové a krátce též scénickému tanci (Vysokoškolský umělecký soubor, dnes Taneční centrum Praha). Její „hudební mámou“ se stala pedagožka Alena Kuklová, rodačka z Poličky, díky níž neztratila radost z hudby a přibližně v devíti letech objevila tvorbu 20. století, zejména Bohuslava Martinů a Bély Bartóka. Za průnik do hudebně-analytického myšlení vděčí varhanici Miroslavě Svobodové, za překonání obav z improvizace Jitce Chaloupkové (Konzervatoř České Budějovice). V muzikologii se soustředila na hudbu starších období. Pracovala jako zástupkyně šéfredaktora Harmonie, spolupracovnice ČRo Vltava, editorka koncertních programů FOK, knihovnice Hudebního oddělení NK ČR. V současné době se věnuje vzdělávání svých dvou dcer a hudební publicistice (Harmonie, Czech Music Quaterly, FOK, Česká filharmonie, Pražské jaro), provozuje též autorský Dinin nevyvážený blog (dinasnejdar.blogspot.cz). Jejím nej- autorem je již od dětství Johann Sebastian Bach.

Smělý a hrdinský Bach v Rudolfinu

5. červen 2018
Smělý a hrdinský Bach v Rudolfinu

Dominantou Dvořákovy síně jsou bezesporu varhany. Při každém koncertě na nich ulpívá zrak posluchačů, málokdy je ale možnost ponořit se do jejich zvuku při sólovém koncertě. Pamětníci mohou vzpomínat, kolikrát jim to bylo do roku 1989 dopřáno v rámci cyklu dnes již neexistujících varhanních pondělků, od té doby ale příležitostí značně ubylo. Díky festivalu Pražské jaro se čas od času daří slyšet rudolfinský nástroj znovu sólově, letos jej představil Pavel Svoboda (31. 5.), který tím zahájil svůj plánovaný sedmiletý cyklus provedení Bachovy kompletní tvorby.

Jordi Savall: Hudba je živoucí historií lidstva

Jordi Savall je legendou současného hudebního světa. Interpret, učitel, badatel, dirigent, skladatel a v neposlední řadě tvůrce originálních projektů dokázal za svou více než padesátiletou kariéru oslovit nesčetné množství posluchačů a ukázat jim, že hudba, ať už zapsaná, ústně tradovaná, hraná na louce nebo v koncertní síni, má smysl jen tehdy, když se dotýká lidského nitra.

Benátská slavnost po francouzsku: Roztančené Collegium Marianum

V letošním osmnáctém ročníku cyklu Barokní podvečery se soubor Collegium Marianum soustředí zejména na prolínání italského a francouzského stylu. Jak už jsme u tohoto ansámblu zvyklí, nechybí při tom dotyk liturgie ani vůně divadelních líčidel. To první nabídli hudebníci jak se sluší a patří v postní době, na jeviště se vypravili až v čase májovém. Tentokrát se tématem stala rozverná benátská noc s příměsí francouzské elegance a svůdnosti. Taneční střevíčky si v pražském Divadle ABC obula Gudrun Skamletz, s níž soubor spolupracoval poprvé v roce 2008 na představení Taneční mistr.

Beatrice Rana miluje Bacha, vesmír a dobrodružství

Čtyřiadvacetiletá temperamentní Italka zčeřila poprvé klavírní vody na 14. ročníku prestižní Mezinárodní Van Cliburnovy soutěže, v níž coby dvacetiletý „žabec“ s přehledem dosáhla na stříbrnou medaili, získala cenu publika a během několika dnů vyvolala doslova Rano-mánii. V současné době má natočeny dva pozoruhodné snímky, za sebou bachovské turné, cenu Gramophone za rok 2017 v kategorii Mladý umělec, spolupráci s předními dirigenty a vystupování v top koncertních sálech. Píše se o její mimořádné zralosti, eleganci na pódiu i mimo něj, originalitě, dokonce bývá označována za geniální až zázračnou. Podíváme-li se na její dosavadní profesní život v celé šíři, nejsou tyto superlativy zas tak překvapivé. Ptáme-li se, co stálo za prudkým vzestupem této umělkyně, pak je to kromě nadání hojnost soutěžních zkušeností, inteligence a v neposlední řadě, přesněji řečeno v první řadě, tvrdá práce.

Noblesní Café crème Moniky Knoblochové

Hudební salón cembalistky Moniky Knoblochové nabízí už devět let v prostorách pražského kostela sv. Vavřince komorní hudební setkání, při nichž vládne pohoda, nadhled a kvalita. Poslední letošní koncert s názvem „Vivaldi na cestách“ byl věnován slávě a šíření díla tohoto slavného skladatele, zazněla však i díla jeho současníků a předchůdců (3.12.). Hosty tohoto spontánního, svižného večera byli Jakub Kydlíček (zobcové flétny), Ján Prievoznik (violon, kontrabas) a Michaela Bieglerová (barokní fagot).

Barthold Kuijken v Ostravě – setkání moudrosti s dokonalostí

Svatováclavský hudební festival v Ostravě potěšil příznivce staré hudby hned dvěma koncerty belgických interpretů, flétnisty Bartholda Kuijkena a cembalisty Ewalda Demeyera. Program s názvem „J. S. Bach a jeho synové“ zazněl nejprve 7. 9. v Dolním Benešově, den poté v kostele sv. Jakuba staršího v Ostravě-Plesné. Příležitost setkat se s jedním z průkopníků historicky poučené interpretace si 8. 9. nechal ujít jen málokdo, a tak se prostory nevelkého, leč akusticky přívětivého prostoru z druhé poloviny 18. století zaplnily do nejposlednějšího místa kostelní lavice. Celý večer byl věnován památce nedávno zemřelého slavného stavitele kopií historických dřevěných dechových nástrojů Rudolfa Tutze z Innsbrucku, na jehož flétny Kuijken hraje a s nímž ho pojilo dlouholeté přátelství.

Versailles s příchutí Baskicka

26. červenec 2017
Versailles s příchutí Baskicka

Co má společného španělská hudba s Versailles? Víc, než se zdá. Letní slavnosti staré hudby, při nichž výlet na Pyrenejský poloostrov snad nikdy nechybí, přizvaly v Čechách již známý baskický soubor Euskal Barrokensemble, aby nám ukázal něco velmi důležitého: kořeny. Kořeny některých tanců barokních suit, které tak často slýcháme ve stylizované podobě. Víme, co s chaconnou dokázali udělat Jean-Baptiste Lully či Jean-Philippe Rameau, snadno si představíme některou ze saraband Johanna Sebastiana Bacha, jenže málokdo z nás, až na zarputilé milovníky etnické hudby, tuší, jaká byla původní podoba těchto tanců. Baskičtí hudebníci nezůstali jen u toho a zavedli nás ještě dál, k samotné pra-podstatě hudby, ke vzácnému pokladu naší pozemské historie, jímž jsou lidové písně. V reprezentativním Císařském sálu Trojského zámku, jemuž vévodí malby oslavující vítězství nad Turky u Vídně v roce 1683, jsme se stali svědky mísení kultur, stylů a především přirozené, čisté radosti z hudebního tvoření (24.7.). Zcela symbolicky tento koncert doprovodil déšť, který jako by se v jednom okamžiku stal součástí programu a podtrhl svou katarzní funkci.

Cembalový vodopád Jeana Rondeaua

24. červenec 2017
Cembalový vodopád Jeana Rondeaua

Třetí festivalový večer Letních slavností staré hudby představil posluchačům ve smělé a zároveň rafinované dramaturgii další významnou oblast hudebního provozu královského dvora ve Versailles – skladby pro sólové cembalo. V Tereziánském sále Břevnovského kláštera usedl k tomuto nástroji interpret s příznačným jménem Jean Rondeau (20. 7.).

Kateřina Chroboková mezi Messiaenem a Bachem

KATT je umělecké jméno cembalistky a varhanice Kateřiny Chrobokové (na svém webu si říká Katta), výtečné a dnes již zkušené interpretky, o jejímž velkém hudebním nadání a silné intuici nemůže být pochyb. Všechny podněty, které nashromáždila během svých studií (Janáčkova konzervatoř Ostrava, JAMU Brno, Utrecht School of the Arts, Lammeninstitut Leuven, Schola Cantorum Basiliensis), přetavila do svébytného uměleckého programu, jímž se stala kromě interpretace také snaha přiblížit klasickou hudbu a zvuk královského nástroje publiku mimo standardní koncertní okruhy. Jak se zdá, produkce KATT jsou zároveň vítaným osvěžením pro pořadatele klasických koncertních řad a festivalů, neboť také oni by rádi své publikum rozšířili o nové abonenty. Pro mnohé posluchače se tedy stávají její vystoupení pomyslným žánrovým mostem.

Ludvík XIV. a jeho „latinský Lully“

17. červenec 2017
Ludvík XIV. a jeho „latinský Lully“

Letním slavnostem staré hudby kraluje letos francouzská hudba 17. a 18. století – hlavním tématem festivalu se stal zámek ve Versailles. Velkolepost místa, jež ve své době představovalo pro mnoho evropských panovnických dvorů nedostižný vzor, přebírá na několik týdnů barokně bohatá Praha a zpoza hlubin času zve k účasti posluchače nejpovolanějšího: Krále slunce. Ten je zde prezentován se vší důstojností, zahajovací koncert (11. 7.) nás tedy zavedl nikoli do 

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.