časopis pro klasickou hudbu, jazz a world music

čtvrtek, 29. březen 2012

Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 12

Napsal(a) 

Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 12 Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 12

1860 – byl vydán tzv. Říjnový diplom, jímž císař učinil krok od absolutismu směrem ke konstituční monarchii; některé články sice již v únoru následujícího roku odvolal, přesto znamenal tento výnos důležitý krok k samostatnějšímu rozhodování jednotlivých zemí; v Čechách to také umožnilo zakládání vlastních, českojazyčných, institucí a spolků

My František Josef První, z Boží milosti císař rakouský, král uherský a český, král lombardský a benátský, dalmatský, charvátský, slavonský, haličský, vladimířský a illyrský, král jeruzalémský atd. [...] tímto všem na vědomí dáváme [...] Všeliké jiné věci zákonodárství se týkající, které v punktech výše položených nejsou jmenovány, vyřizovány budou dle zřízení ve sněmích zemských, a to v královstvích a zemích ke koruně uherské příslušných dle předešlého jich zřízení, v našich ostatních královstvích a zemích dle jejich řádů zemských. [...] Věci, o nichž jednati nepřísluší výhradně radě říšské, budou se moci společně vyjednávati také tehda, když by si toho ten který sněm zemský žádal a návrh v případě toho učinil. Tento diplom císařský budiž neprodleně v archivech zemských království a zemí Našich schován a časem svým vložen v zákony zemské, v textu autentickém i v jazycích zemských ...“

1861 – založení Besedy brněnské, založení pěveckého spolku Hlahol v Praze; králem sjednocené Itálie se stává Viktor Emanuel II.; Fjodor Dostojevskij píše Zápisky z mrtvého domu ; zemřel Eugène Scribe, dramatik a jeden z nejúspěšnější autorů operních libret především pro Aubera a Meyerbeera; Wagnerův Tannhäuser propadl v Paříži; 1. ledna vyšlo první číslo Národních listů a v něm stať Divadlo a my

Zásada rovnoprávnosti národní vyslovena a zaručena nám před nedávnem, musí pronikouti všechen život náš, nemá-li se státi pouhou frází... Před třemi roky kolovala v Praze adresa k zemskému výboru, aby se českým představením mimo nedělní odpůldne přidal čtvrtek, a sice večer. Zemský výbor tu žádost odepřel... Stavovské divadlo pražské je vydržováno ze zemských důchodů... Peníze zemských důchodů jsou zrovna tak české jako německé, a je-li v Čechách Čechů více, nežli Němců, nejsou peníze ty zajisté německé více, nežli české... My chceme, a to hned, pokud vlastního svého divadla mít nebudeme, polovici večerů v stavovském divadle k představením českým, druhou polovici ať si mají Němci .“ (Národní listy, 1. ledna 1861)

1862 – Bedřich Smetana se vrátil ze Švédska, 5. ledna uvedeny v premiéře jeho symfonické básně Richard III . a Valdštýnův tábor ; 18. listopadu otevřeno dramatem Vítězslava Hálka Král Vukašín Prozatímní divadlo, prvním operním představením byl za dva dny nato Vodař Luigiho Cherubiniho; prvním kapelníkem Prozatímního divadla se stal Jan Nepomuk Maýr, ředitelem Franz Thomé, který současně řídil Stavovské divadlo; začal vycházet hudební časopis Slavoj ; nar. Claude Debussy; nar. Ludwig von Köchel, iniciála jeho příjmení bude jednou provždy spojena s dílem W. A. Mozarta (Köchel-Verzeichnis)

Podle smlouvy, již zemský výbor s ředitelem prozatímního divadla p. F. Thomém uzavřel, je týž povinován, hráti nejméně třikráte týdně a sice v neděli, v outerý a ve čtvrtek, kromě toho ale je mu nejdůtklivěji uloženo, aby v zimní saisoně při účastenství obecenstva i čtvrté představení obstaral. Každý týden ať se již hraje třikrát neb čtyrykrát, musí se dávati jednou zpěvohra, takže se do roka musí provozovati nejméně 50 zpěvoher. Sbor zpěvoherní bude sestávati z 12 mužských a 12 ženských, již pouze pro české divadlo jsou angažováni a toliko v tomto zaměstnáni budou. Též orchestr sestávající ze 34 hudebníků bude zcela samostatný a bude pouze v českém divadle účinkovati. [...] Ředitel Thomé obdrží při vyplnění všech smlouvou mu uložených závazků ze zemských peněz 10.000 zl. roční subvence, právě takové, jakou německé divadlo ze zemských důchodův používá .“ (Jan Neruda, Hlas , 23. listopadu 1862)

Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 12 Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 12
1863 – založena Umělecká beseda, prvním předsedou hudebního odboru byl zvolen Bedřich Smetana; premiéra první české opery v Prozatímním divadle (František Zdeněk Skuherský, Vladimír, bohův zvolenec , původně na německé libreto jako Der Apostat ); Richard Wagner hostuje v Praze, řídí tři koncerty ze svých skladeb; v Prozatímním divadle česká premiéra Offenbachova Orfea v podsvětí

1864 – definitivní rozdělení souborů českého a německého divadla v Praze: Královské české zemské divadlo (Prozatímní divadlo), Německé zemské divadlo (Deutsches Landestheater v budově Stavovského divadla); první abonentní koncert Umělecké besedy; české divadlo uspořádalo velkolepé oslavy 300. výročí narození Williama Shakespeara; Smetana se stal hudebním referentem Národních listů ; pražská premiéra Berliozovy dramatické symfonie Romeo a Julie , spoluúčinkoval Hlahol, řídil B. Smetana; zemřel Giacomo Meyerbeer

1865 – 19. října premiéra první české původní opery komponované pro Prozatímní divadlo, Templáři na Moravě Karla Šebora; Antonín Dvořák píše svou první symfonii „Zlonické zvony“, která byla nalezena až roku 1923 v pozůstalosti a provedena roku 1936; 10. června v Mnichově premiéra Wagnerova Tristana a Isoldy , počátek rozkladu tonální harmonie; v Praze hostuje Clara Schumannová

1866 – správu Prozatímního divadla přejímá Divadelní družstvo, vedené Františkem Ladislavem Riegrem (do 1876); 5. ledna v Prozatímním divadle premiéra Smetanovy operní prvotiny Braniboři v Čechách , 30. května jeho komické opery Prodaná nevěsta , na podzim se Smetana stává prvním kapelníkem Prozatímního divadla; pražská premiéra Lisztova oratoria Svatá Alžběta pod Smetanovou taktovkou; Jan Friedrich Kittl rezignuje na místo ředitele pražské konzervatoře, ředitelem se stává Josef Krejčí; pruský kancléř Bismarck vyvolá (ve spojení s Itálií) válku s Rakouskem; rakouská armáda je poražena u Hradce Králové

1867 – premiéra aktovky Viléma Blodka V studni ; 15. února zazněl ve Vídni poprvé valčík Johanna Strausse Na krásném modrém Dunaji , téhož roku pod názvem Le beau Danube bleu uchvátil návštěvníky světové výstavy v Paříži; vychází první svazek Kapitálu Karla Marxe; vytvoření dualistické monarchie Rakousko-Uhersko

1868 – 15. – 17. května slavnosti položení základního kamene k českému Národnímu divadlu, naplněné symboly a okázalým přihlášením k národním mýtům; v rámci slavností 16. května premiéra Smetanovy opery Dalibor v Novoměstském divadle; Johannes Brahms dokončil Německé rekviem, Richard Wagner Mistry pěvce norimberské

„Rolníci z okolí Řípu posílají vám tuto k divadlu národnímu základní kámen z posvátného Řípu, kde stanul kdysi praotec náš Čech, žádajíce, by kámen ten v základech budovy národní umístěn byl vedle podobného daru Moravy sesterské. [...] Máme v krásné vlasti vrch Blaník, znamenitý svými hradbami a nálezy válečnými, které upomínají, že Blaník díval se na boje za svobodu; máme Blaník skoro v středu všech Čechoslovanů, znamenitý pověstí, že ukryli se v něm čeští bojovníci, aby v čas potřeby nás, bratry své, nepřátel zbavili. Pravdou a láskou lneme k sobě, upomínajíce se, že rodní bratři jsme, že jsme Čechové a družíce se těsně k sobě svorností, jednomyslností, zdaru dosáhneme.“

1869 – 5. prosince řídí Smetana první z cyklu filharmonických koncertů v Praze; zemřel Hector Berlioz

1870 – začínají vycházet Hudební listy; Napoleon III. je spojenými německými vojsky poražen v bitvě u Sedanu

1871 – tzv. „fundamentálky“, usnesení Českého sněmu o požadavcích národního vyrovnání; založeno vydavatelství Hudební matice Umělecké besedy a vydavatelství Fr. A. Urbánka; v Paříži krvavě potlačena Komuna; premiéra Verdiho Aidy v Káhiře; Charles Darwin vydává spis O původu člověka

1872 – Smetana jmenován uměleckým ředitelem české opery; založeno orchestrální sdružení Filharmonia spojením orchestrů českého a německého divadla; libretista Karel Sabina je odhalen jako konfident vídeňské policie a na základě samozvaného „soudu“, zorganizovaného vydavatelem Národních listů Juliem Grégrem vypuzen z české společnosti

1873 – Smetana otevřel při Prozatímním divadle operní školu; v Praze byl odhalen pomník Josefa Jungmanna (dílo Ludvíka Šimka, Antonína Barvitia a Václava Levého), při slavnosti poprvé vystoupil se svou kapelou František Kmoch; nar. Sergej Rachmaninov, Enrico Caruso, Fjodor Šaljapin

„Kdyby někdy nějaký básník byl pocítil skutečnou potřebu vystupňovat jazykový výraz do přesvědčivé plnosti melodie, byl by se musel nejdříve snažit využívat jazykového přízvuku jako jedině směrodatného momentu verše tak, aby jeho odpovídajícím návratem přesně určil zdravý, pro sám verš i melodii nutný rytmus. – Charakteristický rozdíl mezi básníkem slova a básníkem tónů spočívá v tom, že básník slova směstnával momenty jednání a výrazu do jednoho bodu; naopak básník tónů musí stěsnaný hutný bod rozvinout v celém jeho citovém obsahu. – Hudební skladatel musí určit tóny verše podle jejich příbuzné výrazovosti tak, aby nevyjadřovaly citový obsah toho či onoho vokálu jako zvláštní, nýbrž v příbuznosti se všemi tóny verše podle obsahu citu. Zrcadlení básnické myšlenky vede k pramelodii, z níž se kdysi zrodila řeč slova. “ (Richard Wagner: Opera a drama)

1873 – množí se výtky vůči Smetanovu odklonu od národního slohu a přejímání cizích (německých) vzorů; v polemikách o Smetanův „wagnerianismus“ jej obhajuje Otakar Hostinský

Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 12 Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 12
„Především musíme si být vědomi poměru, v jakém stojí Smetanův Dalibor k téhož skladatele Prodané nevěstě. Není to žádné odvracení se od národního směru v hudbě, jak říkají ti, kdo by našeho nejčeštějšího skladatele rádi vylíčili jako umělce nejněmečtějšího. Prodaná nevěsta jest jednoduše komická zpěvohra rázu idylického, prostonárodního. Dalibor pak zpěvohra vážná, tragická ve slohu velkém. Tento rozdíl jest podmíněn látkou libreta, a že si Smetana pro různé látky volik také různý způsob hudební ilustrace, to nemůže se mu přece vytýkati jako vada, protože tím podal spíše jasný důkaz svého ryzího nadání dramatického, vyhovujícího každé zvláštnosti poetického podkladu skladby zpěvoherní.“ (Otakar Hostinský, Dalibor, 14. února – 28. března 1873)

1874 – byla vypsána věcná loterie ve prospěch budování Národního divadla; premiéra Smetanovy opery Dvě vdovy; výtky vůči Smetanovi, vedené především ze strany redakce Hudebních listů, v čele s Františkem Pivodou, se více než umělecké stránky týkaly organizačních problémů ve vedení opery; vlivem stupňujícího se napětí i chronického onemocnění Bedřich Smetana ohluchl a musel se vzdát kapelnické funkce, na jeho místo se vrací Jan Nepomuk Maýr; premiéra opery Antonína Dvořáka Král a uhlíř, píše aktovku Tvrdé palice; založen časopis pro církevní hudbu Cyril; ustavení Národní strany svobodomyslné (mladočeši)

„Co jsme již předvídali, stalo se, jak se při dosavadním neznalectví a hospodářství divadelní správy vůbec ani jinak státi nemohlo. Loď tohoto divadelního pašalíku již se po tolikáté a opět topí; – opera naše je téměř celá pod vodou. Ústav druhdy a to zvláště před dobou r. 1866 kvetoucí naší opery, nemá téměř kompetentních vůdců ani již hnedle sil výkonných.“ (Hudební listy 1874, s. 155–156)

„Subjektu, jenž klesati vida národní ústav náš, nenalézal povinné cti, otěže složiti do rukou povolaných a schopných a který za všechno drzé libovolnictví své ještě omluvy nacházel u lidí některých, vyslovena je nedůvěra a na ohlas obecenstva a kritiky ustanovena je přehlídka těchto poměrů v divadelní správě.“ (Hudební listy 1874, s. 167)

1875 – Antonínu Dvořákovi bylo uděleno rakouské umělecké stipendium (členy poroty byli Eduard Hanslick a Johannes Brahms); premiéry Smetanových symfonických básní VyšehradVltava; Prozatímní divadlo uvedlo melodramy Jiřího Antonína Bendy Ariadna na NaxuMedea v nastudování Zdeňka Fibicha; v Paříži premiéra Carmen George Bizeta; za tři měsíce po premiéře Bizet umírá

„V salonech paní hraběnky Kaunicové v Panské ulici odbýval se předevčírem koncert proti vstupnému bez obmezení dobročinnosti, a sice ve prospěch skladatele a bývalého kapelníka české opery, pana Bedřicha Smetany. Mluvilo a psalo se svého času, že divadelní družstvo zachovalo se při zavádění nového pořádku v poměrech českého divadla k panu Smetanovi velmi šlechetně. Pochybnost o této šlechetnosti slavného družstva je silně rozšířena, neboť se má za to, že by jinak pan Smetana nemusel sahati k prostředkům, jako jsou ‚soukromé koncerty‘ v rodinách šlechtických.“ (Pozn. red. Dovídáme se, že pan Smetana ničeho nevěděl o podniku u paní hraběnky Kaunicové; sám pak že uspořádá koncert v dubnu t. roku. Pokládáme pramen, z něhož čerpáme, za bezpečný. Zcela jistě můžeme tvrditi, že divadelní družstvo nakládalo s panem Smetanou způsobem tak šlechetným, že mu v životě divadelním není rovného.“ (Hudební listy 1875, s. 31)

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikanty2014 - rok české hudby

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 701

Novinky emailem

Czech English French German Italian Portuguese Spanish
JoomShaper