Český Krumlov: Festival barokních umění po deváté

Hlavní program devátého ročníku českokrumlovského Festivalu barokních umění byl jako vždy situován do prostor zámeckého divadla (tři představení Caldarovy Festy Teatrale per Musica L’asilo d’Amore, pátek až neděle 16., 17.  a 18. 9.) a parku (sobotní noční iluminace a barokní přízemní ohňostroj). Kromě toho se v pátek v zámeckém lapidáriu konal koncert výtečného brněnského vokálního souboru Societas Incognitorum (anglické a italské renesanční a raně barokní madrigaly – Thomas Bateson, Thomas Tomkins, John Wilbye, Thomas Weelkes, Giovanni Antonio Rigatti, John Farner, Thomas Morley, John Bennet, Thomas Vautor), na sobotu připadla vystoupení pozoruhodného maďarského souboru Le Jardin des Arts, který do českokrumlovského, nově restaurovaného bývalého kláštera klarisek přivezl francouzský barokní vokální a instrumentální repertoár (Thomas-Louis Bourgeois, Marin Marais, Elizabeth Jacquet de la Guerre, Jean-Marie Leclair a Michel Pignolet de Monteclair) a českého Ritornella, s repertoárem žertovných zpěvů českých a moravských barokních řeholníků (bývalý klášter minoritů), zatímco v neděli se v klášterním kostele Božího Těla a Panny Marie Bolestné uvedl hráč na varhany a virginal a stavitel klávesových historických hudebních nástrojů Tomáš Flégr s renesančním a barokním programem (Johann Jacob Froberger, Carolus Luython, Hans Leo Hassler, Philippe de Monte, William Byrd, Peter Philips, Jan Pieterszoon Sweelinck, Johann Speth, Georg Muffat). Současně s tím proběhla v sobotu a v neděli za podpory několika významných českých a zahraničních kulturních a vědeckých institucí další festivalová akce – mezinárodní konference Antonio Caldara nel contesto del suo tempo (Antonio Caldara v kontextu své doby), které se zúčastnili hudební historici  z českých zemí, Rakouska, Německa, Itálie a USA (Centrum barokní kultury při klášteře klarisek).

Vůbec první uvedení Caldarova L’asilo d’Amore v místě, kde mělo mít v roce 1732 premiéru (ve skutečnosti bylo poprvé a až do letoška naposledy v důsledku náhlého tragického úmrtí knížete Schwarzenberga uvedeno v Linci) si odbylo předpremiéru v červnu v Praze – v letním refektáři strahovského kláštera. Přenesení půvabné hříčky o vině a trestu syna bohyně Venuše Amora, který svými kousky rozhněval Apollona, Pallas Athénu, Merkura a Marta, a posléze se před nimi pod ochranou mořského boha Protea ukryl v kolébce císařovny Alžběty Kristýny, k oslavě jejíchž narozenin byl L’Asilo d’Amore určen, z nevelkého prostoru refektáře na podstatně širší a hlubší divadelní jeviště Caldarovi vysloveně prospělo. Pohyb a gesta jednotlivých postav získaly větší volnost (inscenaci režijně připravila za použití barokní gestiky Zuzana Vrbová), bohatě se zúročila možnost předvést divadelní kouzla a nádheru fundusu: létací stroje (sluneční vůz, troubící andělé, rakouský znak), rekvizity (Venušin trůn, obklopený holubicemi), kostýmy, ušité podle návrhů Daniele Antonia Bertoliho (1677-1743), stylově odpovídající líčení a paruky. Výsledek předčil veškerá očekávání: soubor Hof-Musici, sólisté, tanečníci i personál divadla odvedli jako celek vynikající hudební a režijní práci, na kterou by mohla být oprávněně hrdá jakákoliv světová kamenná scéna (historická i moderní), a kterou obecenstvo odměnilo zaslouženě dlouhým potleskem.

Sdílet článek: