Klasicky a nezvykle – pod tímto názvem se uskutečnil 4. abonentní koncert cyklu Filharmonie doma v Besedním domě ve dnech 10. a 11. března (byla jsem na druhém koncertě). Jak už titul naznačoval, nabízel program, který se skládal ze dvou polovin. První skladbou byla Beethovenova předehra Coriolan, přednesená s náležitým výrazem, s kontrasty míst dramatických a lyrických. Schubertovu Třetí symfonii D

Pátým koncertem sezony 2015/2016 pokračoval 18. února cyklus Bacha na Mozarta, který v Brně pořádá Czech Ensemble Baroque. Tentokrát v Besedním domě představil houslistu Johna Hollowaye. Tento anglický hráč na barokní housle má za sebou úspěšnou dráhu na poli staré hudby, patří k předním hudebníkům, kteří se ve Velké Británii věnovali staré hudbě už od sedmdesátých let. Vyučoval na

Druhý večer cyklu Moravské galerie nazvaný Vox imaginis pokračoval 27. ledna v jednom ze sálů Místodržitelského paláce v Brně. Pořad s názvem Modrá, žíhaná a červená představoval tři umělecké oblasti, všechny vysokých kvalit. V centru pozornosti stál obraz významného akademického malíře, grafika, designéra a pedagoga Jana Kotíka (1916–2002) Tabule, registrující modrou, modrofialovou, červenofialovou a

„Má flétnu z čtyřiadvacetikarátového zlata, ale to už je moc měkké,“ zaslechla jsem v tramvaji vysvětlování starého pána, který – stejně jako já – mířil do brněnského Janáčkova divadla na první koncert cyklu Filharmonie v divadle I v pátek 15. ledna. I na plakátech se psalo o mimořádném nástroji, který vlastní Sharon Bezaly. Tato izraelská hráčka má opravdu příčnou flétnu ze zlata, v Brně však představila i

Skladby Dietericha Buxtehudeho, Bachova nejvýznamnějšího předchůdce v tvorbě varhanní a kantátové, se často hrají v oblastech, kde žil: na území dnešního Švédska, Dánska a severního Německa, u nás jen zřídka. V roce skladatelova třístého výročí úmrtí – roku 2007 – byl na Velikonočním festivalu v Brně proveden cyklus Buxtehudeho kantát Membra Jesu nostri BuxWV 75, letos po něm sáhl Czech Ensemble

Působí skromně, klidně a harmonicky, téměř jako Angličan. Když ho v Brně potkáte, vždycky jde vyučovat, zkoušet nebo cvičit. S varhaníkem Zdeňkem Nováčkem, čerstvým šedesátníkem, jsem se setkala ve Varhanním sále Hudební fakulty JAMU, kde právě cvičil nový repertoár. Přestože ho znám už roky a vím o něm, že je vynikající hráč a pedagog, vůbec jsem nevěděla, co ho přivedlo k varhanám.

Protagonistou čtvrtého večera 20. ročníku Mezinárodního varhanního festivalu v pražské bazilice sv. Jakuba byl Hans-Ola Ericsson, švédský varhaník, který působí na McGillově univerzitě v kanadském Montrealu. V Praze, resp. v České republice se představil vůbec poprvé a to francouzsko-skandinávským programem, v jehož středu stála skladba Johanna Sebastiana Bacha. Večer zahájil Intradou, kterou její tvůrce

Za dvacet let své existence mezinárodní varhanní festival poeticky nazvaný Audite Organum (Slyšte varhany) představil na recitálech v bazilice sv. Jakuba na Starém Městě pražském na 130 špičkových interpretů ze sedmadvaceti zemí světa včetně naší republiky. S mimořádným nasazením se o zajištění tohoto cyklu o osmi koncertech, který se koná vždy v srpnu a září, stará titulární varhanice baziliky Irena Chřibková spolu s týmem nadšených lidí i s varhanářem a kameramanem. Zahajovací koncert letošního jubilejního ročníku, který se

Filharmonie Brno uzavřela svou 59. sezonu čtvrtým koncertem Symfonického abonmá 28. a 29. května v Janáčkově divadle, uzavřela tak zároveň šestileté působení srbského dirigenta Aleksandra Markoviće coby uměleckého šéfa. Na programu slavnostního večera (byla jsem v pátek 29. května) byla Mahlerova Pátá symfonie cis moll, slavná monumentální celovečerní skladba, není proto divu, že přilákala početné publikum, ve druhém pořadí zůstalo jen několik neobsazených míst a přítomni byli i zahraniční zájemci. V posledních desetiletích náleží Mahler

Spolek přátel hudby při Filharmonii Brno přispěl k letošnímu 330. výročí narození Johanna Sebastiana hned dvěma recitály – 21. dubna to byl klavírní koncert Jana Jiraského, docenta HF JAMU, s prvním dílem Dobře temperovaného klavíru, a 5. května varhanní koncert Pavla Černého, pedagoga hudebních fakult JAMU a AMU. Tento večer byl osmým, tedy posledním abonentním koncertem cyklu Spolku přátel hudby a uskutečnil se za podpory statutárního města Brna. Mladě vypadající čtyřicátník Pavel Černý vystoupil před brněnským publikem už