Mezinárodní divadelní a hudební festival Janáček Brno 2016 nabídl v rámci svého 5. ročníku koncertní řadu, která se uskutečnila ve dnech 8. – 17. října 2016. Sympaticky s ohledem na různorodý charakter programů komorních, orchestrálních a sborových se konaly koncerty v různých sálech moravské metropole.
Překvapivým vrcholem koncertní dramaturgické linie byl večer v Besedním domě 8. října 2016. Podle dlouhodobých plánů měl v Brně zpívat významný britský tenorista Ian Bostridge, držitel Ceny Grammy za nejlepší operní nahrávku, jenže pěvec se v poměrně krátké době před termínem koncertu ze svého vystoupení omluvil ze zdravotních důvodů a vedení festivalu muselo rychle zajistit jiného umělce. Lákavou nabídku přijal renomovaný britský tenorista Toby Spence. Změna obsazení bohužel ovlivnila zájem návštěvníků, večer nebyl vyprodán a interprety ani neočekával příliš plný sál. Mimořádný koncert ovšem ocenili posluchači ovacemi ve stoje.
Koncert otevřel vynikající britský klavírista Julius Drake, který má za sebou mnoho úspěšných komorních koncertů i na prestižních pódiích světa, vystoupil např. v Concertgebouw v Amsterdamu, ve Wigmore Hall v Londýně, v Carnegie Hall a Lincoln Centre v New Yorku. Stále účinkuje na proslulých hudebních přehlídkách v Evropě.
V Besedním domě klavírista přednesl v interpretacích děl Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka své nejlepší kvality, technické i umělecké. Julius Drake hrál skvěle v první skladbě večera po boku naší přední altistky. Václava Krejčí Housková, sólistka Národního divadla Brno, zpívala s jeho průzračným a niterným doprovodem Cigánské melodie, op. 55 Antonína Dvořáka. Pěvkyně interpretaci propůjčila sytý vokál a působivé proměny barev hlasového spektra. Nejen k Dvořákově dílu, ale i k Janáčkovým skladbám přistoupila spíše s operním projevem.
Selekcí z obsáhlého souboru Moravská lidové poesie v písních Leoše Janáčka vybrali interpreti z třiapadesáti lidových písní komponovaných v letech 1892 – 1901 šest skladeb (Láska, Obrázek milého, Komu kytka, Pérečko, Lavečka, Muzikanti), na které navázali výběrem drobných kompozic z Janáčkovy tvorby Po zarostlém chodníčku, z nichž uvedli písně Naše večery, Lístek odvanutý, Frýdecká panna Maria, Štěbetaly jak laštovičky, Dobrou noc a Sýček neodletěl!. Vtiskli jim nejen přiměřený kolorit nálad, melancholii, něhu, smutek a trpkost, ale i temperamentní citlivost pro hru s lidovými nápěvky. Pěkně se ponořili do interpretace originálních tanečních rytmů a výrazně v přednesu vyzdvihli realistické prvky v poetických obrazech Janáčkovy hudby.
Koncert vyvrcholil skladbou Leoše Janáčka Zápisník zmizelého pro tenor, alt a tři ženské hlasy s klavírem. Básnické obrazy s dramatickým příběhem o chlapci, který propadl kouzlu krásné ženy, jsou prodchnuty emocionální zdráhavostí, láskou, introvertní vášní a vnitřním napětím. Klavírní part dění nejen hudebně komentuje, ale i předvídá. Britský tenorista Toby Spence, který má široký repertoár různých slohových období, zpíval operní role i v Bavorské státní opeře, v Královské opeře Covent Garden v Londýně nebo ve Vídeňské státní opeře a koncertně vystoupil i s Berlínskou filharmonií, Symfonickým orchestrem BBC nebo s Vídeňskou filharmonií. Z rolí Janáčkových oper nastudoval Kudrjáše v Káti Kabanové pro Královskou operu Covent Garden v Londýně. V Besedním domě podal mimořádný výkon. Janka ztělesnil na pódiu s hlubokým prožitkem, zpíval jasně a krásně srozumitelně, ztvárněného chlapce obdařil pestrou škálou mimiky tváře i očí a introvertními gesty. Nádherně naslouchal klavírní hudbě, stejně tak Julius Drake hrál part výsostně. Altistka Václava Krejčí Housková zpívala Zefku příjemně znějícím vokálem, na pódiu se pohybovala s uhrančivým pohledem elegantně. Tři ženské hlasy členek sboru Janáčkovy opery Národního divadla Brno, situované do zadní části sálu, v akustice sálu vyzněly matně. Oba britští interpreti v moravské metropoli zazářili.
