Středověký námět a oceán jako čtvrtou postavu příběhu přinese přímý přenos čerstvého nastudování současné opery Láska zdaleka finské skladatelky Kaiji Saariaho v režii autora kontroverzních wagnerovských inscenací Roberta Lepage. L´amour de loin (v českém překladu uváděna jako Láska zdaleka nebo Láska na dálku) se od své premiéry ve čtvrtek 1. 12. těší nadšeným kritickým ohlasům a k přímému přenosu opery se v sobotu 10. prosince mimo dvou tisíc světových kin připojí také české kinosály.
Příběh opery vypráví o francouzském trubadúrovi žijícím ve 12. století Jaufré Rudelovi, který usilovně touží po vzdálené lásce. Dílo inspirované dávnou legendou mělo premiéru v roce 2000 v Salcburku. Jeho premiéra v Metropolitní opeře ve čtvrtek 1. prosince se pak, podle deníku NY Times, odehrála „v době, kdy je Amerika zasažena vlastními vnitřními konflikty, jejichž součástí je i protiimigrantská rétorika a volání po návratu k nacionalismu.“ A podle stejného listu je i Láska zdaleka především „o těch druhých.“
„Láska nebo její absence je pro naše životy centrální. Je to veliké mystérium a víme o ní velmi málo. Dělá nás šťastnými a nešťastnými. Nemyslím si, že je nadpozemská, je pro lidi nezbytná. To je důvod, proč mě zajímá a proč se jí chci ve své hudbě zabývat. Texty si často najdou mě, spíš než já je, jsou prostě verše, které musí být zhudebněny. Pokud ty texty mají „mystický“ charakter, může to být tím, že je považuji za bližší podstatě hudby než jiné texty. Hudba je tak abstraktní jazyk, že nás vede k vyjádření aspektů nás samých, které nejsme schopni vyjádřit slovy. Vede skladatele k tomu, že v sobě i ve světě okolo sebe objevují nové dimenze. Komponování má tedy pro mě i spirituální aspekt,“ řekla Saariaho v rozhovoru pro His Voice.
K výjimečnosti inscenace přispěje v Met i další žena v týmu: z Finska pochází též mladá dirigentka a cellistka Susanna Mälkki, která ve své Met premiéře představení diriguje, v roli nedosažitelné Clémence se představí mladá americká pěvkyně Susanna Phillips Huntington a jejím trubadúrem – Jaufrém – bude v Lásce zdaleka americký basbarytonista Eric Owens. Ten začínal jako pianista a hráč na hoboj, jako pěvec se později uplatnil v nejvýznamnějších světových operních domech od San Franciska po Covent Garden. Úspěšné bylo jeho ztvárnění partu ve výše zmíněném nastudování prstenové tetralogie Richarda Wagnera, kde představoval Albericha. „Zemitý, jadrný charakter jeho hlasu dokonale tlumočí smutek trubadúra, nesoucího na svých bedrech tíži celého světa,“ popsaly Owensova Jaufrého ho NY Times.
Kanadský režisér a umělecký vedoucí produkční společnosti Ex Machina, Robert Lepage, který se ujal režie nové inscenace, platí v uměleckých kruzích za výraznou postavu. „Lepage a jeho tým evokují dojem oceánu s pomocí zhruba 28 tisíc světel z LED lamp, které se rozprostírají od propadliště až k okraji pódia,“ popisují nepřehlédnutelný vizuální prvek inscenace Lásky zdaleka NY Times. Sám Lepage pak v rozhovoru uvedl, že moře hraje v jeho představení čtvrtou hlavní roli – toho, kdo vzdálené národy a milence odděluje, ale zároveň též propojuje. Během představení se mořská kulisa navíc efektně proměňuje v další výjevy, ať už je to most nebo široké schodiště.
