úterý, 4. srpen 2020

Zemřel Leon Fleisher, klavírista jedné i druhé ruky

Napsal(a) 

Leon Fleisher, foto Eli Turner Leon Fleisherfoto: Eli Turner

Nejproslulejší americký klavírista jedné ruky Leon Fleisher zemřel tuto neděli ve věku 92 let. Proslavil se jako virtuóz především v 50. a 60. letech, později jej však dystonie pravé ruky donutila zaměřit se na výuku, dirigování a repertoár pro levou ruku. Během devadesátých let na svoji ranou kariéru úspěšně navázal a hudbu vyučoval až do svých posledních dní.

Leon Fleisher se narodil 23. července 1928 v San Francisku Židovským emigrantům z východní Evropy. Jeho kariéra nabrala start po vzoru zázračných dětí – ve čtyřech letech, po vzoru staršího bratra, začal hrát na klavír, v osmi již vystoupil veřejně, v šestnácti debutoval v Carnegie Hall s Newyorskou filharmonií. Dirigent Pierre Monteux jej prohlásil za „klavírní objev století“. Není divu, vzhledem k tomu, že jej v jeho pouhých devíti letech přijal za studenta legendární Artur Schnabel – a to i přesto, že učit děti obyčejně odmítal.

V roce 1952 se Fleisher stal prvním laureátem bruselské soutěže královny Alžběty. V té době již také úspěšně nahrál řadu důležitých děl zejména romantické sólové klavírní literatury. O pouhých jedenáct let později však začal postupně přicházet o cit v pravé ruce. Fokální dystonie, kterou si podle vlastních slov přivodil nadměrným cvičením, jej záhy donutila přeorientovat svoji dosavadní kariéru ve prospěch výuky a dirigování a interpretaci klavírního repertoáru určeného pro levou ruku. Od té doby proslul zejména skladbami původně určenými Paulu Wittgensteinovi a Ravelovým koncertem pro levou ruku. Hrál však také hudbu, kterou napsali přímo jemu přední skladatelé včetně Leona Kirchnera.

Fleisher se přesto pochopitelně pokoušel své omezení zvrátit – vyzkoušel prakticky všechny možné způsoby terapie včetně masáží, rehabilitace, elektrokonvulzivní terapie, botoxových injekcí i chirurgického zásahu. Po celých třiceti letech se mu nakonec podařilo hendikep překonat a znovu ovládnout všech deset prstů. Od poloviny devadesátých let tak opět začal vystupovat jako „obouruční“ klavírista, v roce 2003 se vrátil do Carnegie Hall a o rok později vydal album jednoduše nazvané Two Hands. Ačkoli se jeho obouruční technika
již nikdy nevrátila zcela, sám Fleisher si uvědomoval, že mu tento nedostatek nakonec umožnil mnohem pestřejší hudební život než jakého by se mu dostalo coby „pouze“ virtuóznímu interpretovi. Vedle své pozoruhodné interpretační dráhy tak byl zároveň hostujícím dirigentem u řady orchestrů po celém světě a dlouholetým pedagogem, působícím zejména na baltimorské Peabody Conservatory či v Tanglewoodském hudebním centru.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.