Za dvacet let své existence si pražský MHF Letní slavnosti staré hudby získal srdce mnoha milovníků barokní hudby. Myslím, že bez tohoto unikátního festivalu si už letní měsíce ani nedovedou představit a své dovolené si vybírají podle termínů koncertů… Letošní dramaturgie byla vyhlížena s velkým očekáváním. Dvacátý ročník totiž zároveň přinesl nové projekty dosavadní čtyřleté úzké spolupráce mezi Centrem historických umění Collegium Marianum a Centrem barokní hudby ve Versailles. Spolupráce se od roku 2016 prohlubovala nejen v rámci samotného festivalu, ale rovněž při pořádání Akademie Versailles v Praze, která každoročně v jarních měsících umožňuje našim studentům odbornou výuku v oblasti barokní hudby, tance a zpěvu pod vedením lektorů a umělců obou institucí. Nelze nezmínit, že vzájemnou spolupráci inicioval a dlouhodobě podporuje Francouzský institut v Praze a v loňském roce se obě instituce smluvně zavázali k dalšímu tříletému pokračování. Jedním z úspěšných společných projektů je rovněž CD nahrávka Grands Motets (2018) s velkými motety Michela-Richarda de Lalanda, která se setkala s ohlasem publika i kritiky.

Dramaturgie MHS Pražské jaro v letošním roce velmi aktuálně reagovala na další z význačných úspěchů mladých českých houslistů na předních zahraničních soutěžích. Ve středu 29.5.2019 se v pozdně večerním „Nokturnu“ v pražském Rudolfinu představil čerstvý vítěz soutěže Fritze Kreislera ve Vídni, teprve šestadvacetiletý Milan Al-Ashhab. Za klavírního doprovodu Adama Skoumala přednesl výběr z převážně virtuózních skladeb Nathana Milsteina, Ernesta Blocha, Maurice Ravela, Heinricha Wilhelma Ernsta a Franze Waxmana. V programu nechyběla ani efektní skladba Djinnia od Adama Skoumala, jehož Cikánské melodie pro housle a klavír v přídavku celý večer také efektně zakončily. 

První z koncertů komorní řady MHS Pražské jaro představil českému publiku notoricky známého a oblíbeného amerického klavíristu Garricka Ohlssona v novém světle. V roli komorního hráče. Ve Dvořákově síni pražského Rudolfina dne 16.5. společně s předními členy Bostonského symfonického orchestru provedl Klavírní trio č. 1 C dur op. 86 J. Haydna a Klavírní kvintet f moll op. 34 J. Brahmse. Program dramaturgicky skvěle doplnil Dixtuor pro dechové kvinteto a smyčcové kvinteto J. Françaixe, ve kterém Boston Symphony Chamber Players vedle skvělých smyčců předvedli rovněž vysokou úroveň dechové sekce.

Operní projekce ve Francouzském institutu v Praze se již staly příjemnou a vyhledávanou tradicí. Projekt původně vznikl v roce 2013 s cílem umožnit divákům zhlédnout aktuální francouzská operní představení, a to především z Národní opery v Paříži, z Opery v Lyonu a festivalu v Aix-en-Provence. Postupně se ale vybraná představení zaměřovala i na další známé evropské operní domy. Pravidelnému návštěvníkovi se tak nabízí možnost porovnat představení z různých evropských měst a významně si tak rozšířit celkový přehled o současném operním světě. Ostatně projekce jsou velkým zážitkem mimo jiné i díky Kinu 35, pojmenovaném podle sídla Francouzského institutu v Praze ve Štěpánské ulici 35… Promítací sál je vybaven moderními technologiemi, které umožňují mimořádně kvalitní poslech i promítání.

Česká filharmonie během svých dvou posledních abonentních koncertů v pražském Rudolfinu uvedla méně známá díla P. I. Čajkovského – Symfonii č. 2 c moll „Maloruskou“ op. 17 a druhý i třetí klavírní koncert op. 44 a op. 75. Sólista obou večerů, klavírista Kirill Gerstein, pro první z obou koncertů nastudoval také Concertino pro klavír a komorní soubor Leoše Janáčka a dramaturgický kontrast pak přinesla Symfonie č. 9 C dur „Velká“, D. 944 Franze Schuberta. Pod taktovkou šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie Semjona Byčkova tak Česká filharmonie dokončila nahrávání poslední koncertní části rozsáhlého „Čajkovského projektu“.

Ve Smetanově síni Obecního domu v Praze v neděli 6.1.2019 proběhl závěrečný koncert MHF České doteky hudby. Symfonický orchestr Českého rozhlasu provedl za řízení svého hlavního hostujícího dirigenta, Marka Šedivého Symfonický prolog Jiřího Pauera, Koncert h moll pro violoncello a orchestr op. 104 Antonína Dvořáka a Sinfoniettu Leoše Janáčka. V rámci večera se také poprvé v Praze představila mladá talentovaná francouzská violoncellistka, Camille Thomas.

V pražském kině Lucerna včera proběhla slavnostní předpremiéra dokumentu „Když já tak rád diriguju…“. Vznikl ve spolupráci České filharmonie a České televize a svým úhlem pohledu mapuje a dokumentuje poslední dva roky působení Jiřího Bělohlávka, šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie. Zároveň otevírá velmi působivým způsobem pohled do Bělohlávkova soukromého života, odkrývá jeho povahu i vztah k orchestru, a dává rovněž prostor pro četné Bělohlávkovy vzpomínky. Tvůrci filmu, Roman Vávra – režie, Katarína Gayerová Buchanan – střih, Miroslav Janek – kamera, v téměř stominutovém filmu vytvořily zajímavý kaleidoskop záběrů, které ve své celistvosti na diváka působí mimořádně silným dojmem.

Klavírní festival Rudolfa Firkušného ve své historii včera podruhé přivítal spolu s vynikajícím klavíristou také orchestrální těleso. Po Berlínské filharmonii s Ivo Kahánkem (2014) se včera na festivalu představil korejský Symfonický orchestr KBS pod taktovkou svého šéfdirigenta Yoela Leviho. Orchestr byl pozván společně s vítězem prestižní Mezinárodní klavírní soutěže Van Cliburna 2017, korejského klavíristy Yekwona Sunwooa, který se zhostil sólového partu Koncertu pro klavír a orchestr č. 3 d moll op. 30 Sergeje Rachmaninova. Jeho skvělý výkon dramaturgicky lemovaly koncertní předehra Karneval op. 92 Antonína Dvořáka a Symfonie č. 5 e moll op. 64 P. I. Čajkovského.

Jakub Hrůša včera s velkým úspěchem debutoval s orchestrem Berlínských filharmoniků. Ve slavné Digital Concert Hall pod jeho vedením zazněl dramaturgicky zajímavý program české hudby - Symfonická báseň Zlatý kolovrat op. 109 Antonína Dvořáka, Koncert pro housle a orchestr č. 1 Bohuslava Martinů a Rapsodie pro orchestr Taras Bulba Leoše Janáčka. V sólovém partu houslového koncertu se představil přední německý houslista Frank Peter Zimmermann.

Koncert České filharmonie k 100. výročí republiky naplnil ve středu večer Dvořákovu síň pražského Rudolfina publikem, které si přišlo připomenout význam tohoto tělesa v historii našeho národa. Byl to rovněž zlomový koncert pro Semjona Byčkova, který se poprvé představil v nové pozici šéfdirigenta a hudebního ředitele, navíc s ryze českým programem. Večer uvedla předehra a výběr tanců ze Smetanovy opery Prodaná nevěsta, Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H 271 Bohuslava Martinů a ve druhé polovině večera Symfonie č. 9 e moll „Z nového světa“ Antonína Dvořáka.