Snažíme se jít vlastní cestou, která vytváří naši identitu. O nové sezoně Filharmonie Brno

Právě v těchto dnech končí jubilejní 60. sezona Filharmonie Brno. Její závěr patří mimo jiné sólistce sezony, německé houslistce ruského původu, Alině Pogostkině. Ta před stovkami brněnských posluchačů, mikrofony Českého rozhlasu a kamerami České televize provede Houslový koncert renomovaného německého skladatele Jörga Widmanna. V 61. sezoně ji v roli sólisty sezony vystřídá britský violoncellista Matthew Barley, který v Brně vystoupí také celkem třikrát. Oproti Alině Pogostkině bude mít však možnost pouze jednou vystoupit v Janáčkově divadle, neboť díky jeho rekonstrukci musí Filharmonie Brno přesunout jeden ze svých dvou velkých cyklů do Besedního domu. Kapacitu Janáčkova divadla vynahrazuje posluchačům přidáním středeční koncertní řady. Provozní omezení však neznamená omezení nových zážitků. Kromě kombinace léty ověřené klasiky s tou moderní a současnou se mohou posluchači těšit například na klavírní koncert s mužským sborem, na strhující flamenco v symfonické verzi, na hvězdně obsazené sopránové party, na koncert s americkým vypravěčem nebo na koncert pro violoncello, orchestr a video.

Podoba abonentních řad Filharmonie Brno se ustálila do tvaru, který se nemění. V nabídce je celkem dvanáct cyklů, z nichž ale pouze jediný bude v 61. sezoně takzvaný velký symfonický. Kvůli nutné rekonstrukci Janáčkova divadla zde nemohou brněnští filharmonici vystupovat tak často, jak tomu bylo doposud, a jeden cyklus byli nuceni přesunout. Na základě ankety mezi svými posluchači zvolili jako náhradní místo za Janáčkovo divadlo Besední dům. Ten je pro klasickou hudbu sice akusticky příznivý, ale není možné v něm hrát velké symfonické kusy a má poloviční kapacitu. První omezení vyřešil dramaturg Vítězslav Mikeš volbou repertoáru, kapacitní omezení je kompenzováno tím, že místo standardních dvou koncertních řad jsou nabízeny tři a k tradičním koncertním čtvrtkům a pátkům přibyla středa.

„Filharmonie v divadle nabídne velké symfonické kusy (Mahler, Strauss, Martinů, Suk) v kombinaci s událostmi, jako jsou vzácně uváděný Busoniho Klavírní koncert s Kirillem Gersteinem, kantáta Dídó Jana Nováka s Českým filharmonickým sborem Brno či česká premiéra multimediálního violoncellového koncertu The Map soudobého čínského autora a držitele Oscara Tan Duna se sólistou sezony, charizmatickým britským cellistou Matthewem Barleym. Koncertní cyklus přesunutý z Janáčkova divadla do Besedního domu představí v tříkoncertním režimu převážně klasicistní a romantický repertoár (Beethoven, Schumann, Chopin, Dvořák, Elgar), mezi umělci se objeví německá houslistka Sophia Jaffé, v Brně oblíbený dirigent Petr Altrichter nebo britský dirigent Alexander Joel. Poslední ze tří hlavních filharmonických cyklů nabízí otevřenou dramaturgii (Mendelssohn-Tavener, Mozart-Hartmann, Bach-Schnittke).

Chybět nebudou mimořádné koncerty – zahajovací s Jakubem Hrůšou, předvánoční s Czech Ensemble Baroque, novoroční se Zdeňkem Mácalem a Mou vlastí –, pomalu již tradiční Mozartův efekt pro nastávající rodiče a ani všechny další oblíbené cykly: Rodinné abonmá, Veřejné generální zkoušky, Mladá krev, Jazz & World Music, Kantiléna, včetně cyklů našich partnerů – Spolku přátel hudby, Czech Ensemble Baroque, Brno Contemporary Orchestra a Českého filharmonického sboru Brno.“

Marie Kučerová, ředitelka Filharmonie Brno

„S programy tří hlavních filharmonických cyklů jsme si náležitě vyhráli. Nabízíme v nich konfrontace klasických děl starších i novějších období včetně exkurzů do několika posledních desetiletí. Neopomíjíme známé skladby, předkládáme je však v neotřelých kombinacích; upozorňujeme na nezpochybnitelné hodnoty v méně uváděných dílech klasiků (Schumannův houslový koncert, Dvořákovy Legendy nebo Guilmantova varhanní symfonie). Vytváříme dialogy literární (například mezi Erbenovou baladou ve Svatebních košilích Bohuslava Martinů a Oehlenschlägerovým Aladinem v Busoniho klavírním koncertu nebo mezi Vergíliem v Novákově kantátě Dídó a Antonínem Sovou v Sukově Zrání), filozofické o posledních věcech člověka (Čtyři poslední písně Richarda Strausse a Čtvrtá symfonie Gustava Mahlera), dějinné (Beethovenova Eroica, původně věnovaná Napoleonovi, a Coplandův melodramatický portrét Lincolna) a jiné. 

Matthew BarleyPečlivě jsme – s ohledem na programy jednotlivých koncertů – zvažovali pozvané interprety. Osobně mne velmi těší, že se podařilo svést dohromady umělecké cesty světově uznávaného německého dirigenta s brněnskými kořeny Alexandra Liebreicha a teprve čtrnáctileté brněnské houslové naděje Kláry Erdingerové Staňkové (ve virtuózním Rondu Papageno brněnského rodáka H. W. Ernsta), renomovaného ruského klavíristy Kirilla Gersteina a mladičkého českého dirigenta Jiřího Rožně (v Busoniho klavírním koncertu), Brita Matthewa Barleyho a brněnského talentovaného dirigenta (též violoncellisty) Roberta Kružíka (v Tavenerově skladbě The Protecting Veil) nebo dvou Američanů působících v Evropě – „Pražana“ Briana Caspeho a „Berlíňana“ Case Scaglioneho (v Lincolnově portrétu Aarona Coplanda).

Snažíme se jít vlastní cestou, která vytváří naši identitu a cenu. Je k tomu příhodná konstelace: výborný orchestr, podpora filharmonického vedení, města, otevřenost publika… Do tohoto kontextu skvěle zapadá rezidenční umělec naší 61. sezony Matthew Barley – britský violoncellista s univerzálními dispozicemi, vyzrálá nekonvenční osobnost hrající klasiku s významnými orchestry i komorními soubory, spolupracující s jazzmany, improvizující, energii a podněty nezřídka čerpající ve východních kulturách. V Brně zazní v jeho podání dvě zásadní díla anglické violoncellové literatury z různých období – Elgarův Violoncellový koncert a Tavenerova meditace The Protecting Veil (Pokrov přesvaté Bohorodice) – a dále multimediální koncert The Map čínského skladatele Tan Duna, Barleym již několikrát provedený, mimo jiné i pod taktovkou autora. Jednáme i o dalších možnostech, jak Barleyho brněnskou rezidenci obohatit (workshopy, improvizace a podobně).

Vítězslav Mikeš, dramaturg Filharmonie Brno

Sdílet článek: