Jean-Efflam Bavouzet v novém kompletu Beethovenových klavírních koncertů nachází optimismus

Jean-Efflam Bavouzet náleží k nejuznávanějším světovým klavíristům a těší se velké přízni jak publika, tak kritiků. O tom, že se jedná o umělce opravdu mimořádného, svědčí mj. i množství prestižních ocenění, kterých se dostalo jeho nahrávkám. Jsou mezi nimi mj. tři Gramophone Awards, BBC Music Magazine Award, Diapason d’Or, Choc de l’année a International Piano Award.

V Bavouzetově rozsáhlé diskografii, čítající více než čtyřicet titulů, nalezneme řadu pozoruhodných kompletů: souborné klavírní dílo C. Debussyho a M. Ravela, Beethovenovy klavírní sonáty, klavírní koncerty Prokofjevovy a rozpracovanou, přibližně ze dvou třetin hotovou soubornou nahrávku klavírních sonát J. Haydna. V září letošního roku uvedl Bavouzetův domovský label Chandos na trh další pianistův komplet: klavírní koncerty L. van Beethovena. Bavouzet v nich nejen hraje sólový part, ale zároveň také diriguje. Uměleckým partnerem mu je mladý Švédský komorní orchestr, sídlící v univerzitním městě Örebro.

Provedení všech pěti koncertů se vyznačuje sympatickými konstantami: Bavouzet je hraje konkrétním jiskřivým a svítivým tónem, zřetelně, přehledně, s neochvějným rytmickým tepem (občas zvýrazněným pikantními zpevňujícími akcenty) a s jakousi zvláštní a odzbrojující „samozřejmou“ technickou brilancí, která i v těch nejkrkolomnějších a nejrychlejších pasážích působí naprosto přirozeně. Pracuje obdivuhodně s dynamikou jak v detailech, tak i ve velkých plochách, a značně nekonformně užívá pedálu. Rychlé věty (často v tempech živějších, než jsme zvyklí) mají strhující švih, v pomalých větách oceníme pianistovu měkkou zpěvnost a básnivou senzitivnost. Nemenší chválu si zaslouží i orchestr, jenž posluchače nadchne dokonalou rytmičností a okouzlí průzračným komorním zvukem s křehkou, v sekci dřev mnohdy až snovou barevností. Za skutečnou ozdobu tohoto orchestru považuji však nakonec tympanistu – nejenže je báječně rytmický, ale navíc až překvapivě inspirovaný: je úžasné slyšet, jakou parádu dokáže udělat jediná rána do tympánu, umístěná ve správný čas na správném místě (kupř. před kadencemi ve finální větě prvního koncertu nebo v 1. a 3. větě třetího koncertu).

Nejvýraznější a naprosto nepřeslechnutelnou vlastnost této nahrávky jsem si nechal na konec: ze všech pěti koncertů doslova tryská optimismus, či přesněji řečeno „radost“. Ta „radost“ je bezbřehá, je jí všude plno, prýští z každého tónu, z každé fráze, cítíme ji nejen v právě znějící hudbě, ale jako bychom se s Bavouzetem těšili i na to, co radostného pro nás skladatel přichystal v následujících okamžicích. Radosti není nikdy dost, a v době koronavirové je Bavouzetův Beethoven přímo balzámem na duši.

Stopáž posledního disku doplnil vydavatel raným, nepříliš často provozovaným Beethovenovým Kvintetem Es dur pro klavír, hoboj, klarinet, fagot a lesní roh, op. 16. Svěží, odlehčené a myšlenkově nenáročné dílo vzniklo v těsné blízkosti skladatelova Klavírního koncertu č. 1 a nezapře vliv Mozartův. Na posluchače neklade žádné velké nároky a v provedení Bavouzeta a jeho kolegů se poslouchá velmi příjemně.

Nahrávku provází obsažný šedesátistránkový booklet s poměrně podrobnými charakteristikami jednotlivých skladeb, k nimž je připojen osobní komentář Bavouzetův. Za nejpozoruhodnější tu považuji pianistův zajímavý postřeh (s jakým jsem se doposud v literatuře nesetkal), že úvodní čtyři takty pomalé věty Beethovenova Klavírního koncertu č. 1 jsou nápadně podobné čtyřem taktům v první větě Klavírní sonáty f moll op. 4/3 J. L. Dusíka, která je o více než deset let starší. První dva takty jsou naprosto stejné, druhé dva takty lze považovat za volnou variaci. Bavouzet, jenž Dusíka velmi obdivuje, se domnívá, že se nejedná o pouhou náhodu.

A ještě jedna věc mne, přiznávám, značně zaujala (i pobavila). Bohatě a kvalitně vybavená obrazová příloha bookletu nabízí mj. snímek hráčů Švédského komorního orchestru, a to ve velmi osobitém aranžmá: hezky oblečení a povětšinou i obutí hudebníci – mnozí s nástrojem v ruce – stojí v řadě vedle sebe, po kotníky ve vodě, proudící přes jez pod örebroským zámkem. Smekám klobouk před jejich obětavostí.


Jean-Efflam Bavouzet / klavír & dirigent, Svenska Kammarorkestern, Karin Egardt / hoboj, Kevin Spagnolo / klarinet, Mikael Lindström / fagot, Terése Larsson / lesní roh. Text: A, N, F. Nahráno: 11/2018 (Koncerty č. 2, 3, 4), 11/2019 (Koncerty č. 1, 5, Kvintet), Musikhögskolan, Örebro universitet, Örebro (Švédsko). Vydáno: 2020. TT: 62:21 + 65:27 + 61:11. 3 CD Chandos CHSA 5273(3).

Sdílet článek: