Altistka Sara Mingardo studovala zpěv v Benátkách na Akademii Benedeta Marcella a na Accademia Chigiana v Sieně; získala významné ceny v mezinárodních pěveckých soutěžích. Debutovala v roce 1987; od roku 1989 pravidelně vystupuje na proslulých pódiích a scénách v Evropě a USA (Amsterodam, Antverpy, Benátky, Bologna, Brusel, Cagliari, Curych, Drážďany, Florencie, Lausanne, Lisabon, Londýn, Madrid, Milán, Modena, Monte Carlo, Montpellier, Neapol, New York, Paříž, Praha, Řím, Santa Fé, Turín, Vídeň, Ženeva) i festivalech (Aix-en-Provence, Beaune, Bonn, Bregenz, Brémy, Martina Franca, Montreux, Pisa, Salcburk, Schwetzingen), spolupracuje s významnými orchestry (Academia Montis Regalis, Berliner Philharmoniker, Boston Symphony Orchestra, Concerto Italiano, Il Giardino Armonico, Les Musiciens du Louvre, Les Talens Lyriques London Symphony Orchestra, Monteverdi Choir e Orchestra, Orchestra Mozart, Orchestre National de France) a dirigenty (Claudio Abbado, Rinaldo Alessandrini, Giovanni Antonini, Ivor Bolton, Riccardo Chailly, Myung-Whun Chung, Paul Daniel, Colin Davis, John Eliot Gardiner, Emmanuelle Häim, Dimitrij Jurovskij, Marc Minkowski, Riccardo Muti, Roger Norrington, Antonio Pappano, Trevor Pinnock, Maurizio Pollini, Christophe Rousset, Jordi Savall, Peter Schreier, Jeffrey Tate). Její repertoár sahá od starší hudby až po romantickou i veristickou operní tvorbu a hudbu 20. století. Natáčí pro rozhlas a televizi, za své CD a DVD nahrávky získala několik prestižních ocenění. V nové koncertní sezoně vystoupí v Praze 30. 10. s Raffaellou Milanesi, Collegiem 1704 a Václavem Luksem.
Se souborem Collegium 1704 budete vystupovat poprvé? Ano. Jsem velmi ráda, že s ním mohu spolupracovat a všechno, co společně připravíme, dopadne určitě skvěle.
Začala jste se o starší hudbu zajímat už v době svých studií, nebo až později? Během studií na konzervatoři (možná i dřív) jsem samozřejmě začala zpívat Vivaldiho… Narodila jsem se v Benátkách, městě Vivaldiho a Benedetta Marcella. Dalo by se říct, že se tu člověku barokní hudba dostane do krve…
Věnujete se dnes jen starší tvorbě, nebo také – jak tomu bývá u specialistů na starou hudbu často – 20. a 21. století? Samozřejmě se zajímám i o hudbu 20. a 21. století, orchestrální tvorbu a písně.
Zpíváte také typický italský operní repertoár (pozdně romantický, veristickou tvorbu)? Ne. Tento repertoár miluju, ale nezpívám ho, s výjimkou Falstaffa, pokud by se počítal za veristickou operu.
Zajímá vás písňová tvorba? Samozřejmě velmi ráda zpívám písně, především Brahmse, který věnoval kontraaltu velkou pozornost.
Která hudba, napsaná mimo Itálii, vás zajímá nejvíc? Určitě je to německý repertoár – Bach, Schubert, Mahler.
V Praze budete zpívat Händela a Pergolesiho. Co vás na těchto skladatelích přitahuje a o které jejich současníky se zajímáte? Jak už jsem řekla, pocházím z Vivaldiho města, zpívat jeho skladby je pro mne naprosto přirozené. Miluji také Galuppiho, Scarlattiho a Händela. A pokud se Vivaldiho týče, znamená pro mne totéž, co pro Benátky voda.
Nač se při interpretaci starší hudby soustředíte nejvíc – hudbu, slova, nebo obojí? Především na slova.
Když zpíváte starší hudbu, dáváte přednost dobovým nástrojům, nebo spolupracujete i s “moderními” soubory? Nepreferuji ani jedny, ani druhé. Záleží na hudbě. Pro barokní hudbu jsou dobové nástroje fantastické – mohou se u nich ale vyskytovat problémy s intonací a údržbou.
Kdy jste se poprvé setkala s dobovými nástroji a začala se o ně zajímat? Vzpomínám si, že to bylo v době, kdy mi bylo sedmnáct. V Benátkách nedá mnoho práce najít dobové nástroje.
Kdy vás stará hudba zaujala vůbec poprvé? Na konzervatoři, když jsem byla velmi mladá. Hudbu jsem začala studovat, když mi bylo deset… pravděpodobně k tomu došlo ještě dřív. V Benátkách můžete slyšet Vivaldiho Čtyři roční doby od narození.
