středa, 27. červenec 2016

Harmonie 8/2016

Napsal(a) 

Harmonie 8/2016 Harmonie 8/2016

Vážení a milí čtenáři,

diadémem 120. sezony České filharmonie byla rezidence mezzosopranistky Magdaleny Kožené. Překvapivě příjemnou codou za koncertní sérií i sezonou byl červnový koncert v Lucerně… V roce 1995 se odehrál v poloplném Rudolfinu její první pražský recitál, který někteří kritici tehdy přezíravě glosovali. 28. června 2016 ji téměř vyprodaná Lucerna odměnila nadšenými ovacemi. Mezitím jsou tisíce hodin tvrdé práce, stovky koncertů, operních projektů a nahrávacích frekvencí, spolupráce s hudební elitou… Jakkoliv jí Cole Porter a meziválečný svět swingu údajně nebyl blízký, podařilo se jí vlastní přípravou a spoluprací s Ondřejem Havelkou pochopit styl a specifika této hudby a s okouzlující upřímností jej prezentovat lidem v několika hudebních metropolích Evropy. Sice to nebylo tak autentické jako od Afroameričanek, ale její výlet do zprvu neznámého světa měl neodolatelné kouzlo a hlavně pěveckou kvalitu, kterou Lucerna nezná. Svými návraty do rodné země paní Kožená konzistentně stvrzuje, jak jí na ní záleží. Snadno se pak dají sepsat její priority. Vedle české hudby jako takové mezi ně náleží festival Concentus Moraviae, pomoc základním uměleckým školám, kde má zcela opačný názor nežli komentátor LN Petr Kamberský, jenž se před časem ve svém „chlívku“ tázal, jestli neživíme jen světově unikátní neefektivní systém škol a kantorů. Další její srdeční záležitostí je Janáčkovo kulturní centrum (pracovní název, který by mu mohl zůstat) v jejím rodném Brně. Za zhmotnění myšlenky nového sídla umění v moravské metropoli bojuje energicky a tvrdohlavě. Přijala roli patronky a 22. června si dokonce prohlédla staveniště poblíž Besedního domu, kde má domov Filharmonie Brno. „Plní se moje dlouhodobé přání. O sál jsem usilovala už před patnácti dvaceti lety. Vždy ale ztroskotala na výměně těch, kteří přislíbili pomoc.“ Podle ní se toho konečně chopili lidé s vášní. Dodala, že „nový sál musí mít hlavně výbornou akustiku“, a slíbila získat pro Brno architekta/akustika, jenž postavil ve světě špičkové sály. Cesta za sálem světových parametrů však bude ještě dlouhá. Je třeba vybrat projektanta, sehnat hodně přes miliardu korun a budovu bez negativních kompromisů postavit. Zásadně přispěje město, pozadu snad nezůstane kraj. O podpoře státu se jedná. Jelikož ministr financí je ze stejné politické líhně jako brněnský primátor, tak by to neměl být problém. Konstelace hvězd je tedy konečně nakloněna uskutečnění brněnského snu… Jestli Magdalena Kožená pózovala pro média na staveništi ráda či nerada, nevím, od roku 1995 ušla dlouhou cestu a jistě ne se vším se vždy ztotožnila, ale mám pocit, že není pochyb o upřímnosti jejího závazku pomoci Brnu… Naopak brněnský příběh by měl být důvodem k zamyšlení pro vedení Prahy. Nevidím však u něj žádné nadšení a vizi. Takže téměř třicetiletá touha po špičkovém sálu je v Praze stále jen snem. Ledaže by Praze postavil sál světové úrovně čínský nebo ruský kapitál…

V srpnu se po delší době vracíme k pohledům Patricka Lamberta na českou hudbu a před mikrofony HARMONIE byli mimo jiné tenorista Štefan Margita, Oran Etkin, jenž vyvinul pozoruhodný edukativní program Timbalooloo, a evropské baletní hvězdy Jiří a Otto Bubeníčkovi, pro něž platí biblické nikdo není doma prorokem… Na závěr rada německých vědců – poslouchejte hodně Mozarta. Jeho hudba prý pozitivně ovlivní váš krevní tlak a tepovou frekvenci. Mohu potvrdit, že pro moje zdraví jsou v létě určitě blahodárnější Bach, Mozart a Schubert nežli Mahler, Strauss nebo Schönberg.☺

Luboš Stehlík

vychází 28. 7. 2016

elektronické vydání

zveřejněné články z Harmonie 8/2016

obsah

3 Vřelý pozdrav z Menuhinova století (Ivan Žáček)
Jeden z největších umělců minulého století a jeho nahrávky pod drobnohledem.

6 Štefan Margita a jeho epizody janáčkovské i jiné (Michaela Vostřelová)
Narozeninové rozhovory bývají pro novináře kříž. Vzpomenout všechny zásluhy jubilanta, nevynechat největší životní úspěchy, bilancovat. Nebo ne? Štefan Margita slaví šedesátiny.

10 Svět se jim klaní, doma je nechtějí (Milena Kudělová)
Bratři Bubeníčkovi v exkluzivním rozhovoru o svých pracovních i životních cestách.

16 Moravské hudební posvěcení (Luboš Stehlík)
Svatováclavský hudební festival je neodmyslitelnou konstantou kultury na Ostravsku a dávno už není regionální.

20 V Ostravě z očí do očí (Michaela Vostřelová)
S ředitelem Janáčkovy filharmonie Ostrava Janem Žemlou.

24 Martin Prokeš: Lípa Musica je pro mne vším (Luboš Stehlík)
V kraji, který neměl hluboké hudební zázemí, inicioval a vybudoval jeden z nejkvalitnějších regionálních festivalů, jenž se stal akcí s mezinárodním přesahem a kreditem.

27 Rozhlas veřejné služby a jeho (tak trochu jiný) orchestr (Petr Veber)
Paul Hughes, ředitel BBC Symphony Orchestra, se v rozhovoru, který vznikl při hostování na Pražském jaru, zamýšlí nad repertoárem, uměleckými limity, očekáváními a důvěrou publika.

30 120 sezon České filharmonie 12krát jinak (Pavlína Landová)
Vybraná zastavení České filharmonie na Pražském jaru.

34 Boston Symphony Orchestra (Petr Veber)
…jeho město a jeho Tanglewood.

38 Neumím si vybavit moment, kdy bych nechtěl hrát na trubku (Markéta Jůzová)
Britský trumpetista Huw Morgan, jeho ceny, dojmy a plány.

40 Marek Kozák a jeho soutěžní rok (Irena Černíková)
Je mladý, talentovaný a po několika posledních měsících také mezinárodně úspěšný.

42 Česká hudba očima (a ušima) Angličana (Patrick Lambert)
Musica Antiqua Bohemica – raná setkání, pohledy do budoucnosti a ohlédnutí.

46 Fascinace smrtí a mladý Martinů (Jaroslav Mihule)
Smrti, smrti bílá, kdes tak dlouho byla?

50 Sondy (Vlasta Reittererová)
O nebezpečných oděrkách a o evropské hymně.

55 Jazz on Film Records (Jan Mazura)
Jazzové soundtracky akademicky.

56 Oran Etkin – Snoubení tradice s dětskou hravostí (Anna Mašátová)
Hudební světoběžník, klarinetista Oran Etkin o hudebním mostu mezi Bamakem a Brooklynem, poctě zašlým časům a workshopech Timbalooloo.

58 Jiní než spolužáci (Milan Tesař)
Zázračné děti v jazzu.

60 Sisa Fehérová: Nebojím se spojit nespojitelné (Jan Kyncl)
Pochází z Košic, v šestnácti absolvovala workshop jamování a improvizace a před nedávnem vydala debutovou desku Cirrus.

62 Africký jazz: Do středu Afriky (Daniel Hevier ml.)
V hustých dešťových pralesích lemovaných Konžskou pánví se ukrývá nebývalé hudební dědictví.

64 Recenze

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.