Po čtyři desetiletí zde byli internováni řeholníci a řeholnice z komunisty zrušených společenství. I v době znovu nabyté svobody potom objekt spíše chátral. Až teď dostává novou podobu a novou náplň. Broumovský klášter na samém severovýchodě Čech se dočkal postupné revitalizace a stává se z něj Vzdělávací a kulturní centrum. A hudba zde má a nadále bude mít důležitý prostor.
Monumentální barokní stavba, tyčící se nad městem, je opravená zatím z jedné pětiny. Obnovena je však i zahrada a v ní vznikl nový moderní koncertní sál zvaný Dřevník. Právě v něm se druhý květnový víkend koná 5. ročník mezinárodní soutěže pro mladé klavíristy Broumovská klávesa, věnovaný v kategorii pro nejmladší dětem do 11 let a v dalších kategoriích pokrývající věk od 12 do 17 let. Ředitelem soutěže je Ivo Kahánek, v porotě se s ním sejdou Jan Simon, David Mareček a Milan Langer. Jak je vidět, soutěž dává mladým pianistům možnost vzájemné konfrontace, ale také příležitost ke kontaktu s osobnostmi klavírního umění a s představiteli hudebních institucí. Koná se v novém sále s příznivými akustickými podmínkami a dobrým zázemím. Třídy na cvičení nabízejí sály kláštera.
V něm jsou pro nejrůznější programy pro dobu během roku i pro dobu prázdnin různé další místnosti, včetně tanečního sálu, kreslírny či nahrávacího studia. Moderní ubytování je v broumovském centru zařízeno v někdejších mnišských celách. Už nyní se jasně rýsuje, že klášter bude využíván jak pro vzdělávací programy organizované vlastními silami provozovatele, tak pronajímán na letní školy, workshopy, kurzy, pro univerzitu třetího věku a jiné a jiné akce.
Pár dní po slavnostním otevření hotové části objektu se poslední dubnový víkend uskutečnily Dny otevřených dveří. Při všech těchto příležitostech bylo možné okusit z chystaných možností, počínaje klasickým prohlídkovým okruhem a výstavami, přes edukativní a zábavné programy pro děti a různé dílny k seminářům a přednáškám, konče pak bohoslužbami a hudbou. V Dřevníku tak jako první vystoupil Hradišťan. Provozovat by se mohla hudba možná i v refektáři, ale určitě se hraje a bude hrát také v klášterním kostele. V něm se v létě uskuteční série varhanních koncertů mladých umělců, z nichž každý má vystoupit několikrát týdně.
Klášterní kostel a s ním i několik dalších barokních kostelů v tomto regionu, cenný soubor s rozpoznatelným jedním stavitelským rukopisem, jsou dějištěm letního hudebního festivalu Za poklady Broumovska. Letos se koná podesáté a od konce června do konce srpna obsáhne desítku koncertů, vesměs komorních. První z nich však patří Dagmar Peckové a Štefanu Margitovi a poslední jazzovému skladateli Karlu Růžičkovi.
Broumovský klášter zaznamenal stavební a kulturní rozvoj zejména poté, co sem v 15. století přesídlili opati z Břevnova. K Broumovu neoddělitelně patří Codex Gigas, největší existující rukopis bible, od 17. století ovšem ve švédském držení – dále kopie Turínského plátna a pak jména stavitelů Kyliána Ignáce a Kryštofa Dientzenhoferových. Benediktinští mniši zde žili, pracovali a působili až do poválečného odsunu německy hovořících obyvatel.
Rozlehlý klášter dnes připomíná zámek. Některá křídla budovy už se vyloupla do pěkné barevnosti a interiéry dostaly nejen dobrý vzhled a nové určení, ale samozřejmě i moderní sítě. Radost pohledět je rovněž na zahradu. A je tu kavárna a vinárna. Klášterní komplex, dominanta města, má šanci chytit druhý dech. Benediktini, jimž patří, v něm však dnes už nejsou, pražská břevnovská komunita není tak početná, aby obsadila i tento objekt.
Broumovský klášter žije jako Vzdělávací a kulturní centrum i mimo letní sezónu. Zázemí osmitisícového města rozšiřují zájemci z širšího okolí až po Náchod a Trutnov a také lidé z Polska. K již zavedeným patří zejména programy Art Café, Klubu přátel umění, což je platforma pro středeční podvečery „převážně s hudbou“, a to zvláště v žánru jazzu a blues, ale i s malými koncerty klasiky a různými crossovery a zajímavými experimenty.
První fáze revitalizace, podpořená penězi Evropské unie, stála čtvrt miliardy korun. Když se zeptáte Jana Školníka z Agentury pro rozvoj Broumovska na další harmonogram obnovy kláštera, odpoví vám: „Musíme si teď nechat zažít provozování kláštera. Usadit programy a za provozu zjistit, jestli máme všechno potřebné v infrastruktuře, jestli vše funguje, jestli obsáhneme, co si představujeme. Musíme udržet pravidelnost nabídky. Později se bude uvažovat dál. Ale vypadá to, že budou dobré důvody, proč sem jezdit…“ Není prý ale spěch. Klášter tu stojí už osm set let. Ostatně – další peníze na rekonstrukci a oživování památky se teprve budou shánět.
