čtvrtek, 2. březen 2017

Harmonie 3/2017

Napsal(a) 

Harmonie 3/2017 Harmonie 3/2017

Milí čtenáři,

na konci ledna se zjevil v Praze jako deus ex machina legendární pěvec, bývalý člen slavné tenorové trojky, dirigent a podnikatel Plácido Domingo, aby oznámil, že letos v říjnu bude dirigovat Dona Giovanniho ve Stavovském divadle, v jehož zdech jsou „ozvuky Mozartova génia“. I přes poloscénické provedení budou náklady asi nemalé. Bonusem mediální atraktivnosti má být plánovaný mezinárodní přenos do kin, dokument o městě, což možná pomůže zvýraznit v cizině popularitu Prahy i divadla. Legendární pěvec si splní sen a Praha bude v očích hudebního světa snad více spjata s Mozartem.

K projektu Plácida Dominga a Národního divadla jen dodám velmi stručný komentář. V Praze mimo jiné řekl, že postava hlavního hrdiny v tomto „zázračném díle“ je mu cizí, a dodal: „Nemám osobně rád postavu dona Giovanniho, nechápu, co ty ženy na něm vidí, při tom, jak se ženami zachází. Kdykoli mi nabídli zpívat dona Giovanniho, vždy jsem odmítl. Vyhýbal jsem se antihrdinům, jako jsou Macbeth nebo Nabucco. Ale baví mne ho dirigovat.“ Když pominu, že Verdiho Macbetha zpíval, pak kdyby měli pěvci dělat jen to, s čím se mohou identifikovat, měli by barytoni i tenoři těžkou volbu… Propagaci Stavovského alias Hraběcího Nosticova divadla je možné zatleskat, přínosnější by však bylo, kdyby český nebo mezinárodní kapitál zaplatil v tomto unikátním divadle scénickou stagionovou produkci Dona Giovanniho v historicky poučené interpretaci se světovým režisérem, orchestrem s nezpochybnitelným mezinárodním renomé, nejlepším mozartovským pěveckým obsazením, jaké v současné době existuje, a skutečně špičkovým dirigentem. O takový projekt by se praly audiovizuální firmy a televize celého světa, do Prahy by přiletělo mnoho přátel opery a naše metropole by se po čase opět zapsala do světových hudebních dějin.

59. ročník amerických Grammy přinesl pro milovníky klasické hudby zklamání. Česká televize nás v podstatě připravovala na vítězství Magdaleny Kožené v kategorii Nejlepší vokální sólové album klasické hudby, ale bohužel zůstalo jen u nominace. Nicméně její Monteverdi je stejně dobrý jako Dorothea Röschmann s písněmi Schumanna a Berga a Ian Bostridge s shakespearovským repertoárem, jimž vavřín vítěze přiřkla porota podivuhodně ex aequo; nominace získali i další Češi – Dvořák a Suk (houslové skladby v podání Christiana Tetzlaffa, Ondine) a také Janáček (Glagolská mše v interpretaci dirigenta Edwarda Gardnera, Chandos). Ve stínu klasického chvostu Grammy se neprávem ocitly další gramofonové české triumfy. V listopadu minulého roku získali Václav Luks a Collegium 1704 za nahrávku skladby J. D. Zelenky Missa Divi Xaverii ZWV 12 (Accent) uznávanou cenu Diapason d’Or de l’année. Smetanovo trio zase uspělo v Británii. Za komplet klavírních trií Bohuslava Martinů je český soubor nominován na BBC Music Magazine Award v kategorii komorní hudby. Jakkoliv jsou soutěže a ceny nezřídka hodně subjektivní, občas mívají smysl.☺

Z březnové edice časopisu si dovolím upřít Vaši pozornost na příběhy tří různorodých houslistů – jestliže Vadim Gluzman je na vrcholu, Olga Šroubková je teprve na počátku kariéry a soutěžní úspěchy sbírá jako prvosenky na jarní louce. Patrick Cohën-Akenine je pak zkušeným patronem poučené hry na barokní housle… Jen u nás si můžete přečíst o historii, současnosti i budoucnosti jubilující Janáčkovy akademie múzických umění, souboru Musica figuralis, jazzmanovi Jiřím Slavíkovi nebo beninském kytaristovi Lionelu Louekem.

Šťastný březen všem přátelům HARMONIE přeje

Luboš Stehlík

vychází 28. 2. 2017

elektronické vydání

zveřejněné články z Harmonie 3/2017

obsah

3 Labská filharmonie – harmonická souhra hudby a architektury (Mirek Černý)
Reportáž z koncertního supersálu, ke kterému se upírají pohledy kulturního světa.

6 Vadim Gluzman: Pokud studuji nové dílo, vždy se snažím se skladateli spolupracovat
(Markéta Vejvodová)
Izraelský houslista přiveze na konci března do Ostravy Vzdálené světlo.

10 Dvacet čtyři králových houslí (Vojtěch Semerád)
Rozhovor se zakladatelem obnoveného královského barokního orchestru z Versailles Patrickem Cohënem-Akeninem.

14 Dívka bez bázně Olga Šroubková (Luboš Stehlík)
Je typickým představitelem hudební generace 90. let – energická, zdravě sebevědomá, cílevědomá, optimistická. Patří mezi nejvýraznější houslové talenty této země.

18 Pražskojarní dialog (Luboš Stehlík)
72. ročník Pražského jara očima ředitele Romana Bělora.

20 Roman Hoza: Čistý vokál a klidná hlava (Michaela Vostřelová)
Šestadvacetiletý zlínský rodák na sebe upoutal pozornost širší veřejnosti před dvěma lety na koncertě Pražského jara, od té doby ho česká operní pódia nepouští ze zřetele.

23 Zdeněk Klauda o případu Stabat mater (Michaela Vostřelová)
O nejvánočnějším českém skladateli Jakubu Janu Rybovi na začátku postní doby.

26 Marek Čermák: Vlastenec, který miluje hudební dobrodružství (Luboš Stehlík)
Musica figuralis a moravské slavnostní symfonie.

30 Nad výročím JAMU o potřebě umění (Ivo Medek)
Rektor JAMU o brněnské akademii.

31 JAMU sedmdesátiletá (Jindřiška Bártová)
Na začátku byla Kounicova ulice a Janáčkovy sbory.

34 Jiří Kadeřábek: Jakmile vznikne šlápota, už po ní nezůstane pouhé nic (Boris Klepal)
O nové opeře a o smrti, která přese všechny Stalinovy teorie nic neřeší.

38 Ad fontes musices / K pramenům hudby (Stanislav Bohadlo)
Dopisy Myslivečkovy, Myslivečkovi a o Myslivečkovi.

44 Ohlasy, ozvěny, konfrontace (Vlasta Reittererová)
175 let Vídeňských filharmoniků.

49 Kouzelník orchestru Alexander Zemlinsky (Vlasta Reittererová)
Doba, do níž se narodil, mu připravila osud vyhnance.

53 Svět opery

54 Lionel Loueke: Nejprve skládám, potom počítám (Milan Tesař)
S jedním ze zahraničních hostů festivalu JazzFestBrno 2017.

56 Marius Neset: Skandinávská scéna se vzpírá definici (Anna Mašátová)
Ve svých dvaatřiceti letech má norský saxofonista na kontě pět sólových desek, úctyhodné množství kolaborativních alb i spoluprací s legendami.

58 Kristina Barta: Hudbu vidím černobíle (Milan Tesař)
Pianistka a skladatelka Kristina Barta o svém debutovém albu EMA29.

60 Jiří Slavík: Rád hraji k tanci (Tomáš S. Polívka)
Kontrabasista Jiří Slavík se na svém albu Mateřština vrací k folklóru a ohlasové tvorbě.

64 Recenze

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.