Malí profesionálové na jevišti Národního divadla

Musorgského Borise Godunova a Humperdinckovu operu Jeníček a Mařenka, dvě nejnovější operní inscenace Národního divadla v Praze, spojuje jedno: v obou uvidí publikum na jevišti po boku operních zpěváků a sboristů také desítky dětí, zpěváčků z Kühnova dětského sboru. Jeho členové už téměř osmdesát let účinkují v operách a představeních Národního divadla v Praze a mají tak naprosto výjimečnou možnost zažít už od útlého věku to, co vskutku jen málokdo z jejich vrstevníků: být přímo u toho, když se rodí opera!

Dětské role jsou důležitou součástí celé řady světových operních titulů -Janáčkovy Příběhy Lišky Bystroušky, Pucciniho Toscu a Bohému, Bizetovu Carmen, Mozartovu Kouzelnou flétnu, Dvořákova Jakobína nebo Martinů Hry o Marii si lze bez dětských protagonistů opravdu jen těžko představit. A to je jen výběr z mnoha. Stát na jevišti po boku profesionálů ale není jen tak. Děti musejí, stejně jako jejich dospělí kolegové, projít náročnou přípravou. Umělecké nároky jsou vysoké pro všechny protagonisty nehledě na věk. Navíc skloubit zkoušky a školu není mnohdy jednoduché. V závěrečných týdnech před premiérami je harmonogram obzvlášť náročný a děti tráví na prknech první české operní scény téměř každou volnou chvilku.

Zdálo by se, že je to opravdu velká zátěž – nároky režisérů i sbormistrů, dlouhé zkoušky, večerní představení, dohánění školy. Ale jak samy děti potvrzují, zpívání v opeře je nezapomenutelný zážitek, který za to stojí. Poznávají tajemství zákulisních příprav a zkoušek a zažívají tak výjimečná setkání s významnými pěvci a režiséry. A nahlížejí „pod pokličku“ i dalším profesím, které se na vzniku opery podílejí, prozkoumávají zákoutí maskéren, vědí, jak voní kulisy…

Jakobín, foto Hana Smejkalová/ND

„Nejsem ani tak moc nervózní, spíš se těším,” říká jedenáctiletá Terezka Šlosárková, která spolu s ostatními vystoupuje ve Státní opeře v právě uváděné opeře Jeníček a Mařenka. V operních inscenacích v Národním divadle zpívá, stejně jako řada ostatních dětí ze sboru, už od sedmi let. A vyzkoušela si proto už hezkou řádku rolí. “Je to zážitek, užívám si to na maximum. Maskérky nás často nalíčí tak, že se ani nepoznáme. A nejvíc mě baví opery, kde jsou kostýmy, které jsou úplně jiné, než to, co nosíme dneska my,” dodává.

Nová inscenace opery Jeníček a Mařenka je v historii operních příprav pro děti jedna z nejnáročnějších. Účinkuje v ní rekordní počet 40 dětí, které jsou také jediným sborem v této opeře, což znamená složité produkční přípravy zkoušek, které by se neobešly bez ochoty rodičů a velké disciplíny dětí. Ty svůj part musí umět zkrátka perfektně, aby obstály na jevišti po boku zkušených zpěváků. Dětské party v Humperdinckově opeře jsou navíc opravdu náročné svým rozsahem. Děti ale zpívají s chutí a profesionalitou, což potvrzuje i fakt, že jejich práci a práci sbormistrů oceňují významní operní režiséři a dirigenti.

„Som šťastný, že v našej novej inscenácii v pražskej Štátnej opere účinkuje Kühnov detsky zbor výborně pripravený panom profesorom Chválom,“ uvedl Martin Leginus, hudební ředitel Státní opery a dirigent, který se ujal hudebního nastudování Jeníčka a Mařenky.

Příhody Lišky Bystroušky, foto Hana Smejkalová/ND

Kühňata se na operních inscenacích Národního divadla podílejí již od roku 1936. Díky tomu si mohou, jak ve sboru odrůstají, zazpívat celou řadu rolí v operách od Jakobína až po Kouzelnou flétnu. Není ani výjimkou, že se v jedné rodině vystřídalo hned několik generací Janáčkových liščat nebo ministrantů z Pucciniho Toscy. „Jsou to nádherné vzpomínky. Ten pocit stát před vyprodaným divadlem a zpívat je zkrátka nezapomenutelný. Zůstalo to v nás všech na celý život,” říká Bára, maminka Terezky, která je jednou z mnoha maminek, které Kühnovým dětským sborem prošly a dnes do něj vodí své děti.

Na prknech Národního divadla mohly zkrátka už stovky a stovky dětí zažít to nesdělitelné a omamné divadelní kouzlo. A většinu z nich to ovlivnilo natolik, že umění už zkrátka zůstali věrní po celý život. Svůj první kontakt s operním světem si mezi Kühňaty v dětských rolích zažila už celá řada významných osobností naší kultury: dirigenti Jiří Bělohlávek, Zdeněk Košler nebo režiséři Josef Průdek, Lukáš Trpišovský a mnoho dalších.

„Je krásné, že bývalí členové Kühnova dětského sboru dneska stojí jako sólisté opery Národního divadla na jednom pódiu po boku současných členů sboru,” uvádí umělecký ředitel sboru, prof. Jiří Chvála. A nejinak je to tak i v dubnové premiéře Jeníčka a Mařenky ve Státní opeře, kde sólisté Jana Sibera (Mařenka) a Jaroslav Březina (Ježibaba) patří právě do velké rodiny bývalých Kühňat.

Sdílet článek: