Přesně za týden začíná festival Expozice nové hudby. Jeho 34. ročník nese podtitul VOX HUMANA [ex MACHINA]. Východiskem koncepce je totiž lidský hlas v nejrozmanitějších podobách a konfrontacích. V akustickém, elektroakustickém či multimediálním prostředí. „Hlas je nositelem umělecko-verbální komunikace, je to zajímavé zvukové médium a zároveň se dá prostřednictvím nových technologií přeměnit do úplně jiných, sobě samému odcizených zvukových poloh,“ uvedl dramaturg festivalu Daniel Matej.

Pět mladých skladatelů a pět nových kompozic pro symfonický orchestr provedených v sále centra pro současné umění DOX⁺. Výchozí situace pro další uměleckou intervenci v Praze ze strany Ostravského centra nové hudby (OCNH). A hlavně povzbuzení mladých autorů psát pro symfonické těleso. „Komponovat pro velký orchestr je pro každého, hlavně mladého tvůrce, klíčový úkol, protože jsou to velká orchestrální díla, která zařadí skladatele do historie,“ říká Petr Kotík, umělecký ředitel OCNH, který stál za výběrem pěti evropských skladatelů.

Laureátem Ceny Českého spolku pro komorní hudbu za rok 2021 je Belfiato Quintet, který hraje ve složení Oto Reiprich, Jan Souček, Jiří Javůrek, Jan Hudeček a Kateřina Javůrková. Včera to ve Dvořákově síni Rudolfina oznámil předseda Českého spolku pro komorní hudbu Pavel Kysilka, který Cenu ČSKH předal spolu s generálním ředitelem České filharmonie Davidem Marečkem a dramaturgem Českého spolku pro komorní hudbu Radkem Křižanovským.

Prestižní časopis Gramophone oznámil laureáty svých výročních cen klasické hudby Classical Music Awards za loňský rok. Ocenění byla předána v celkem devatenácti kategoriích dle žánru, interpretů i mimořádných počinů. Umělkyní roku byla jmenována sopranistka a dirigentka Barbara Hannigan, cenu za celoživotní přínos si odnesl Daniel Barenboim. Celkem tři žánrová ocenění pak sesbíral se svými nahrávkami dirigent Kirill Petrenko. V jedné z kategorií pak nacházíme i české jméno.

Koncert Opery Národního divadla nazvaný „Hommage à Smetana, Kovařovic, Ostrčil“ se odehraje 23. října pod taktovkou hudebního ředitele Roberta Jindry. Bude poctou výjimečným osobnostem české hudby, které zcela zásadním způsobem formovaly podobu operního souboru Národního divadla, ať v pozici uměleckého šéfa, nebo jako hudební skladatelé.

Moravská filharmonie Olomouc uvítá na svých koncertech 13. a 14. října houslistu Jana Mráčka a violoncellistku Michaelu Fukačovou. Oba virtuosové se umělecky spojí v Koncertu pro housle a violoncello a moll Johannese Brahmse. Druhý z koncertů (14. října) bude natáčet Česká televize. Moravskou filharmonii bude po oba večery řídit dirigent Jakub Klecker.

Možnosti generování jazzové hudby pomocí algoritmů umělé inteligence otestovali na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT). Skladbu vygenerovanou s pomocí algoritmů umělé inteligence následně odborníci přepsali do not, aby byla přístupná profesionálním hudebníkům, kteří ji díky tomu mohli nazkoušet. Nabídli tak srovnání živé interpretace s čistě elektronickým přehráním. Celá akce proběhla na Koncertě AI jazz dne 6. 10. 2022 na FIT ČVUT.

Amerika jako inspirace tří skladeb slovanských autorů bude leitmotivem koncertu rozhlasových symfoniků v pondělí 10. října. Violoncellový koncert h moll Antonína Dvořáka zahraje francouzský virtuos Jean-Guihen Queyras. Nový šéfdirigent Petr Popelka dále se SOČRem uvede symfonické preludium Skála od Bohuslava Martinů a Stravinského Symfonii o třech větách. Přímý přenos koncertu vysílá ČRo Vltava, záznam nabídne ČRo D-dur. 

Semjon Byčkov, který v roce 2018 stanul v čele prvního českého orchestru po předčasně zesnulém Jiřím Bělohlávkovi, prodloužil svou původně pětiletou smlouvu o dalších pět let. Před začátkem zahajovacího koncertu 127. sezony České filharmonie to na pódiu Dvořákovy síně Rudolfina oznámil generální ředitel orchestru David Mareček.

Je málo klavírních soutěží, které se specializují na hru jednoho stylového období. Repertoár z období klasicismu vyniká svou průzračností a mladí klavíristé se na něm naučí řadě zvukových i technických dovedností. Tyto dovednosti přirozeně rozvíjejí fantazii, drobnou prstovou techniku, hudební pulzaci, a vedou k detailnějšímu prozkoumání stylové interpretace. Mezinárodní klavírní soutěž Amadeus přispívá k rozvíjení mladých pianistů, a zároveň svou náladovou rozmanitostí potěší i posluchače, který má možnost pomocí klavírní hudby prožít pocity lehkosti, hravosti, bezstarostnosti, jindy zamyšlení, a občas i smutku nebo rozzlobení.