Johann Sebastian Bach a ti druzí

Rok 2015 je ve znamení výročí narození dvou velkých postav hudebního baroka – Johanna Sebastiana Bacha a Georga Friedricha Handela. Dramaturgie cyklu komorních koncertů FOK tuto skutečnost dobře využila – postavila vedle sebe dva „etnicky“ různé bachovské kantátové programy. 24. března vystoupilo v kostele sv. Šimona a Judy Collegium Marianum, tentokrát společně se španělským souborem La capilla Real de Madrid, který vede Argentinec Oscar Gershensohn. Na programu byly dvě Bachovy kantáty (Mache dich, mein Geist, bereit, BWV 115 a Es ist das Heil uns kommen her, BWV 9) a jedna z jeho „luteránských“ mší (BWV 234). Sóla zpívali Inma Férez (soprán), Marta Infante (alt), Ariel Hernández (tenor) a Martin Schicketanz (bas), sbor a instrumentální ansámbl tvořili s výjimkou hoboje a varhan (Eduard Wesly, Asis Marquez) členové Collegia Marianum, s Janou Semerádovou v čele. Výsledek byl pozoruhodný: interpretační styl Collegia Mariana má blíž k francouzské eleganci, než ke španělské ohnivé zemitosti, která je charakteristická pro soubor La capilla Real de Madrid. Propojení dvou zároveň různých i kompatibilních pohledů na Bacha dodalo celku večera zvláštní barvitost.

Czech Ensemble Baroque

Jakým směrem se spolupráce obou ansámblů bude ubírat dál, je otázkou budoucnosti – prozatím je zřejmé, že by mohla tvůrčí činnost každého z nich zajímavě obohatit o nové prvky. Podobně je tomu už delší dobu u Czech Ensemble Baroque, který dlouhodobě spolupracuje se slovenským souborem Musica Aeterna (i dalšími instrumentalisty). Přes veškerou jazykovou blízkost jde o dvě rozdílné kultury; moravský Bach prozrazoval nejen pro české země charakteristické vlivy vídeňské a italské, nýbrž i v historickém slova smyslu uherské – byl rovněž ohnivý, ale jinak než Bach španělský. Czech Ensemble Baroque uvedl v Brně a 6. dubna i v Praze Bachovu Ouverturu g moll BWV 1070, kantátu Belib bei uns, denn es will Abend werden, BWV 6, moteto Lobet den Herrn, alle Heiden, BWV 230 a kantátu Erschallet, ihr Lieder, BWV 172. Umělecký vedoucí Czech Ensemble Baroque Roman Válek diriguje především vokální díla – ta také právem vzbudila na pražském koncertě největší dojem. Programový leták, vydaný ke koncertu, uváděl jen jména dirigenta, sbormistryně Terezy Válkové, koncertního mistra Petera Zajíčka a sólistů – Lenky Cafourkové Ďuricové (soprán), Markéty Cukrové (alt), Jakuba Kubína (tenor) a Jiřího Miroslava Procházky (bas). V první kantátě je třeba navíc připomenout sólový tenorový hoboj, který vynikl v altové árii (skvělá Luise Haugk); následující chorál výborně sólově doprovodil violoncellista Dalibor Pimek. Druhá kantáta získala výjimečný lesk díky barokním trompetám (opět zahraniční hráči, mimo jiné z Maďarska); ve třetí árii se výtečně jako sólistka předvedla violoncellistka Helena Matyášová.

Barbara Maria Willi

Alespoň na okraj je zapotřebí zmínit ještě dvě jiné s bachovským výročím související pražské akce. 26. března provedla Musica Florea v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na Jiřího náměstí Membra Jesu Nostri Dietricha Buxtehudeho, jehož byl Bach velkým obdivovatelem. Musica Florea tu podala vynikající výkon; v potemnělé atmosféře Plečnikova chrámu nabyla Buxtehudeho poměrně zřídka uváděná paralela k Haydnovým Sedmi slovům na zvláštní naléhavosti, která korespondovala s rozjímavým naladěním času příchodu velikonočních svátků. 2. dubna vystoupil v kostele sv. Vavřince Ensemble 18+  spolu s Barbarou Marií Willi a Vilémem Veverkou jako sólistou. Na pořadu byly sinfonie a hobojové koncerty Johanna Sebastiana Bacha, Antonia Vivaldiho (jehož skladby Bach využil jako studijní materiál při rozvíjení vlastního kompozičního stylu), Tomasa Albinoniho a Bachova přítele Georga Philippa Telemanna. Večer byl jedním z nejpozoruhodnějších dokladů toho, jak velký vliv má historicky poučená interpretace starší hudby u nás dnes i v případě hry na moderní nástroje; stylově se mu nedalo vytknout nic – kvalitativně byl podle očekávání na vysoké úrovni.

Sdílet článek: