sobota, 27. květen 2017

Na Svaté Hoře s Thomasem Hampsonem

Napsal(a) 

Americký barytonista Thomas Hampson je hvězdou světového formátu, kterou jsme zvyklí sledovat z vyprodaných hledišť prestižních koncertních sálů, jako je pražská Smetanova síň. O to více je třeba ocenit účast tohoto čelního (nejen) mahlerovského interpreta na regionálních festivalech, jako je Mahler Jihlava nebo Hudební Festival Antonína Dvořáka Příbram. Právě vystoupení na těchto dvou kulturních akcích spojil Thomas Hampson v letošním roce, a tak měli diváci příležitost poslechnout si jej v doprovodu Komorní filharmonie Pardubice s identickým programem v rozmezí dvou dnů hned dvakrát – nejprve 23. 5. 2017 v Jihlavě a následně 25. 5. 2017 v Příbrami v rámci závěrečného koncertu 49. ročníku Festivalu Antonína Dvořáka Příbram.

Program koncertu uspořádaného v barokním areálu na Svaté Hoře u Příbrami byl sestaven velmi citlivě. Hampson je přes široký repertoárový záběr proslulý především jako mahlerovský pěvec, a proto byly na program zařazeny Mahlerovy písně na texty básní Friedricha Rückerta. Písňová tvorba Antonína Dvořáka, jehož jméno festival nese, byla zastoupena výběrem z Biblických písní. A protože předsedkyní odborné poroty festivalu je hudební skladatelka, paní Sylvie Bodorová, zakončil Hampson koncert ukázkami z jejího písňového cyklu Lingua Angelorum. Písňové bloky byly uvedeny a spojovány orchestrálními úpravami Bachových duchovních kompozic a třemi verzemi Ave Maria od různých skladatelů (Bach/Gounod, Schubert a Dvořák). Program doplňovalo Adagietto, slavná volná věta z Mahlerovy páté symfonie.

Ačkoliv byl tedy program velmi pečlivě připraven, samotný průběh koncertu nebyl zcela bez problémů. V rámci úvodního přivítání poslouchali diváci především vysvětlování, kdo všechno z plánovaných hostů se nemohl dostavit. Po obligátním poděkování sponzorům a stručných projevech představitelů místní samosprávy zahájila koncert Komorní filharmonie Pardubice blokem orchestrálních verzí Bachových skladeb (Ave Maria; Schmücke dich, o liebe Seele; Jesu bleibt meine Freude). Mahlerovskou část otevíralo proslulé Adagietto, které bohužel přes zjevné úsilí dirigenta, Marka Štilce, nevyznělo úplně tak, jak by mělo. Adagietto je tichá, průzračná, a navíc notoricky známá skladba a ani nejmenší chybka se v ní neschová. S příchodem Thomase Hampsona byly nicméně všechny předchozí nepřesnosti zapomenuty. Komorní filharmonie Pardubice hrála až do konce koncertu bez problémů a skvělý celkový dojem již nic nekazilo.

Hampson zahájil své vystoupení Mahlerovými písněmi na texty Friedricha Rückerta z cyklu Rückert Lieder. Z pěti písní tvořících cyklus zazpíval čtyři. Vynechané písně Liebst du um Schönheit byla sice škoda, ale rozhodně je třeba ocenit, že Hampson přednesl obě dlouhé, kontemplativní písně – Um Mitternacht a Ich bin der Welt abhanden gekommen. Právě v těchto dvou kompozicích jemně hrající orchestr vytvořil ve spojení s kultivovaným a přesným Hampsonovým přednesem magickou náladu, kvůli které tolik diváků na Mahlera (a na Hampsona) chodí. Bouřlivý závěr Um Mitternacht byl dokonce v podání pěvce a žesťové sekce tak strhující, že část diváků neovládla nadšení a začala tleskat, v důsledku čehož se pak tleskalo po každé písni až do konce koncertu. Na 49. ročníku festivalu klasické hudby to působilo poněkud překvapivě. Na vynikajícího Mahlera navázal Hampson výběrem z Dvořákových Biblických písní (Hospodin jest můj pastýř, Při řekách babylónských, Zpívejte Hospodinu). O Hampsonovi je známo, že se češtiny nebojí, a písně přednesl procítěně a s výslovností tak přesnou, jakou lze od cizince požadovat. Zasloužený potlesk byl na dvořákovském festivalu ještě delší než v případě Mahlerových písní. Zda tomu v Jihlavě bylo při identickém programu naopak, mi bohužel není známo. Koncert zakončily tři písně z cyklu Sylvie Bodorové Lingua Angelorum, zkomponovaného na rudolfinské téma přímo pro Thomase Hampsona a ve spolupráci s ním. Zvolené písně (Martyrium meum, Amoroso a O Ewigkeit) ladily s kontemplativním zaměřením programu a umožnily Hampsonovi i orchestru dovést koncert ke strhujícímu finále. Diváci tedy mohli odcházet sice značně prokřehlí, ale spokojení.

Celkově je třeba ocenit především nadšení Thomase Hampsona, který na Svaté Hoře přednesl poměrně dlouhý sólový program, navíc za podvečerního chladu a ve zdaleka ne optimálních akustických podmínkách. Díky účasti Hampsona na podobných regionálních festivalech mají možnost jej vidět (a především slyšet) i místní diváci, za cenu řádově nižší, než v případě exkluzivních pražských koncertů. Za tuto příležitost vděčíme – kromě organizátorů Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram – též hudebním skladatelům, díky nimž Thomas Hampson do Čech a na Moravu přijíždí – Gustavu Mahlerovi, Antonínu Dvořákovi a Sylvii Bodorové.

Denisa Valterová

Studentka Divadelní vědy FF UK v Praze a nadšenkyně pro divadlo, operu a vše s tím související. Pravidelně navštěvuje pražská, mimopražská i zahraniční operní představení. V roce 2016 absolvovala Operní akademii pořádanou Národním divadlem, zaměřenou na kritickou reflexi operního díla. Zájem o operní interpretaci dále prohlubuje jako pasivní účastnice pěveckých kurzů (např. Mezinárodní interpretační kurzy Zábřeh 2015). Zaměřuje se mj. na dílo Richarda Wagnera, od roku 2012 je členkou pražské wagnerovské společnosti. V roce 2013 se jako stipendistka zúčastnila operního festivalu v Bayreuthu. Richardu Wagnerovi a bayreuthskému festivalu se věnuje i ve svých akademických pracích. Je závislá na kávě a ráda nosí vysoké lodičky, i když v nich v Praze nejde moc chodit…

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.