Jaroussky, Šaturová, Luks: V Praze se dnes začíná natáčet hudba k velkofilmu o Myslivečkovi

V druhé polovině července padne v Itálii první klapka česko-italsko-slovenského filmu Il Boemo o Josefu Myslivečkovi. Historický velkofilm Petra Václava dnes na tiskové konferenci v pražském Italském institutu představili tvůrci spolu Václavem Luksem, který se svým Collegiem 1704 nahraje hudbu k filmu, zpěváky Simonou Šaturovou a Krystianem Adamem a také s představitelem hlavní role, ruským hercem Egorem Koreshkovem.

Náš film vypráví o úspěchu Josefa Myslivečka, ukazuje talent, kterým disponoval, ale také úsilí, které věnoval až do posledního konce své hudbě,“ řekl o filmu režisér Petr Václav. „Popisuje práci umělce neustále prolínající se s intimním životem, která je plna dobrodružství hrdinových vášní, jeho milostných pletek, vztahů k mocným rozhodujícím o jeho milostném osudu. Scénář filmu se snaží být přesný tam, kde se dochovala svědectví o Myslivečkově životě, zbytek interpretuje s co největší citlivostí k duchu doby. Příběh Josefa Myslivečka se stává do jisté míry – a jinak to ani není možné – fikcí. Naším záměrem je přispět ke znovuobjevení nespravedlivě zapomenutého skladatele a jeho výjimečné hudby.

Egor Koreshkov a Petr Václav, foto Petra Hajská

Od dneška do pátku bude v prostorách Pražské křižovatky Václav Luks s Collegiem 1704 a sólisty nahrávat hudbu k filmu. Ta nejdřív vyjde samostatně na CD (plánované je vydání na konci letošního roku). Kromě interpretů, které zná české publikum především z koncertů Collegia 1704 (Krystian AdamBenno Schachtner, Sophie Harmsen, Giulia Semenzato) svoje hlasy propůjčí kontratenorista Philippe Jaroussky nebo Simona Šaturová. „Není to moje první setkání s Myslivečkem, takže jsem od začátku tušila, co mě čeká. Jsou to árie plné koloratur, jde o velice náročnou hudbu,“ uvedla Šaturová.

Simona Šaturová, foto Petra Hajská

Hudbu v Praze nahrává holandská firma Polyhymnia v čele s hudebním režisérem Erdo Grootem. „Je to ten samý tým, se kterým jsme na podzim natáčeli zatím poslední desku Magdaleny Kožené, která vychází v těchto dnech,“ doplnil Václav Luks, který je i hudebním dramaturgem nahrávky. „Ze tří čtvrtin je to neznámá hudba, kterou jsem vybral po dohodě s Petrem Václavem. Musela samozřejmě souviset se situacemi, které jsou ve filmu zachycené. Jde o vrcholného Myslivečka v době jeho velké kariéry od roku 1767 do jeho smrti v roce 1781.“ Noty k vybraným skladbám jsou z velké části uložené v italských archivech, kde jsou zachované kompletní opery, ale i řada árií nebo jednotlivých částí oper, které se v celku nedochovaly. „Třeba Circe, která měla premiéru v Benátkách. Ta se nezachovala v kompletní podobě, ale máme v archivech jednotlivé árie, ze kterých je možno téměř kompletní hudbu Circe poskládat, kromě recitativů samozřejmě. Tyto árie byly ve své době velice slavné, uváděly se v různých adaptacích jako kontrafakta třeba i s latinskými texty, takže ta hudba existuje roztroušená po celé Evropě. Spíše než objevit ji je těžké se v tom orientovat a dobrat se nějakého správného výběru,“ doplnil Václav Luks.

Václav Luks a Petr Václav, foto Petra Hajská

Od začátku konzultoval Petr Václav svoje záměry s předním odborníkem na život a dílo Josefa Myslivečka, s muzikologem Stanislavem Bohadlem. Ten spolupracoval na scénáři, hlídal historickou věrnost a během natáčení bude dále působit jako odborný garant. „Nakonec ale stejně všechny tyto reálie slouží k tomu, abychom vyprávěli příběh. A ten může být o to zajímavější, když se oprostíme od všech představ, které jsme si o Myslivečkovi vytvořili. Říkáme mu Il divino Boemo, ale to je jen mýtus. Je lepší nevykládat o něm takovéhle báchorky, ale zjistit, kdo ten člověk opravdu byl, a starat se o jeho dílo. Nestačí říct ‚Byl božský‘, když neznáme jeho hudbu, nemáme ji nahranou, nedáváme jeho opery,“ řekl režisér Václav, který se podělil i o své inspirační zdroje: „Jednoznačným vzorem pro nás byl film Stanleyho Kubricka Barry Lyndon pro jeho jedinečnou kameru a světlo, ale také styl, jakým je vyprávěn příběh ambiciózního hrdiny, odehrávající se na dlouhém časovém úseku… Film Amadeus nás inspiruje mistrovstvím, s nímž Miloš Forman přistoupil k hereckému obsazení, a způsob, kterým řešil a natáčel operní scény a veškeré situace, popisující práci hudebního skladatele a jeho vztah k hudbě. Naším záměrem je hudbu, dramatickou akci a psychologii postav ještě více proplést, učinit je nerozdělitelnými. Amadeus byl revolučním filmem, protože rozbil uctivý a akademický pohled na slavné umělce. Třicet pět let po jeho premiéře toužím kromě nového hrdiny a italského prostředí přinést také pohled na životní podmínky hudebníků osmnáctého století.

 , foto Petra Hajská

Do kin by měl Il Boemo vstoupit na konci příštího roku. Plánované je i vydání knihy Daniela Freemana o Myslivečkovi v českém překladu (Josef Mysliveček, „Il Boemo“: The Man and His Music), koncertní turné s právě nahrávanou hudbou i česko-slovensko-francouzsko-italská koprodukce Myslivečkovy opery Calliore.

Sdílet článek: