Dina Šnejdarová

Dina Šnejdarová

Hudbě se věnuje přibližně od svých pěti let. Postupně prošla školením klavír-varhany-cembalo-dirigování-liturgická praxe-základy zpěvu a muzikologie (FF UK), souběžně s tím se řadu let věnovala klasickému baletu pod vedením nezapomenutelné Dagmar Špryslové a krátce též scénickému tanci (Vysokoškolský umělecký soubor, dnes Taneční centrum Praha). Její „hudební mámou“ se stala pedagožka Alena Kuklová, rodačka z Poličky, díky níž neztratila radost z hudby a přibližně v devíti letech objevila tvorbu 20. století, zejména Bohuslava Martinů a Bély Bartóka. Za průnik do hudebně-analytického myšlení vděčí varhanici Miroslavě Svobodové, za překonání obav z improvizace Jitce Chaloupkové (Konzervatoř České Budějovice). V muzikologii se soustředila na hudbu starších období. Pracovala jako zástupkyně šéfredaktora Harmonie, spolupracovnice ČRo Vltava, editorka koncertních programů FOK, knihovnice Hudebního oddělení NK ČR. V současné době se věnuje vzdělávání svých dvou dcer a hudební publicistice (Harmonie, Czech Music Quaterly, FOK, Česká filharmonie, Pražské jaro), provozuje též autorský Dinin nevyvážený blog (dinasnejdar.blogspot.cz). Jejím nej- autorem je již od dětství Johann Sebastian Bach.

Baroko z nejvyššího patra

29. květen 2017
Baroko z nejvyššího patra

Orchestr doby osvícenství (Orchestra of the Age of Enlightenment) patří už přes třicet let k nejuznávanějším souborům historicky poučené interpretace. Ve svém oboru se stal inspirací i příkladem, a to nejen kvalitou interpretace, ale také šíří repertoáru nebo množstvím spolupracovníků - nezapomínejme, že to nebylo vždy běžné. V současnosti se u orchestru, nehraje-li právě bez dirigenta, střídají Simon Rattle, Iván Fischer, Mark Elder, emeritními dirigenty jsou tomuto tělesu Sir Roger Norrington a William Christie. Právě posledně jmenovaný přijel do Prahy, aby na festivalu Pražské jaro předvedl spolu s orchestrem „populárně-naučný“ program skladeb 18. století, jejichž hlavním pojítkem se stala, jednoduše řečeno, Francie (25. 5., Rudolfinum). Tato dramaturgie dodala koncertu správný šarm a mohla uspokojit úplné laiky i znalejší posluchače.

Monteverdi po italsku – al dente

22. květen 2017
Monteverdi po italsku – al dente

Italský vokální soubor La Compagnia del Madrigale vznikl v roce 2008 a od té doby jej provází nepřetržitá chvála kritiků. Na svém kontě má doposud šest úspěšných nahrávek (ocenění Gramophone Award, Diapason d´Or), v propagačních materiálech je označován jako nejuznávanější madrigalový ansámbl současnosti. V Česku se italští madrigalisté představili poprvé letos v květnu díky Mezinárodnímu hudebnímu festivalu Pražské jaro (17. 5., kostel sv. Šimona a Judy), a to v programu, jenž tvořil průřez madrigalovou tvorbou Claudia Monteverdiho (1567—1643) v obsazení pro pět hlasů.

Semjon Byčkov s Českou filharmonií vzkřísili Manfreda

Dirigent Semjon Byčkov nahrává postupně s Českou filharmonií symfonické dílo Petra Iljiče Čajkovského (1840—1893). Součástí tohoto procesu jsou i koncertní vystoupení (snímky jsou realizovány studiově), díky nimž může být publikum přímým svědkem dílčích výsledků této spolupráce. V týdnu od 19. do 21. 4. (text se bude týkat koncertu 19. 4.) představil Byčkov s orchestrem Symfonii Manfred op. 58, dílo, jemuž jako by pódium nebylo souzeno, a k němu připojil naopak často hraný a posluchačsky vděčný Koncert pro dva klavíry a orchestr d moll Francise Poulenca (1899—1963).

Velkorysý a pozitivní Louis Lortie

14. prosinec 2016
Velkorysý a pozitivní Louis Lortie

Kanadský pianista Louis Lortie je otevřený, přátelský a pozitivní umělec, k jehož přednostem patří schopnost ocenit kvality druhých. Umí pochválit, nebojí se spolupráce. Své myšlenky vyjadřuje jasně a stručně, při hraní je naopak příjemně „upovídaný“, všímavý k detailům. Jeho klavírní projev je neakademicky spontánní, uvolněný, zároveň z něj ale čiší „grunt“ v podobě studia širších souvislostí. Sám přiznává, že je méně racionálním typem interpreta.

PKF – Prague Philharmonia a její šarmantně klasický večer

Pomyslnou osou letošní sezony PKF – Prague Philharmonia jsou díla Mozartova a Brahmsova, ozdobou pak sólisté nejen ze zahraničí, ale také přímo z řad orchestru. Ve středu 30. listopadu tedy zazněl ve Dvořákově síni Rudolfina program virtuózně-klasický, ale nebyla by to PKF, kdyby jej z hlediska dramaturgie nepojala velmi neomšelým způsobem.

András Schiff. Pianista – myslitel

9. listopad 2016
András Schiff. Pianista – myslitel

Sir András Schiff je trochu jako Hercule Poirot: muž bystrého úsudku, nadprůměrné koncentrace, vysokých nároků na sebe i své okolí, s jemným citem pro psychologii „podezřelých“, v tomto případě skladatelů. Dokáže najít souvislosti tam, kde je „obyčejní smrtelníci“ nevidí, vstřebat do sebe značné množství podnětů a ty pak s obdivuhodnou, skoro až protivnou důsledností přetavit do podoby, nad níž se posluchačům tají dech. Má rád střídmost, kultivovanost a ticho, zároveň nepostrádá smysl pro humor, okořeněný nepatrnými zrnky jízlivosti. Je označován za největšího maďarského hudebníka od dob Bély Bartóka a Zoltána Kodályho,

Varhany uchovávají duchovní tradice

29. září 2016
Varhany uchovávají duchovní tradice

Jaroslav Tůma patří bezesporu k nejvýraznějším představitelům českého varhanního umění. Překypuje nápady, srší energií, s nenucenou lehkostí prochází zdmi hudebních žánrů, oplývá mimořádnou interpretační intuicí. Ačkoli hraje také na cembalo, harmonium, klavichord a kladívkový klavír, jeho hudební srdce bije především pro varhany, jejich záchranu a rozkvět. Letos v říjnu oslaví tento umělec významné životní jubileum, jehož číslovka jako by se k němu „přilepila“ nějak omylem…

Mistr varhanní improvizace v Praze

27. září 2016
Mistr varhanní improvizace v Praze

Závěrečný koncert 21. ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum (22. 9.) nesl podtitul Dar improvizovat. Toto umění, jež k varhanám neodmyslitelně patří již po staletí a bude, doufejme, patřit i nadále, představili v průběhu letošního ročníku Julian Gembalski z Polska a Pierre Pincemaille z Francie (titulární varhaník katedrály Saint-Denis). Třetí večer, v němž se improvizace měla zaskvít v ještě větší míře, byl svěřen maďarskému varhaníkovi László Fassangovi, který je oproti výše jmenovaným představitelem mladší generace a jejího pohledu na hudební kreativitu. Fassang řídí varhanní oddělení na Hudební akademii Franze

Igudesman   Joo vnesli do Rudolfina klasiku i heavy metal

Díky internetu je zná celý svět. Jsou vtipní, excentričtí, skvěle hrají, publikum dokážou rozesmát během několika minut. Komické duo Igudesman & Joo se na festival Dvořákova Praha vrátilo po dvou letech, tentokrát s novou show „And Now Mozart“. V téměř dvouhodinovém programu představili hudebníci sérii skečů, na nichž si mohli „pochutnat“ fajnšmekři i laici napříč věkovými kategoriemi (s drobným zádrhelem, o kterém bude ještě zmínka).

Hvorostovsky s Alievou rozbouřili Smetanovu síň

Smetanova síň Obecního domu je vítaným prostorem pro představení operních hvězd. Dalším v pořadí se stal recitál barytonisty Dmitrije Hvorostovského se sopranistkou Dinarou Alievou (18. 6.), v němž sólisty doprovodil orchestr PKF – Prague Philharmonia pod vedením Constantina Orbeliana. Ačkoli se zdálo, že propagace koncertu nebyla příliš vehementní, celou síň nakonec s přehledem zaplnilo

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.