Osamělost a hledání sama sebe budou témata první brněnské inscenace Händelovy Alciny s Collegiem 1704 a Karinou Gauvin

Hipogryf, kouzelný prsten, rytíři proměnění ve stromy a divou zvěř, mocná kouzelnice Alcina a její ostrov s vyčarovaným zámkem. Soubor Janáčkovy opery NdB zahajuje rok 2022 mimořádným projektem inscenace barokní opery – vůbec poprvé v Brně představí Händelovu Alcinu. K brněnskému souboru v čele s Pavlou Vykopalovou a Václavou Krejčí Houskovou se připojí kontratenoristé Justin Kim a Ray Chenez, kanadská sopranistka Karina Gauvin a Collegium 1704 s Collegiem Vocale 1704. Než Alcina vyrazí na turné do francouzských divadel ve Versailles a Caen, v jejichž spolupráci vzniká, bude mít v Brně pět představení. Premiéra je naplánována na 5. února 2022 v Janáčkově divadle, reprízy pak následují 6. 2., 12. 2., 13. 2. a 18. 2. 2022.

Úspěch barokní hudby v dnešní době je přesvědčivým důkazem, že lidská duše se od doby Monteverdiho nebo Händela zas až tak nezměnila a to, co oslovovalo posluchače před dávnými staletími, dokáže promlouvat stejně i dnes. Händel byl nejen geniálním skladatelem, ale také znalcem lidských duší a umělcem, který prožil život plný zvratů a kterému snad právě proto bylo téma lidských osudů uvězněných na kouzelném ostrově tak blízké. Téma záměny identity, klamu a kouzel ovlivňující lidské osudy neztvárnil Händel poprvé v opeře Alcina. Jako by však Händel k čarodějkám choval jistou sympatii a pochopení. Svěřuje jim nejkrásnější a nejhlubší hudbu, propůjčuje lidskou dimenzi, vykresluje je jako trpící oběti vlastních kouzel,“ přibližuje Händelovu tvorbu dirigent Václav Luks.

Mocná kouzelnice Alcina vytvořila na ostrově velkolepý palác v překrásné krajině, kam láká milence do sítí své moci. Jedním z nich je i křesťanský rytíř Ruggiero, který podlehne jejím kouzlům a zapomene na svou snoubenku Bradamante. Ta se ho však nehodlá vzdát a v převleku se vydává Ruggiera zachránit.

, foto Marek Olbrzymek

Alcina bývá často interpretována jako negativní postava, kouzelnice zneužívající milence. Já jsem ale skrze Händelovu hudbu i libreto objevil jiný příběh – osud osamělé ženy, která hledá dokonalý vztah, ale skončí zklamaná a opuštěná. Samota a hledání rovnováhy ve vztahu dvou lidí se tak pro mě staly hlavním tématem. Původní myšlenka byla odehrát celou inscenaci ve scénografii vycházející z versailleského zámku. Postupně jsme se ale dostali k prostoru, který v sobě nese ono téma osamělosti. Když jsem poslouchal Händelovu hudbu, tak se mi objevil obraz opuštěného domu na pobřeží a ženy, která je tam v hluboké samotě. To se stalo východiskem, a protože to je dům kouzelnice, skrývá v sobě jednotlivé pokoje, které jsou vyobrazením její fantazie. Vnitřek domu je také plný zrcadel – symbolu hledání sama sebe. Každá postava v nich vidí svou duši, své nedokonalosti i dokonalosti,“ objasňuje svoji inscenační vizi režisér Jiří Heřman.

Händel svou 34. operu napsal na jaře 1735 pro Royal Theatre Covent Garden, které se pyšnilo nákladnou jevištní technikou umožňující spektakulární scénické efekty. Tomu odpovídal i kouzelnický námět, jehož původní předlohou je část z Ariostovy básně Orlando furioso. Na brněnském jevišti zazní Händelova Alcina vůbec poprvé. Inscenace v režii Jiřího Heřmana vznikla v koprodukci Národního divadla Brno, Théâtre de Caen a Royal Opéra – Château de Versailles Spectacles, v mimořádné spolupráci s Collegium 1704 a za podpory Gesamtkunstwerk Bratislava a Bohemian Heritage Fund.

Sdílet článek: