Přátelská sešlost nad Beethovenovými klavírními koncerty

Japonská pianistka Mari Kodama se Beethovenově klavírní tvorbě věnuje už dlouhou řadu let, přičemž za pozornost určitě stojí přinejmenším to, že má na repertoáru všechny skladatelovy klavírní sonáty (v roce 2014 je kompletně vydala u labelu PentaTonic Classics). Neméně intenzívně se Beethovenovi věnuje i klavíristčin manžel, světově proslulý americký dirigent Kent Nagano, jenž mimo jiné pořídil nahrávky všech devíti skladatelových symfonií. Beethovenovy klavírní koncerty natáčeli oba umělci s Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, u něhož byl Kent Nagano v letech 2000-2006 hlavním dirigentem a uměleckým ředitelem. Celý projekt trval poměrně dlouho: nahrávky prvních dvou koncertů pořídili umělci v roce 2006, poslední nahrávací frekvence proběhly až v květnu 2019. V bookletu se dočteme, že Mari Kodama studovala všechny Beethovenovy klavírní koncerty u Alfreda Brendla, jednoho z nejvýznamnějších světových beethovenovských interpretů, a že ji na jejích lekcích doprovázel i její manžel.

Zatímco pět Beethovenových klavírních koncertů patří k základnímu pianistickému repertoáru, skladatelův „nultý“ klavírní koncert Es dur WoO 4, jenž zahajuje první disk kompletu, lze slyšet jen výjimečně. Z tohoto raného Beethovenova díla (mladý skladatel jej vytvořil ve svých čtrnácti letech) se totiž zachoval pouze sólový part a klavírní výtah orchestrálních meziher s autorovými poznámkami o orchestraci. Kodama a Nagano se v bookletu odvolávají na jakousi blíže neurčenou instrumentaci tohoto díla z počátku 20. století, s tím, že ji pro svou nahrávku podstatně přepracovali. Zatímco rekonstrukci orchestrální složky této skladby musíme brát s nutnou rezervou, o klavírním partu lze říci, že je napsán v intencích dobové virtuózní produkce, tj. tak, aby se v něm pianista mohl – především v rychlých větách – blýsknout svou nástrojovou technikou. Ač se jedná o dílo bezpochyby zajímavé, k osobitosti následujících Beethovenových klavírních koncertů má ještě daleko.

Rondo B dur pro klavír a orchestr WoO 6 z roku 1795, zařazené na prvním disku za „nultý“ klavírní koncert, je nepřeslechnutelně ovlivněné Mozartem. O skladbě se předpokládá, že ji Beethoven původně zamýšlel jako finální větu svého druhého klavírního koncertu. Mari Kodama hraje „nultý“ koncert i Rondo brilantně, zřetelně, lehce, v improvizované kadenci první věty překvapí výrazně romantizujícími plochami. Za „nultým“ klavírním koncertem a Rondem B dur jsou na prvním disku poněkud neústrojně zařazené Variace Es dur „Eroica“ op. 35 pro sólový klavír, s dosti chatrným zdůvodněním, že jsou ve stejné tónině jako „nultý“ klavírní koncert. Ale Mari Kodama hraje Variace tak skvěle, s takovou spoustou hezkých nápadů a s tak působivými náladovými proměnami, že jsem tento track nakonec přiřadil k tomu nejlepšímu z celého projektu.

[spvideo]https://www.youtube.com/watch?v=AWXOg4-OFbY[/spvideo]

Na druhý disk zařadil vydavatel Beethovenovy Klavírní koncerty č. 1 C dur op. 15 a č. 2 B dur op. 19. Tady mne čekalo překvapení: při prvním poslechu mne totiž daleko víc než klavírní part zaujala orchestrální složka obou skladeb. Tak plastický, bohatě modelovaný a do detailu propracovaný zvuk orchestru se v těchto dílech slyší jen zcela výjimečně. Mari Kodama se mi líbila především ve finálních větách – hraje je s báječným rytmickým švihem a v rychlých pasážích můžeme ocenit její perlivou prstovou techniku.

Třetí disk je koncipován ve znamení „trojek“ – uslyšíme na něm Beethovenův Klavírní koncert č. 3 c moll op. 37 a Trojkoncert pro klavír, housle a violoncello C dur op. 56. Provedení Třetího klavírního koncertu je kvalitní, nelze proti němu nic namítnout, ale ničím mimořádným nenadchne. Nepoměrně víc mě upoutal Trojkoncert. Nejenže jsem tu opět obdivoval dokonale propracovaný zvuk orchestru, ale především: z nahrávky doslova dýchá dobrá pohoda. Všichni tři sólisté hrají s evidentním potěšením, lehce, bezproblémově, jako by se sešli tři přátelé, kteří si spolu jen tak bezstarostně povídají. Zvláštní pozornost si pak zaslouží violoncello Johannese Mosera – jeho překrásný zpěvný tón se svou barvou blíží lidskému hlasu.

Na posledním disku jsou zaznamenané vrcholné Beethovenovy klavírní koncerty: č. 4 G dur op. 58 a č. 5 Es dur op. 73. Ani v nich Mari Kodama ničím mimořádným nepřekvapí, ale hraje je hezky, přehledně, po technické stránce znamenitě (svižná finální věta 5. koncertu). Tento beethovenovský komplet sice nezdvihne posluchače ze židle, ale rozhodně potěší.

Mari Kodama / klavír, Kolja Blacher / housle, Johannes Moser / violoncello, Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, Kent Nagano / dirigent. Text: A, N. Nahráno: 2006 – 2019. Vydáno: 2019. TT: 270:00. 4 CD Berlin Classics 0301304BC.

Sdílet článek: