Písně a tance barokní

Musica Bohemica, Jaroslav Krček – umělecký vedoucí. Text: Č, A. Nahráno: 22. – 24. 5. 1989, zámek Dobříš (CD2/7–34), 26. – 29. 9., studio Motorlet, Praha (CD1/13–30), 15. – 17. 5. 1995, studio Martínek, Praha (CD1/1–12, 31–34 a CD2/1–6). Vydáno 2012. TT: 75:59, 72:55. DDD. 2CD Supraphon SU 4098-2.

Nově vydané CD Písně a tance barokní souboru Musica Bohemica nabízí posluchači pestrý výběr lidových písní a tanců, jež můžeme dohledat v různých českých sbírkách, pocházejících převážně ze 17. a 18. století. Přinášejí zpěvy a instrumentální kusy, nahrané pod vedením Jaroslava Krčka před více než dvaceti lety, muzejní artefakt do našich domovů, nebo jsou něčím stále aktuální, a pro dnešního posluchače přínosné, nebo dokonce inspirující? Při hledání odpovědi se musíme, pokud možno ne pouze povrchně, zaposlouchat do samotné hudby a (především) textů písní. Obsahem skladeb jsou totiž každodenní okamžiky (starosti či hezké chvíle), které jsou nadčasové, tedy dějí se i v dnešní době. Přirozenou reakcí jakéhokoli člověka (v minulosti i dnes) je snaha vyprávět a komentovat méně či více tvořivým způsobem události, jež nás potkávají. Střípek historie české kultury, předložený ve formě vydaného kompaktu připomíná, že každodenností žili, a všednost sdíleli v písních svatebních, pohřebních, milostných či rozpravných i naši předkové. Tím nás vzájemně svazuje určitá sounáležitost a pochopení. Poslechem nahrávky nekončíme tedy u pohledu do minulosti, ale na různé emoční kvalitě přijímáme sdělení, která se nás více či méně dotýkají. Do dějů nešťastných lásek nebo povinné vojenské služby, vtahují posluchače pestrá nástrojová a hlasová obsazení. Na první poslech zaujme něžný a přirozený hlas Hany Chlomkové (např. v písni „Kdybych já věděla“), pěvecky opravdově působí také Jarmila Miháliková („Měla jsem holoubka“) a Lubomír Vraspír  (především „Včera mi svítilo slunečko“). Posluchačsky příjemné jsou všechny úpravy sborové (zajímavě zní „Šup sem, šup tam“) a čistě instrumentální (tance různých českých regionů). Velice kladně lze ohodnotit především výbornou srozumitelnost zpívaného textu, který nemůžeme sledovat v bookletu. Ze dvou kompaktních disků zní snad nejlépe druhé CD, jehož skladby byly natočeny převážně na zámku Dobříš. Kvalitě a přesvědčivému výkonu umělců lze jistě přisuzovat inspirující prostředí šlechtického sídla rodu Colloredo-Mansfeldů. Otázkou je, zda-li se posluchač smíří se studiovou nahrávkou ostatních písní, které mohou (ale nemusí!) působit uměle. Lze vůbec lidovou hudbu před zvukovými snímači interpretovat pravdivě? Dlouholeté dílo dirigenta a skladatele Jaroslava Krčka, který písně z tištěných či rukopisných sbírek nejen upravuje, ale také interpretuje, zasluhuje jistě pozornost a uznání. Z poslechu lze vycítit, že byla nahrávka vytvořená s láskou a radostí. Tím ji lze doporučit nejen jako didaktickou pomůcku pro poznání české kultury, také nejmenším posluchačům.

Body: 4 z 6

Sdílet článek: