Bohuslav Vítek
Je tomu bezmála půl století. Na jednom z koncertů mezinárodního sborového festivalu IFAS v Pardubicích bylo očekáváno v té době bezkonkurenčně nejlepší studentské sborové těleso – Brněnský akademický sbor, do té doby vedený Lubomírem Mátlem. Jaké bylo překvapení publika i zúčastněných sborů, když se před BASem ve stejné umělecké konstelaci objevil mladý dirigent, u nás zatím neznámý Petr Altrichter (* 24. května 1951).
Tok lidského života je neúprosný ve svých časových omezeních. A je zcela lhostejné, kolik času je každému z nás vymezeno. V okamžicích jeho uzavření je důležitější, jak jsme své životy prožili, co jsme na světě zanechali našim následovníkům. PhDr. Jiřím Pilkou (zemřel 7. července 2018) jsme byli obdařeni schopnostmi vstupovat – ať jsme zkušení, či neprobuzení posluchači – do světa hudby ve všech jeho podobách a proměnách. V pozdní době Jiří Pilka rozšířil své pohledy na život v obecném slova smyslu, který se dotýkal ve svých jednotlivostech i souvislostech zdaleka ne jen hudbymilovných posluchačů. Vakuum, jež vzniká po odchodu jedinečných osobností, je těžké zaplnit a navázat tam, kde smrt přetrhla těmto mimořádným osobnostem to, co ještě nevyslovily, ač si to přály. To je i případ Jiřího Pilky.
Aristokratický i laskavý Václav Neumann býval ikonou České filharmonie, dnes je téměř zapomenut
1. září 2015
Bylo to v roce 1964 ve svatovítské katedrále před začátkem jednoho z koncertů Pražského jara. Na programu bylo Honeggerovo oratorium Jana z Arku na hranici, tedy festivalová událost číslo jedna. Na pódium před oltářem zasedli rozhlasoví symfonikové a tehdy ještě existující vynikající Pěvecký sbor Čs. rozhlasu. A právě nastupovali hlavní protagonisté - celá plejáda tehdejších slavných českých herců a pěvců v čele
Memoáry různých osobností hudebního života bývají považovány spíše za zajímavá čtení než za závažné publikace muzikologického významu. Je to chyba a tato publikace, jež byla vydána péčí Akademie múzických umění a jejího vydavatelství, ji plně potvrzuje. Její přínos je totiž několikerý. Pokud se domníváme, že osobnosti, na něž Jaroslav Smolka vzpomíná a o nichž píše, jsou dostatečně známé, opět se hluboce mýlíme. S nemilým překvapením zjišťujeme, jak rychle jsou právě ona jména zapomínána. Nástupem mladých generací ustává zájem...
Minulost i budoucnost - stereofonie Karla Ančerla
23. červen 2005
Supraphon znovu vydává - již podruhé na kompaktních discích - systematickou řadu nahrávek Karla Ančerla. Tentokráte ovšem jde o velký projekt, který zachycuje v kompletu takřka vše, co tento...
Snad se představitelé Supraphonu nebudou mračit nad "vypůjčením" tohoto názvu. Patřil před lety třem albům tehdy ještě černých desek s reedicemi nahrávek Václava Talicha. To první bylo...
Antonín Dvořák: Symfonie č. 9 "Z Nového světa", V přírodě, Karneval, Othello
23. červen 2005
Tuto nahrávku bych krátce charakterizoval větou: spontaneita není všechno. První věta Novosvětské působí jako uvolněný a líbezný proud dojmů a barev, Largo se místy jen tak líně...
Vydavatelství Supraphon vydalo opět komplet všech devíti symfonií Antonína Dvořáka. Jde o základní repertoárovou kapitolu české hudby, v oblasti formy symfonie nesporně nejzávažnější....
Václav Talich - Special Edition 2, Bedřich Smetana: Česká píseň, Josef Suk: Pohádka, Vítězslav Novák: Slovácká suita
8. říjen 2005
Nový talichovský projekt Supraphonu, který je naplánován na léta 2005-2007, je velmi užitečný a cenný. Václav Talich je považován za prototyp novodobého českého dirigenta, za protagonistu interpretace českého repertoáru.
Václav Talich - Special Edition 3, Leoš Janáček: Taras Bulba, Josef Suk: Zrání
8. říjen 2005
Třetí kompaktní disk nové talichovské řady přináší dva tituly, v novodobé české hudební historii zcela základní. Obě nahrávky byly dlouhá léta považovány za bezkonkurenční a vzorové, rozhlas...
