Kritiky - časopis harmonie

Interpretace má smysl jen tehdy, když je vždy nová

Mezi hlavní témata PKF – Prague Philharmonia v sezoně 2016/2017 patří  různě pojatá virtuozita. Je spjatá jak se zahraničními hosty (Albrecht Mayer, Gábor Boldoczki, Sergej Nakarjakov, Stefan Dohr, Ivan Ženatý ad.), tak s českými hudebníky, kteří jsou buďto členy orchestru nebo jsou s ním úzce spjati. Původně jsem vám chtěl představit názory šesti hudebníků, nakonec z toho zbylo torzo tří muzikantů, kteří jsou mistry svých nástrojů a ozdobou pékáefky – bratři Jan a Jakub Fišerovi (první je koncertním mistrem orchestru, druhý primáriem Bennewitzova

Další pokus o zdolání opusu 81

12. září 2016 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Další pokus o zdolání opusu 81

Dvořákova Praha se před třemi lety rozhodla přispět do komorního života metropole široké obzory otvírajícím konceptem tvůrčí dílny, kdy se sejdou hudebníci, kteří spolu před tím většinou nehráli, připraví program a ihned jej nabídnou posluchačům. Nad vším má bdít odborný kurátor. Nejdříve jím byl cellista Jiří Bárta, po něm se náročné role ujal Ivo Kahánek a letos houslista Daniel Hope, čímž festival vyslal do světa zajímavý signál. Koncept kurátora a tvůrčí dílny má výhody i nevýhody. Pozitivní jiskření, napětí, pocit novosti a projevená umělecká svoboda mohou být narušovány několika riziky – časový tlak pro souhru, vypracování všech vrstev

Komorní Čajkovskij a Brahms v Anežském klášteře

Letos je garantem kvality samostatného bloku komorní hudby uvnitř stále kvalitněji obsazeného festivalu Dvořákova Praha Daniel Hope, anglický houslista, známý svými popularizačními cykly a inspirátor mnoha úspěšných setkání významných instrumentalistů, přinášejících pravidelně pozoruhodné výkony na poli komorní hudby, ať už na festivalech evropských či severoamerických. Tento žák Yehudiho Menuhina a bývalý člen renomovaného Beaux Arts Tria se významným způsobem obtiskl i do dramaturgie letošního ročníku Dvořákovy Prahy, když se mu podařilo shromáždit vskutku impozantní soupisku jmen. Jako umělecký šéf souboru Zürcher Kammerorchester přijel do Prahy a otevřel letošní komorní cyklus právě s tímto renomovaným tělesem, když kromě obligátní Malé noční hudby přednesl spolu s Ivo Kahánkem i Dvojkoncert Erwina Schulhoffa.

Novinky čtyř pražských orchestrů v sezoně 2016/2017

V České republice hraje (a nezřídka bojuje o přežití) 16 orchestrů; některé jsou skutečně symfonické, jiné se za ně vydávají, ale mají z ekonomických důvodů menší obsazení. Jeden je příspěvkovou státní organizací, zřizovatelem většiny jsou buďto kraj nebo město, svým významem je hodno pozornosti jen jedno soukromé těleso (Česká filharmonie, Český národní symfonický orchestr, Janáčkova filharmonie

Konstanty a překvapení Dvořákovy Prahy

Dvořákova Praha tvoří s Pražským jarem festivalovou páteř hudebního života metropole. Jeho symbolickým patronem je sice ikona světové kultury, ale stejně jako Salcburským letním slavnostem nestačí Mozart, musí i Dvořákova Praha hledat další témata, spojení a pozitivně svoje publikum překvapovat.  Jaký bude letošní devátý ročník, jenž tradičně naplní hudbou mezi 5. až 24. září Rudolfinum, Anežský klášter a Katedrálu sv. Víta?

Skvostný Dvořák Bennewitzova kvarteta: Březnový Tip Harmonie

Za dva roky tomu bude již dvacet let, co je stále ještě mladé Bennewitzovo kvarteto, aktuálně vystupující ve složení Jakub Fišer, Štěpán Ježek, Jiří Pinkas a Štěpán Doležal, aktivní na koncertních pódiích. Spíše těch zahraničních než domácích, jak je tomu již po generace (ne)dobrým zvykem v životě českých kvartetních souborů. Hledá-li český posluchač komerční nahrávky tohoto souboru, musí se

Bennewitzovo kvarteto a 6 kvartetů Bély Bartóka

13. a 20. listopadu 2015 proběhly v žižkovském Atriu dva večery, které by neměly zůstat nepovšimnuty naší mediální scénou. Jednalo se o souborné provedení 6 smyčcových kvartetů Bély Bartóka Bennewitzovým kvartetem v obsazení: Jakub Fišer a Štěpán Ježek, housle, Jiří Pinkas, viola a Štěpán Doležal, violoncello. V prvním večeru zazněly první, třetí a pátý kvartet, ve druhém ty ostatní.

Jiří Bárta využil genius loci čáslavského kostela sv. Petra a Pavla k bachovskému rozjímání

Slovo Postludium má ve své podstatě vznešený význam. Po skončení bohoslužby Postludium uzavíralo hudební mši a svým improvizačním charakterem působilo jako uklidňující dohra.  Postludium může mít v tohoto ohledu i význam přenesený, v případě letošního MHF Kutná Hora 2015 byl skutečným Postludiem sólový recitál Jiřího Bárty. Pokud se na letošní kutnohorský festival podíváme jako na „hudební mši“, která začala „Preludiem“ v kapli Božího těla a následnými osmi koncerty publikum v jednotlivých hudebních zastaveních provedla

Výlet do Kutné Hory

16. červen 2015 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Výlet do Kutné Hory

Navštívil jsem Mezinárodní hudební festival Kutná Hora 2015. Z hodinové cesty z Prahy byly sice více než tři, ale nepříjemný zážitek z totálně ucpaných silnic odčinila hudba. V chrámu sv. Barbory vytvořily soumrak a decentní osvětlení ve specifickém prostoru zvláštní atmosféru. Na pódium před kněžištěm přišel ruský pianista Konstantin Lifschitz a už s dosednutím vyrval z koncertního křídla Petrof první tóny

Zjasněná noc nad Prahou

14. září 2014 Napsal(a)
Zveřejněno v Recenze
Zjasněná noc nad Prahou

Jednou z linií letošního festivalu Dvořákova Praha je (a doufám, že bude, třeba s jiným dramaturgem, i v dalších letech)  komorní řada. Ne že by se v minulých letech komorní hudbě nevěnovala, ale letos poprvé měla koncepci a svého, řečeno festivalem, kurátora. Byl jím violoncellista Jiří Bárta. Již při oznámení jeho jména se zdálo jako více než pravděpodobné, že se pokusí realizovat v Praze koncept tvůrčí dílny, jak jej několik let velmi úspěšně realizuje v rámci svého festivalu v Kutné Hoře. Skutečně se o to pokusil, i když jen zčásti...

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.