Jiří Bezděk oslavil šedesátku koncertem v Praze a novým CD

Přední český soudobý skladatel a učitel budoucí skladatelské generace Jiří Bezděk (nar. 1961) oslavil letos významné životní jubileum. Výčet tvůrčích úspěchů Jiřího Bezděka je velmi dlouhý. Jeho skladby se prosazují u nás i v zahraničí, kde jsou vydávány německým vydavatelstvím Edition Brendel. Profil autora doplňuje jeho bohatá publikační a hudebně teoretická činnost. Na pražské HAMU vede katedru hudební teorie, zabývá se především soudobou hudbou a koncertním melodramem. V posledně jmenovaném žánru v současnosti pracuje také jako organizátor koncertů a ředitel mezinárodní skladatelské soutěže v rámci festivalu Melodramfest.

Gratulační koncert Jiřího Bezděka byl demonstrací jeho tvůrčí mnohostrannosti. Konal se 16. září 2021 v Galerii HAMU v Lichtenštejnském paláci. Organizace koncertu se ujalo Západočeské hudební centrum z jeho rodné Plzně a Hudební a taneční fakulta AMU za podpory Nadace OSA a Nadace Karla Pexidra, ve spolupráci se Společností Zdeňka Fibicha.

Moderování koncertu se ujal samotný oslavenec, který ve stručnosti osvětlil okolnosti vzniku jednotlivých skladeb. V podání Romany Feiferlíkové (zpěv) a Věry Müllerové (klavír) zazněly Čtyři zimomřivé písně na texty německé autorky Moniky Hähnel (Na severu, Osamělé dítě, Večer, Lenivé moře). Bezděkova snaha uchopit co nejsrozumitelněji obsah cizojazyčného textu dala vzniknout písním, střípkům pomíjivých nálad, ve kterých hudba vychází ze slova a vzájemně s ním souzní. Nadhled, s jakým interpreti předvedli písně, svědčí o opakovaném provádění těchto drobnokreseb.

Jitka Hosprová a Ladislav Horák, foto Martin Myslivec

Bezděk ve své tvorbě hledá kombinace nástrojů, které umožňují vytvořit neobvyklou barevnou zvukovou škálu. Tak je tomu i ve svitě pro violu a akordeon Palety a stínování, kterou předvedli přední sólisté Jitka Hosprová (viola) a Ladislav Horák (akordeon). Názvy jednotlivých částí svity odpovídají ročním dobám (Odstíny podzimu – Odstíny jara – Odstíny léta – Odstíny zimy). Jak sám ale autor na koncertě uvedl, jeho cílem není „konkurovat“ jiným, již obecně známým skladbám ztvárňujícím roční období. Spíše se zaměřuje na odstíny jejich vnímání, tak, jak se proměňují s přibývajícím věkem člověka. Znalost interpretačního umu i uměleckého výraziva obou sólistů umožnily skladateli maximálně vytěžit z technických a témbrových možností obou hudebních nástrojů a nalézt adekvátní palety zvukových barev. Zvuková propojenost se odrážela i ve vzájemné komunikaci mezi interprety.

Sprcha ze sna představuje cyklus 4 písní na verše českých moderních básníků (Karel Pexidr, Jan Skácel či Vítězslav Nezval). Dílo zaznělo ve skvělém podání souboru Musica ad Gaudium ve složení Andrea Brožáková-Frídová (zpěv), Alena Tichá (cembalo), Jaromír Tichý (flétny) a Matouš Kříváček (fagot). Také zde se prokázala Bezděkova schopnost mistrně pracovat s literárními předlohami. Do souvislosti s obsahově náročnými texty i se slovními hříčkami, které se v cyklu objevují, staví skladatel hudební myšlenky, které vtipně reagují na básnické figury, a dávají tak básním ještě větší prostor rezonovat mezi posluchači.

Musica ad Gaudium, foto Martin Myslivec

Druhou polovinu koncertního večera otevřela premiérová verze Sonáty pro klavír č. 4 „Petr, Laura a ďábel“. Skladatel byl inspirován staropražskou pověstí o cizinci, staviteli chrámu Petru Parléřovi a jeho milé Lauře. Jejich láska čelí mnohým překážkám a ani s ďáblovou pomocí je nepřekonají. Uvedené téma bylo pro autora osnovou pro řešení tektoniky sonáty i její naplnění. Všechny podněty díla dokázal pak klavírista Miroslav Sekera ve své interpretaci naplnit.

Narozeninový večer uzavřel melodram Neznámá ze Seiny (na stejnojmennou báseň Vítězslava Nezvala z jeho sbírky Básně noci). Literární předloha rozvíjí obraz utonulé dívky, která svůj život ukončila ze svého rozhodnutí. Podmanivý hlas recitátorky Dity Hořínkové naplno rozezvučel Nezvalovy verše. Barva jejího hlasu skvěle ladila s klavírním partem (v podání Miroslava Sekery). Režie se ujala Věra Šustíková, které je s melodramatickým žánrem pevně spjata. Bezděkův melodram přináší impresionistický nádech, jako by autor reagoval na prostředí Paříže, ve kterém je příběh melodramu zasazen. Hudba ale není pouze ilustrativní. Naopak, vytváří samostatné pásmo, které s textem koresponduje.

Dita Hořínková a Miroslav Sekera, foto Martin Myslivec

Téma života a smrti rezonuje i v posledním CD Jiřího Bezděka O životě a smrti, které bylo vydáno u příležitosti 60. narozenin skladatele a které sám autor na slavnostním večeru představil.

V Bezděkově tvorbě se odráží bohatý vnitřní život. Skladby jsou pro posluchače přitažlivé díky zdařilé snaze autora tlumočit své tvůrčí záměry. K jeho tvorbě se interpreti opakovaně vracejí, což svědčí, že je jak mezi interprety, tak mezi posluchači časem prověřená.

Sdílet článek: