Koncertem s výběrem Fantasií pro hoboj sólo Georga Philippa Telemanna zakončil vynikající hobojista, ale také úspěšný fotograf a nadšený horolezec Vilém Veverka svoji výstavu velkoformátových fotografií na zámku Liblice u Mělníka. Titul koncertu vyplynul ze zvoleného repertoáru a věru bylo co poslouchat – Veverka jako špičkový sólista i báječný komorní interpret nemá dnes mnoho srovnatelných „konkurentů“ ani v evropském měřítku a Telemann v jeho podání zaplnil zámecký Mramorový sál v naprostém souznění barokní hudby s barokním prostředím. Nahrávka Viléma Veverky všech dvanácti Fantasií G. Ph. Telemanna pro Supraphon (2012) je mimořádným počinem, což potvrdil hobojista také na tomto koncertu. Zazněly Fantasie I A dur, III g moll a VII D dur a posluchačům připravily úžasný zážitek s nádherně barevnou, svěží a s nevšedním osobnostním vkladem provedenou hudbou starou přes 250 let. Veverka dokáže posluchače vtáhnout do doby 18. století a svým entuziasmem a mistrovstvím opět dokázat, že vynikající hudba nezná časové hranice.
Od úvodního Vivace ve Fantasii I, přes Fantasii III až k závěrečnému Prestu z Fantasie VII vše znělo brilantně, lehce a naprosto detailně srozumitelně, byť se jedná o skladby skutečně náročné, srovnatelné se sólovými Bachovými Sonátami pro housle. Tón Veverkova nástroje připomíná lidský hlas a tak jej hobojista také prezentuje, vypráví, zpívá, naléhá a utišuje, stále v kontaktu s partnerem – publikem. Stejně výborný je ovšem Vilém Veverka jako spoluhráč, a proto přizval k sólovému hoboji také cembalo a s Lukášem Vendlem provedli Sonáty pro hoboj a cembalo Johanna Sebastiana Bacha (g moll, BWV 1030b), Philippa Emanuela Bacha (g moll, Wotq 135) a Antonia Vivaldiho (c moll, RV.53), cembalista na závěr uvedl i známou Bachovu Toccatu d moll, BWV 913. Cembalo znělo v barokním prostoru zcela rovnocenně se sólovým hobojem, neboť pro koncert se podařilo ve spolupráci s Petrem Šeflem z Českého muzea hudby zapůjčit nástroj z roku 1710 vyrobený v Drážďanech, o němž Petr Šefl po koncertu nabídl zajímavé odborné informace. Dramaturgie koncertu svou pestrostí vyvrcholila ukončením úspěšné výstavy Veverkových fotografií z českých i zahraničních cest po horách, které miluje jako fotograf, horolezec a obdivovatel přírody. Zasvěcený výklad autora fotografií a současně koncertního sólisty propojil oba světy Viléma Veverky, který se nespokojí s dobrým ani vynikajícím výkonem, ale usiluje vždy o maximum a svou energii nepřestane přenášet na posluchače i diváky.
